Adios, Huaraz

Dnesni den byl odpocinkovo-pripravny. Po dlouhe dobe jsme se prolezeli az do deseti.

Po vydatne snidani jsme odnesli obleceni do pradelny na rohu Lucas Tores a Jose de la Mar (za 7 hodin vyprane, ususene a vonave, priblizne slozene a jen za 10 fufnu!!) a vrhli se na rozmysleni a pripravy dalsi cesty. Kam? Kudy? Na kolik to vyjde?

Po trech hodinach jsme seznali, ze mineme Choquiquerao u mesta Abancay - druhe Machu picchu. Da se dosahnout pouze 4dennim trekem, na coz nechceme obetovat ani cas, ani cca 7tis na osobu. Misto nekolikadenniho putovani horskou dzungli ke ztracenemu mestu navstivime vice pamatek a zajimavosti v Posvatnem udoli, take tim nejspis zbyde cas na Nazcu a Huacachino. Takze nase dalsi putovani vede do Cuzca a k Machu.

Na druhou stranu jsme se rozhodli nesetrit na penezich pri prejezdu. Z Huarazu se neda dostat jinak nez 8 h nocnim busem do Limy (och) a odtud by to bylo dalsich 22 hodin do Cuzca, za 1100 czk. To se nam nechce podstupovat jak z duvodu pohodli, tak ztraty casu. Z Limy letime navazujicim spojem za 4300 czk.

Listky na bus a letenky nam daly trochu zabrat - jesteze mame dve spolecnosti primo pod nosem ve stejne ulici jako hostel. Protoze busy odtud jezdi pouze nocni, davalo smysl odjet rovnou dnes. Sehnali jsme taktak posledni dve mista na bus az ve druhe spolecnosti, Cruz del Sol. Hned potom jsme sli na wifi pro vyhlednute letenky na spravny cas... a uz nebyly :((. Dali jsme si minutu proziteho nestesti a pak se k nasi velke uleve znovu objevily :). Internet i roaming pro online platbu tentokrat fungoval na prvni dobrou.

Zbylych hodin jsme vyuzili k navsteve regionalniho muzea, v nemz maji skoro nejvetsi sbirku kamennych soch a skulptur v Peru. Vite co, takove ty obliceje a zkrizene ruce a zvirata s lidskymi hlavami. V peti mistnostech modely pyramid a chramu, hlinene nadoby, ozdoby a kamenne reliefy. Dve mumie, jedna v pohrebni komore. Veskere popisky bohuzel jen ve spanelstine a kecuanstine, ale ani nevadilo. Zlatym hrebem je venkovni expozice soch, udelana jako nadherny a skvele udrzovany park. Stromy, kvetouci kvetiny, keriky, vyrezavane lavicky. A mezi tim ony starobyle sosky a reliefy. Prijemna a klidna energie. Nadseni.

Mezi kapkami deste jsme odtancili do bankomatu na Plaza de Armas, ktery vydal jen stovkove bankovky. To je trochu komplikace, protoze v zemi, kde 54% obyvatel zije pod hranici chudoby, vam stovku jen tak nekdo nerozmeni - ani hotel, ani restaurace. Tato suma totiz predstavuje - drzte se - pro 20% obyvatel zivobyti na 50 dni!!

S timto vedomim se na veceri preziram vynikajicimi VEGE lasagnemi za 19 sol, abych neplytval jidlem. Sedeli jsme sami v nove otevrene rodinne restauraci Carbonara v nasi ulici. Zajimave je, ze pri objednani se zeptaji zda napoj (coca te) chcete hned nebo az po jidle.

Po veceri sprcha, sbalit, prefiltrovat 2l vody na cestu a kazdy nekolikrat na zachod. Nejspis si dame zitra pust, abychom se srovnali. Pro verici dodavam, ze v hlave slysim ayahuascovy hlasek... Nabada mne, abych jedl stridme a jednoduse, lehka jidla; nespinil telo a nove vycistenou energii.

