První večer

Při prozkoumávání okolí jsme se potkali s další skupinkou EGGerů (asi o 15 hlavách), kteří se vydali hledat restauraci, tak jsme se k nim připojili. Z první nás sice vyhodili, kdoví proč, ale v další už jsme si sedli, i když jsme byli rozdělení k několika stolům. Cítila jsem se docela K.O. po všem tom cestování, takže jsem nezůstala dlouho, ale aspoň jsem se poprvé seznámila s gruzínskou kuchyní. Měla jsem khinkali (knedlíčky plněné masem a šťávou) a červené víno, které ovšem mělo bílou barvu a chutnalo jako saké :). Khinkali mají speciální způsob konzumování - člověk musí ukousnout kousek knedlíčku, potom ho opatrně naklonit a vysát všechnu šťávu a teprve pak se jí zbytek. Nesmí přijít ani kapka nazmar. Upřímně to chápu, ta šťáva je na tom fakt to nejlepší.

Po jídle jsem se vydala nazpátek s Eliškou, která už byla taky unavená. Cesta z centra města až k hotelu zabere přes půl hodinky a jde do kopce. Je to ale velice příjemná procházka, až na to, že to tam není moc dobře osvětlené a všude na silnici jsou hluboké díry. Ale tak co, aspoň je to dobrodrůžo.Read more