Ubud - výlet k sopce Batur

Na Bali je vysoká vlhkost, prádlo vůbec neschne. Klimačku používají na maximum, takže v uzavřených prostorech je velká zima. Bali rozhodně není pro handicapované - spousta schodů, často má jeden schod na výšku i 50cm!

Na dnešek jsme si vyjednali 2 motorky a dali vyprat prádlo. Vstávali jsme v 6.40, vyrazili jsme kolem 7.30. Já jela s Adamem, ostatní každý sám. Cesta trvala cca hodinu do města Kintamani, zaplatili jsme vstup do města (50t/os) a zapadli do první restaurace na dost netradiční snídani - pečené kuřecí stehno v extra pálivé omáčce s buráky, s rýží, kuřecí steak, jen já měla nudný toast s čokoládou. Výhled jsme měli na sopku Gunung Batur 1700m a Gunung Agung 3031m.
Popojeli jsme blíž k výchozím bodu na Batur. Hned se k nám seběhli Indonéžani a nabízeli průvodce. Původně jsme nezamýšleli vyjít na vrchol, ale už se nedalo nic dělat. Hlavně Terka měla radost. Díky dalším turistům, kteří se přichomejtli k nám, jsme usmlouvali slevu, místo 250k jsme platili 200k na osobu. Vyrazili jsme s průvodkyní nejprve ještě kus na motorkách k chrámu. U chrámu jsme si přezuli boty a pokračovali pěšky strmě vzhůru suťoviskem. Blížili jsme se k baru a těšili se, že si koupíme aspoň vodu, té jsme si totiž moc nevzali. Překvapilo nás, že bar byla opuštěná boudička s lavičkami. Cesta na vrchol trvala už jen 20min, tak jsme tam byli cobydup. Nahoře nás uvítali pár makaků, jednoho Pavel nalákal na tyčinku, aby se s námi vyfotila. Vypadalo to tam jako v letním kině, plno laviček na pozorování východu slunce.
Po cestě zpět jsme se zastavili u hot springs, ale dovnitř jsme nešli a tak jsme jeli dál se někam naobědvat. Máme to tu trochu posunuté, téměř vždy obědváme kolem 15h. Nadli jsme skvělou restauraci s výhledem na Batur, jídlo skvělé. I dezert jsme si dali. Pak jsme ještě navštívili ochutnávku cibetkové kávy, a poté výhled na rýžová políčka zapsaná v UNESCO. Tady jsme dali míchaný drink a než jsme se nadáli, byla tma. Na Bali se stmívá okolo 18, což je dost brzo. V Ubudu jsme si zašli původně jen na drink, ale nakonec z toho byla večeře. Po cestě ba ubytko jsme se stavili v našem oblíbeném krámě na alkohol, koupili víno a pivo, chvíli poseděli a šli spát kolem 0.30h.
Zapomněla jsem zmínit, že Adámek má tak zajímavý outfit, že se s ním chtějí Indonéžani fotit, místo aby to bylo naopak 😀Read more