Snæfellsjökull NP

Tag 4 – 29.09.2026
Snæfellsjökull NP – der Weg ist das Ziel

Die Wettervorhersage ist für heute nicht gut. Regen den ganzen Tag. Am Ende des Tages haben wir Glück, die ersten 2 – 3 Stunden und der letzte Stopp bleiben regenfrei.
Geplant ist Besuch von vielen interessanten Orten des NP. Dazu müssen wir den NP umrunden.
Der erste Halt führt uns zum Visitor Center Malarrif, und Londrangar Basalt Cliffs. Am parkplatz entrichten wir ca. 8,- € Parkgebühr, welche auch den Eintritt in den NP beinhalten, sowie weiteres Parken im NP. Es ist nicht kalt, es weht, wie sollte es auch anders sein, ein starker Wind. Das Vistosr Center öffnet erst um 10:30 Uhr, dafür sind wir sehr früh dort, also es geht gleich weiter. Über Stock und Stein marschieren wir den Londrangar Basalt Cliffs, einem freistehenden Basaltfelsen. Nach etwa 20 Minuten sind wir da, machen einige Fotos, schauen uns um, und es geht wieder zurück zum Auto. Das VC ist immer noch geschlossen, so fahren wir zum nächsten Ziel los.
Djupalonssandur Beach, oder Schwarzer Sand Beach, wo sich auch Reste von einem englischen in 1948 gestrandeten Schiff befinden, allerdings sind es nur noch Schrottreste. Der Strand ist aus zerriebenen Lavasteinen, deshalb heißt er Swarz. Inzwischen sind auch die organisierten Touristen auf Achse, so sind wir dort nicht mehr alleine, was nicht schlimm ist, der Strand ist mehr als groß genug.
Weter geht es zu einem inaktiven Vulkan namens Saxholl Crater. Auf dem Weg dorthin erwischte uns der angesagte Regen. Der war richtig stark, aber noch stärker war der Wind dort. Der hat uns gleich nach dem Aussteigen beinah umgelegt. Aber treu nach dem Motto, es gibt kein schlechtes Wetter…, geht`s los, Justus möchte gerne so einen Krater sehen. Das es eine Attraktion ist, geht nach oben ein „ordentlicher Weg, insgesamt 385 Treppenstufen, die zum Glück sehr flach sind. Das Wetter fängt an sich richtig auszutoben. Vor allem der Wind ist so stark, dass selbst ich mit dem Gleichgewicht zu kämpfen habe. Ohne Verletzungen kehren wir zum Auto zurück, leider klitsche nass. Alles, was nass ist, kommt in den Kofferraum, und weiter geht`s, die Zeit bleibt nicht stehen, und wir haben noch einiges vor.
In strömendem Regen fahren wir zum nächsten Halt, dem Skarðsvík Beach, besser Goldener Strand. Dort halten wir uns nicht lange, es gießt wie aus Eimern, und so fahren wir weiter.
Svörtuloft, ein oranggefärbten Leuchtturm. Den schauen wir uns nur aus dem Auto an, niemand will bei dem Regen aussteigen.
So geht es weiter, in ein kleines Fischerdorf namens Hellissandur. Hier können wir, leider wiederum nur aus dem Auto, viele Häuser bestaunen, die mit großen Bildern geschmückt sind, man nennt sie auch Murials.
Es regnet weiterhin in Strömen, so fahren wir zum nächsten Punkt, zum Svöðufoss-Wasserfall. Man kann nie genug Wasser haben, oder?? Ein schöner Wasserfall mit weißer Gischt der zwischen Basaltsäulen rechts und links runter fällt. Es wäre ein schöner Spaziergang, wenn… Wenn es weiterhin nicht winden und regnen würde. Erneut sind wir klitsche nass zurück gekommen.
Weiter geht`s nach Olafsvik und zu dem in der Nähe Wasserfall namens Bæjarfoss Wasserfall.
Jetzt sind wir schon auf dem Rückweg, wo auf uns noch der letzte Stopp wartet. Rauðfeldsgjá Gorge. Eine riesige Felsspalte, welche durch Wassereinwirkung entstanden ist. Allerdings gibt es dazu eine Saga, die folgendes besagt: Nach der isländischen Bárðar saga Snæfellsáss (aus dem 14. Jahrhundert) hat der Schutzgeist der Halbinsel, der Halbriese Bárður, seinen Neffen Rauðfeldur in diese Schlucht geworfen. Der Junge musste als Strafe für einen Streich sterben, bei dem er Bárðurs Tochter auf einer Eisscholle treiben ließ.
Jetzt geht`s schnurstrak nach Hause, es ist gerade noch Zeit, um einen Kaffee zu anach noch das Abendessen vorbereuten und schließlich alles packen, da es Morgen zu der nächsten Untrkunft geht.
Ein, trotz des schlechten Wetters ein schöner Tag und Reise durch den Nationalpark.

