Wanaka

(english version down below)

Protahujem cestu dolů. Cíl leží až na spodku ostrova, v jednom z velkých měst.
Než však vyzujeme pohorky a zaplujeme zpátky do civilizace, navštívíme Wanaku. Líbezné městečko dřepící na břehu obrovitánského jezera.
V zásobníku máme jen pár hodin, což je velká škoda. Wanaka (stejně jako naškrobený soused Queenstown) platí za novozélandskou Mekku. Ne snad kvůli restauracím či barům, ale přírodě.
Impozantnost zdejší krajiny je až absurdní. Poznáte to z dálky, už když přijíždíte. Gigantické fláky hor šplhající strmě vzhůru doslova od špičky vašich noh. Členící se masivy, jenž vypadají surově, a přesto kouzelně.
Matka Země vás tu svou nádherou pohltí.
Najednou si skutečně připadáme jak uprostřed Tolkienova románu. A teď nemyslím jen scenérii, ale hlavně tu magii.
Rázem chápeme, proč zrovna sem míří na Zélandu prostě každý.
Stejně jako Linda, kamarádka z Whangarei, kterou zase potkáváme. Bydlí tu již pár týdnů, a nám najednou připadá, že musíme udělat to samé.
Zveme ji na tradiční auto-večeři, a oproti předpokladům bookujeme na pár dní kemp. Cesta na jih počká.
Wanaku chceme zažít rozhodně víc.

Wanaka

We stretch the road south Our destination lies at the very bottom of the island, in one of the larger cities. But before we hang up our hiking boots and drift back into civilisation, we make one more stop.
Wanaka.
A lovely little town nesting on the shore of an enormous lake.
We only have a few hours to spare, which quickly feels like a mistake. Wanaka—along with its shiny neighbour, Queenstown—is considered something of a New Zealand Mecca. Not because of restaurants or bars, but because of what surrounds it.
Nature. Mountains.
The grandeur of the landscape is almost absurd. You feel it long before you arrive. Vast walls of mountains rise steeply from the very edge of the road, as if beginning at your feet. Jagged ridgelines split into raw, dramatic shapes that somehow still feel graceful.
Here, Mother Earth overwhelms you with beauty.
For the first time, we truly feel as though we are standing inside a Tolkien novel. And I do not only mean the scenery, but the atmosphere—the quiet magic of the place.
Suddenly, we understand why everyone in New Zealand eventually ends up here.
Including Linda, our friend from Whangarei, whom we meet again here. She has already been living here for several weeks, and all at once it seems obvious that we should do the same.
We invite her for our traditional car-dinner, and instead of continuing south as planned, we book a campsite for a few nights.
The road will wait.
Wanaka deserves more than a passing glance.Read more