3.den treku - Senaru

Dneska jsem se vyspala dobře. Nebyla mi zima a polevila rýma.
Snídaně byla jako včera, akorát došlo kafe. Vyrazili jsme v 7.15 a celou cestu klesali (celkem 1713 m). Šlo to docela dobře.
Džungle byla krásná, palmy a banánovníky byly vysoké jak naše smrky, mezi změtí rostlin jsme poznávali kávovníky, kakaovníky, byly tam také jedovaté rostliny, na které nás upozorňoval průvodce. Viděli jsme i pár makaků v korunách stromů.
Oběd byl dneska rychlý, me goreng.
Na kraji lesa nás čekal taxi, který nám ušetřil asi 4 km po silnici skrz vesnici.
Vyzvedli jsme si odložené věci v hotelu, ve kterém jsme spali před nástupem na trek, dali si bintang. Adámek se rozloučil s naším horským vůdcem, dal mu své pohorky se slovy, že trochu smrdí. Vůdce měl ohromnou radost.
Znovu jsme nasedli do taxíku, který nás odvezl do přístaviště. Řidič na nás zkoušel, že si máme koupit lístky na Trawangan. My je ale měli v ceně, tak jsme se chvíli dohadovali, dokonce jsme museli zavolat jeho šéfovi, který mu to pořádně vysvětlil. Řidič pak dělal jakoby nic a koupil lístky.
Tady v Indonésii jsou všichni milí a připraveni pomoci, a nic za to nechtějí. Když jsme se začali dohadovat s řidičem o lístky, hned se tam objevili tři další Indonéžani a začali řešit naši situaci :-)
Když jsme dostali lístky, stačilo je ukázat komukoliv místnímu a ten nás odvedl na správné stanoviště. Než jsme se nadáli, seděli jsme v public boatu. Nastupování do lodi bylo tradičně vodou nad kolena.
Na Trawanganu jsme v kavárně vyzvedli Víťu a Terku, při té příležitosti jsme si dali míchaný drink. Pak jsme se přesunuli na ubytko, smyli ze sebe sopečný prach, oblékli se do čistého a šli na večeři do drinkoveho baru. Tam jsme vydrželi skoro do půlnoci, útrata tomu odpovídala.Read more