Den 4 – 29. 9. 2026
Snæfellsjökull NP – Cesta je ten cíl

Předpověď počasí na dnešek není zrovna povzbudivá. Déšť celý den. Nakonec máme ale štěstí – první dvě až tři hodiny a poslední zastávka zůstávají bez deště. Na Islandu se totiž počasí neřídí předpovědí, ale vlastní hlavou. 😄
Plán na dnešek je navštívit spoustu zajímavých míst v národním parku Snæfellsjökull. To znamená celý park objet.
První zastávkou je Visitor Center Malarrif a Londrangar Basalt Cliffs. Na parkovišti platíme asi 8 € za parkovné, které zároveň zahrnuje vstup do národního parku i parkování na dalších místech v NP.
Není zima, ale fouká. A jak jinak – fouká pořádně. Visitor Center otevírá až v 10:30, a protože jsme tu poněkud předčasně, pokračujeme dál.
Přes kameny a nerovný terén vyrážíme k Londrangar Basalt Cliffs, výrazným čedičovým skalám vystupujícím z krajiny. Asi po 20 minutách jsme na místě. Uděláme pár fotek, porozhlédneme se a zase zpátky k autu.
Visitor Center je stále zavřené, takže není na co čekat a vyrážíme k dalšímu cíli.
Další zastávkou je Djupalonssandur Beach, neboli Černá pláž. Nacházejí se zde také pozůstatky anglické lodi, která zde ztroskotala v roce 1948. Z lodi už toho ale moc nezbylo – jen hromada rezavého šrotu.
Pláž je tvořena rozdrcenými lávovými kameny, proto je tak krásně černá. Mezitím se probudili i organizovaní turisté, takže už nejsme sami. Naštěstí je pláž dost velká na to, aby se sem všichni pohodlně vešli.
Pokračujeme k neaktivní sopce Saxholl Crater. Cestou nás konečně dostihne předpovězený déšť. A nebyl to žádný jemný islandský deštíček – lilo opravdu pořádně. Ale ještě silnější byl vítr. Ten nás po vystoupení z auta málem okamžitě položil na zem.
Ale držíme se hesla „Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený turista.“ 😄
Justus chce kráter vidět, takže vyrážíme nahoru. K vrcholu vede překvapivě „slušná“ cesta – celkem 385 schodů. Naštěstí jsou schody docela nízké, takže se to dá zvládnout.
Počasí mezitím začíná předvádět svůj kompletní program. Především vítr nabírá na síle natolik, že i já začínám mít problémy udržet rovnováhu. Naštěstí se nikomu nic nestane a vracíme se k autu.
Jediný problém je, že jsme durch a durch mokří.
Všechno mokré putuje do kufru a jedeme dál. Čas totiž nestojí a máme před sebou ještě několik zastávek.
V průtrži mračen přijíždíme na Skarðsvík Beach, známou také jako Zlatá pláž. Moc dlouho se tu nezdržujeme. Leje jako z konve, takže jen krátká zastávka a jedeme dál.
Další zastávkou je Svörtuloft – oranžově zbarvený maják. Tentokrát se na něj díváme pouze z auta. Nikdo nemá potřebu vystupovat. Některé památky si člověk prostě prohlédne přes okno. 😄
Pokračujeme do malé rybářské vesnice Hellissandur. Tady můžeme – bohužel opět jen z auta – obdivovat spoustu domů ozdobených obrovskými obrazy. Říká se jim murály.
Déšť stále pokračuje ve své práci, takže jedeme dál, tentokrát k vodopádu Svöðufoss.
Vody už máme opravdu dost. Ale jak se říká – vody není nikdy dost, že? 😄
Je to krásný vodopád, jehož bílá pěna padá mezi čedičovými sloupy po obou stranách. Za normálního počasí by to byla krásná procházka. Jenže… kdyby nefoukal uragán a nepršelo jako o život.
Takže se opět vracíme k autu úplně promočení.
Pokračujeme do Olafsvíku a k nedalekému vodopádu Bæjarfoss.
Teď už jsme na cestě zpět a čeká nás poslední zastávka – Rauðfeldsgjá Gorge. Obrovská skalní štěrbina, která vznikla působením vody.
K tomuto místu se ale váže také jedna islandská sága.
Podle islandské Bárðar ságy Snæfellsáss ze 14. století žil na poloostrově ochranný duch, napůl obr jménem Bárður. Ten jednou svého synovce Rauðfeldura shodil do této rokle.
A proč?
Chlapec měl jako trest zemřít za jeden ze svých „skvělých nápadů“, při kterém nechal Bárðurovu dceru plout na ledové kře.
Takže islandská rodinná výchova byla kdysi evidentně poněkud přísnější než dnes. 😄
A teď už hurá rovnou domů.
Ještě máme tak akorát čas dát si kávu, připravit večeři a nakonec všechno sbalit, protože zítra se stěhujeme do našeho dalšího ubytování.
Navzdory opravdu mizernému počasí to byl krásný den a zajímavá cesta národním parkem.
Island nám dnes ukázal prakticky všechno – déšť, vítr, vodu, sopky, vodopády, černou pláž a nakonec i naše nové schopnosti přežít jako promočené houby. 😄
Ale právě takové dny se nakonec pamatují nejvíc.Read more