Wanderung und heiße Quellen / Vyslap a horka voda

Tag 3 – 28.09.2026
Entlang der Küste und heiße Quellen
Unser Unterkunft befidet sich in Hellnar. Der kleine Ort liegt direkt vor dem Tor des Nationalparks (NP) Snæfellsjökull.
Nach der Anreise steht endlich eine, aber feine Wanderung entlang der Küste zum Ort namens Arnastapi und zum dort im Meer stehendem aus Lava entstandenen 3-er Bogen. Das Wetter ist uns zugeneigt, die Sonne wechselt sich mit Wolken ab und der immer gegenwärtiger Wind ist natürlich voll dabei. Der Wind ist recht kalt, aber wenn man sich bewegt, ist er gar nicht schlimm, vorausgesetzt, man hat eine warme Kopfbedeckung, die nicht vom Wind weggefegt werden kann.
Ich würde sagen, es ist eine «Senioren» gerechte Strecke, die zwar steinig ist, aber sanft an und absteigt. Einfach, ein kupiertes Gelände. Den Kindern macht das Klettern auf die Lavasäulen viel Spaß, wir Erwachsene machen bei den großartigen Fotomotiven viele Fotos. Am Ziel, bei dem Bogen angekommen, was dem entsprechend gedauert hat, wimmelt es dort mit Touris aus allen Herrenländern. Dank dem großen Parkplatz vor Ort ist die Destination für die Touristenbusse leicht zu erreichen. Dann heißt es: Raus aus dem Bus, Fotos schießen, rein in den Bus, weiter geht`s, und die nächste Ladung von Touristen ist sowieso im Anmarsch.
Es gibt selbst hier, wahrscheinlich kaum eine Nebensaison mehr. Die Unterkünfte sind gut ausgebucht, und selbst in unserem Flieger war kein Platz frei.
Zurück in der Unterkunft gab es etwas zum Essen und das Tagesprogramm ging gleich weiter. Die Kinder wollen ins heiße Quellen Bad. Warum nicht, der Eintritt ist für sie for free, für Senioren gibt es großzügige Ermäßigung, und so bleit alles im Rahmen, dem Besuch steht nichts im Wege.
Es ist ein kleines privates Bad, mit zwei Becken, wo die Wassertemperatur bei 35° und 42°C liegt, und einem etwas größeren Becken, wo das Wasser «nur etwa» 24°C kalt ist. Wir verbringen abwechselnd gut und gerne 2 Stunden in den heißen Wasserbecken. Das Wasser soll sehr gut für die Haut sein, vor allem wegen den Algen, die enthalten sind.
Dank den vielen Touris hier sind auch in diesem Bad verschiedene Nationalitäten anwesend, und so lässt es sich schön über Gott und die Welt plaudern. Und weil die Welt inzwischen so klein geworden ist, entpuppte sich ein Ehepaar als fast ein Nachbar von mir. Das habe ich auf unseren Reisen überall erlebt, man trifft Landsleute fast aus der Nachbarschaft, und in den entlegensten Ecken der Welt vor allem meine Landsleute aus Tschechien. So erklärt es sich vielleicht jetzt, warum ich selbst von dem Reisebazillus so stark befallen bin.
Der erste richtige Tag ist gut gelungen, so kann es weitergehen.
Und noch etwas sehr Interessantes. E10 Benzin kostet hier umgerechnet 2,04 € / Liter!

Den 3 – 28. 9. 2026
Podél pobřeží a horké prameny
Naše ubytování se nachází v Hellnaru. Tahle malá vesnička leží přímo před branami národního parku Snæfellsjökull.
Po příjezdu nás konečně čeká jedna, zato pěkná túra podél pobřeží do městečka Arnarstapi a k tamnímu lávovému trojitému oblouku, který hrdě stojí přímo v moři.
Počasí nám přeje. Sluníčko se střídá s mraky a všudypřítomný vítr je samozřejmě také u toho. Vítr je sice pěkně studený, ale když se člověk hýbe, vlastně vůbec nevadí – tedy za předpokladu, že má na hlavě něco teplého, co mu vítr neodnese někam do Grónska.
Řekl bych, že je to taková trasa vhodná i pro „seniory“. Sice je kamenitá, ale stoupání a klesání jsou většinou mírná. Prostě takový lehce zvlněný terén, žádná horolezecká expedice.
Děti si samozřejmě užívají lezení po lávových sloupech, zatímco my dospělí pilně využíváme každou příležitost k pořízení dalších a dalších nádherných fotografií. Vždyť kdo by jich měl z Islandu málo?
Když jsme konečně dorazili k oblouku, což samozřejmě nějaký čas zabralo, zjistili jsme, že se to tam jen hemží turisty ze všech možných koutů světa. Díky velkému parkovišti přímo u místa je totiž tahle atrakce pro turistické autobusy jako stvořená.
A tak to probíhá podle osvědčeného scénáře: Vystoupit z autobusu, vyfotit, nastoupit do autobusu, odjet… a další várka turistů už je na cestě.
Zdá se, že i tady už asi žádná skutečná mimosezóna neexistuje. Ubytování jsou slušně obsazená a dokonce i v našem letadle nebylo volné ani jedno místo.
Po návratu na ubytování jsme něco pojedli a denní program pokračoval prakticky okamžitě. Děti chtějí do lázní s horkými prameny. Proč ne? Vstup mají zdarma, senioři dostávají velkorysou slevu, takže rozpočet neutrpí žádnou větší újmu a návštěvě tedy nic nebrání.
Je to malé soukromé koupaliště se dvěma bazény, kde má voda příjemných 35 °C a 42 °C, a pak ještě jeden o něco větší bazén, kde je voda „jen“ kolem 24 °C. V horkých bazénech pak střídavě a s velkým nadšením trávíme dobré dvě hodiny.
Místní voda má být velmi prospěšná pro pokožku, především díky řasám, které obsahuje. Takže pokud se po návratu domů nebudeme lesknout jako mladíci, alespoň budeme krásně vyživení řasami.
Díky množství turistů jsou i tady zastoupeny různé národnosti, a tak se dá příjemně povídat o všem možném – zkrátka o Bohu, světě a samozřejmě také o cestování.
A protože se svět v posledních letech nějak podezřele zmenšil, ukázalo se, že jeden manželský pár je vlastně skoro můj soused. To už jsem na našich cestách zažila hodnekrat. Člověk potká krajany skoro ze svého okolí i v těch nejzapadlejších koutech světa. A úplně nejčastěji samozřejmě Čechy.
Možná to tedy konečně vysvětluje, proč jsem sama tak silně nakažena cestovním bacilem.
První pořádný den se vydařil, takže jen tak dál!Read more