Saigon 2

Sai Gon oder Ho-Chi-Minh-City (H-C-M-C) 2
11.03.2026

Heute war einiges geplant, leider blieb Teil auf der Strecke.
Das Highlight des Tages stand gleich am Morgen am Programm.
Ich habe mich zu einem Coffee-cooking-class angemeldet. Zum Glück habe ich die Anmeldung gleich am ankommendem Tag gemacht, der Kurs war ausgebucht. Es waren insgesamt 15 oder 16 Teilnehmer, natürlich aus allen Herrenländern. Die Leiterin des Kurses, die sich Sarah nannte, (sie hat uns natürlich auch ihren richtigen Namen verraten, den ich mir nicht merken konnte, was weiterhin keinen Unfall darstellte). Die Sprache war selbstverständlich Englisch. Ich gebe zu, nicht immer alles verstanden zu haben, lag es ein bisschen an der Aussprache der Leiterin, an meinen Ohren, oder auch auf nicht kennen einiger Vokabeln. Es bleibt dahin gestellt, es war alles zusammen, was mich nicht weiter gestörte hat, weil man auch gucken kann, wie alles gemacht wurde..
Am Anfang wurde uns ein bisschen die Geschichte des Kaffees erklärt, wie die verschiedenen Bohnen aussehen, dass in Vietnam vor allem die Robust-Sorte getrunken wird, die bei uns in Europa überwiegend für Espresso benutzt wird, da diese durch die Art der Röstung stärker im Geschmack ist.
Auf dem 2 Stunden lang dauernden Programm sollten wir die Zubereitung von 4 Kaffeesorten kennen lernen.
Vietnamese Egg Coffee (Kaffee mit Schaum aus Eidotter und Süßer Kondensmilch)
Vietnamese Sea Salt Foam (Kaffee mit Schaum mit Sea-Salz)
Vietnamese Coconut Coffee (Kaffe mit Schaum aus Kokosnussmilch und Sahne)
Vietnamese Condensed Milk Latte Kaffee Latte aber mit Eis, also kalt)
Mir persönlich haben der „Egg Coffee“ dann der „Coconut Coffee“ geschmeckt, wobei der Salz_Kaffee auch sehr gut geschmeckt hat.
Alles zusammen war auf jeden Fall nicht gerade für Diät gedacht.
Als Fazit füge ich hinzu:
dass mir der Kurs richtig Spaß gemacht hat
und nicht die Absicht habe,zu den Stars unter die Baristas aufzusteigen
Auf jeden Fall werde ich zu Hause versuchen, ob solche Kaffees auch in unseren Breitengraden gelingen können.
Der nächste Punkt des Tages, der Besuch eines Volksparks am Rande der City mussten wir abbrechen und sind zurück gefahren. Warum? „Ohrenschmerzen“ heißt das Klagewort des Tages. Aber zum Doktor gehen? Nein.....

Sai Gon nebo Ho Či Minovo Město (HCMC) 2
11.03.2026
Na dnešek bylo naplánováno docela dost věcí, bohužel se část z nich nepodařilo uskutečnit.
Hlavní bod dne byl na programu hned ráno. Přihlásila jsem se na coffee cooking class. Naštěstí jsem se zaregistrovala hned v den příjezdu, protože kurz byl rychle vyprodaný. Celkem nás bylo asi 15 nebo 16 účastníků, samozřejmě z nejrůznějších zemí světa. Vedoucí kurzu se představila jako Sarah (své skutečné jméno nám sice také řekla, ale já si ho nedokázala zapamatovat, což ale nepředstavovalo žádný problém).
Jazykem kurzu byla samozřejmě angličtina. Přiznávám, že jsem ne vždy všechno úplně rozuměla. Možná to bylo trochu výslovností lektorky, možná mýma ušima nebo tím, že jsem některá slovíčka neznala. Asi to bylo ode všeho trochu. Ale nijak mi to nevadilo, protože člověk mohl také sledovat, jak se všechno připravuje.
Na začátku nám byla historie historii kávy trochu vysvetlena, byly nam ukazany různé druhy kávových zrn a také to, že se ve Vietnamu pije především odrůda Robusta, která se u nás v Evropě používá hlavně na espresso, protože má díky způsobu pražení silnější chuť.
Během dvouhodinového programu jsme se naučili připravovat čtyři druhy kávy:
Vietnamese Egg Coffee (káva s pěnou ze žloutku a slazeného kondenzovaného mléka)
Vietnamese Sea Salt Foam Coffee (káva s pěnou s mořskou solí)
Vietnamese Coconut Coffee (káva s pěnou z kokosového mléka a smetany)
Vietnamese Condensed Milk Latte (latte s kondenzovaným mlékem, ale s ledem – tedy studené)
Mně osobně nejvíce chutnal Egg Coffee a potom Coconut Coffee, i když i slaný kávový nápoj byl velmi dobrý.
Celkově vzato to rozhodně nebylo nic pro lid, co drzi odtucnovaci dietu.
Na závěr bych dodala:
Kurz mě opravdu moc bavil a rozhodně nemám v úmyslu stát se hvězdou mezi baristy.
Každopádně doma zkusím, jestli se podobné kávy podaří připravit i v našich zeměpisných šířkách.
Další bod dne – návštěvu lidového parku na okraji města – jsme museli zrušit a vrátili jsme se zpět. Proč? „Bolest ucha“ se stalo heslem dne. Ale k doktorovi se nepujde.....Baca lagi