Let do Manily

Ten pocit, kdyz se na budik v kapse skoro nevzbudite, a na cedulich sviti "Manila, gate 218 - last call" uz 45 min pred odletem... Popobiham a malinko se z toho potim. Ale na gate je fronta jeste nekolikametrova, uz bez bezpečnostní prohlidky, takze se uplne v klidu zarazuji.

V letadle si opet pletu sedacku predcasnou 42D s moji 49D, ale odhaluji to vcas, takze jsem neudelal zadne foaye. Sedim v prostredni trojce na kraji, kolem plno filipincu :), jeden si seda z druhe strany ke me. Mezi nami bude volne sedadlo, to se pro pohodli hodi. 9911 km a 11 hodin do cile... A nekdo za mnou si "malinko zul boty". Paneboze. Jestli to po vzletu jeste ucejtim, zacnu velmi nevsedni konverzaci. To je legrace.

Nastesti se situace k lepsimu obraci. S veceri se Turkish airlines vytahli, je chutna, bohata a na vyber mame ze dvou jidel - jedno je bezmase! Dale nam predavaji tajemny balicek. V nem jsou pantofle, protiskluzove ponozky, kartacicek na zuby s pastickou, balzam na rty, spunty do usi a zaclona na oci. Vyuziju postupne vsechno.

V noci se zpocatku nedokazu pohodlne uvelebit, citim zada a trochu zavidim malym Filipincum. Po nekolika mikraccich se ale budim okolnim ruchem a ejhle, je rano a podava se snidane. To docela uteklo.

Dochazi mi ono casove carodejnictvi letu na vychod, kdy vam “nekdo ukradne den” - odleteli jsme ve dve v noci z Istanbulu, pristavat ale budeme v 18 vecer. Pul dne se ztratilo v casovych pasmech. Pro moje telo to znamena, ze je cerstve a pripravene na 16 hodin bdeni... jenze ja bych idealne chtel jit za 5-6 hodin spat, abych se tu v 7 mistniho casu probudil a zacal fungovat (ceka me zitra prelet z Manily na ostrov Siargao).

12:47 prazskeho casu, zahajujeme sestup. Vyplnit priletove papiry (jmeno, pas, adresa hotelu, ucel vstupu do zeme a tak), vystat frontu na kabinku, vycikat, vycistit zuby, zapnout si na obrazovce predni kameru a sledovat pristani :).Weiterlesen