U busu je checking skoro jako na letisti. Bagly dostavaji cedulku a jdou do podpalubi, nahoru bereme pripraveny vrchlik ze Zuzky vychytaneho batohu s nejnutnejsim a nejdrazsim, plus pytlik se svacou a flasku vody. Kazdeho u vstupu nataceji na kameru, kontroluji rucnim detektorem. Pak nas nataci bezpecak jeste na sedackach a vzdy pri tom rika cisla sedacek. Kvuli kradezi? Kvuli pripadne havarii a identifikaci tel? Neco uplne jineho? :)

------ SOUTEZ POZOR SOUTEZ -----
Kdo do komentare jako prvni napise spravnou odpoved, vyhrava kaminek z Machu Picchu!!

Odjizdime tedy z horecne tepajiciho srdce Cordiller. Jak na nas za 4 dny zapusobilo?
- necitime se prijati. Kazdou minutu jsme tu byli cizinci.
- Ackoliv nas na ulici nikdo neotravoval, Zuzka nemela pocit zadne "lisave" pozornosti, nedokazali jsme se uvolnit a splynout.
- Prilis mnoho smradu, hluku, spiny, vyfukovych zplodin. Dnesni den jsme oba smrkali krvave kousky = chudinka sliznice. Vecerni prochazky se nekonaji, od zplodin se dusime. Zuzce se loupe nos zevnitr, zitra musime zajit do lekarny pro nejake kvapky.
- V jednom kuse se troubi, vzdycky se najde duvod. Zrejme. Troubi auta navzajem, na chodce, taxiky na kolemjdouci, furt. Leze to na nervy.
- Domy jsou omsele, osuntele. Chodniky, ulice... Smutne. Odpadky. Zapach odpadku a sem tam kaziciho se masa. Nad tim sviti a blikaji neony obchodu hostelu bank a diskotek a heren, takova smutna snaha ci touha po oziveni...? Kontrast reality prostredi s lidmi visicimi na dotykovych letefonech, s velkymi hodinkami a vyraznymi slunecnimi brylemi.
- A stejni nam prijdou i ti lide tu - Zuzka rika, ze ziji jako slovensti cigani ve smyslu oblekani se, vysedavani na ulicich...
- Naproti tomu jsme nepotkali zadneho nepoctivce. Zadneho zebraka jako jsou v Praze. A i kdyz nerozumite pri nakupovani kolik po vas chteji, vzdy si z nabizeneho obnosu vezmou jen co jim patri. Dokonce vraci i spropitne a zamerne preplatky, nejsou na to vubec zvykli.
- V bankomatech muzete vybirat 20, 160, 200, 400 sol. Nebo dolary, ale tam nevim castku. V Iquitosu a Lime bankomaty davaji i castky 500 a 700.
- Dnes bylo 1.4. a lide stali dlouhe fronty u vsech 4 bank, okolo kterych jsme sli. Ze by se rozdavaly vyplaty ci podpory?
- Cruz del Sol jsou drazsi autobus nez Linea (45 sol vs. 66 na osobu), ale nelitujeme: pohodlnejsi sedacky sklopne o 160*, dobry servis a zatim nepustili film ani tv, takze je klid! :)
- Jidla tu, jako v celem Peru, proste nejsou vegetarianska a uz vubec ne veganska. Domluvit si vegetarianskou variantu nebo i jen porci zeleniny je problem.
- Restaurace neboli Cevicheras podavaji menu od 5 sol do x, my nejvic platili 34 sol za obyc pizzu s vlastnimi vege ingrediencemi (spenat rajce zampiony).
- Ovoce sezenete nejlepe u poulicnich stanku, zeleninu jenom tam. Supermarkety mivaji minimalni nebo zadny vyber.
- Ceny za kilo: Bananky pidi 5 sol, jablka 6, mango 2, redkvicky 1 za velky svazek, mrkev 2, polni okurka 2. Varena kukurice s mega seminky 1 za kus.

Update 5:07 rano
Dorazili jsme do Limy. O 2h drive. Stihli bychom tedy puvodne planovany let v 8:05. Takhle budeme na letisti cumakovat do 9:30, misto abychom pohodlne spali v buse... Achjo. Alespon ze letime za stejnou cenu jako je v tech 8:05, jinak by Zuzka snad prevratila autobus a vypalila jim kancelar. V tehle zemi si proste nemuzete byt jisti nicim.Read more