Argentina
Paso Picada

Discover travel destinations of travelers writing a travel journal on FindPenguins.
Travelers at this place
    • Day 235–238

      Parque Nacional Iberá

      June 22 in Argentina ⋅ ☁️ 28 °C

      Diesen Tipp haben wir von zwei deutschen Bekanntschaften erhalten, welche wir im März in Chile getroffen haben. Die Anfahrt erfolgt von Süden über 70km Dreckstrasse, welche in einem eher schlechten Zustand ist und teils nur aus Schlaglöchern besteht.

      Wenn man es mal in den Park geschafft hat, ist man demnach umso glücklicher. Unglaublich was hier die Fauna und Flora zu bieten hat. Der Park ist ein riesiges Sumpfgebiet und wird lediglich vom Regen versorgt.

      Er ist Lebensraum von hunderten von Vogelarten (und nicht nur die Langweiligen😉), Kaimanen, Wasserschweine, Hirsche, Rehe, Jaguaren und vieles mehr.

      Spannend ist die Geschichte der Entstehung dieses Parkes. Hier haben früher die Guaraní (indigenes Volk) von der Jagd und Fischerei gelebt, bis man kurz vor Ausrottung vieler Tierarten das Gebiet zu einem Nationalpark deklariert und die Lokalbevölkerung zu den ersten Parkwächtern gemacht hat. Im 2018 wurde der Jaguar erfolgreich wieder angesiedelt. Da die Anzahl lebender Exemplare in diesem Park noch sehr überschaulich ist, ist die Chance ihn hier zu sichten sehr gering. Dafür gibt es genug andere spannende Tiere.
      Read more

    • Day 29

      Parque Provincial Iberá

      October 26, 2023 in Argentina ⋅ ☁️ 24 °C

      Wir haben uns erst mal für Iberá entschieden. Nach dem Pantanal eines der größten Sumpfgebiete der Erde. Schon auf dem Weg dort hin haben wir einen Eindruck der Tierwelt bekommen. Ein Krokodil (genauer ein Yacaré, eine kleine Kaimanart) lag einfach so auf der Straße rum. Dazu Carpinchos (Wasserschweine) und Ciervos de los Pantanos (Sumpfhirsche). Tapire gibt es hier auch, aber da ist uns leider noch keiner über den Weg gelaufen.Read more

    • Day 30

      Wildlife

      October 27, 2023 in Argentina ⋅ ⛅ 21 °C

      Heute Morgen haben wir eine Bootstour über den See und in die Sümpfe gemacht. Neben haufenweise Caymans, Wasserschweinen und Sumpfhirschen alle möglichen Vögel. Diese aber größtenteils zu schnell, zu klein oder zu weit weg zum fotografieren. Wirklich ein Paradies.
      Am Nachmittag werkle ich so am Bus rum, als plötzlich eine Baby-Anaconda 2 m neben mir total elegant vorbeischlängelt. Gerade mal gut einen Meter lang und oberarmdick. Ausgewachsen werden sie 4m lang. Cool.
      Read more

    • Day 14

      Un endroit magique

      January 23 in Argentina ⋅ ⛅ 29 °C

      En se rendant à la maison du parc, on apprend que le seul bus qui peut nous ramener à Mercedes avant la fin de la semaine passe la nuit prochaine à 4h. On n'a pas le choix que de le prendre ce qui nous laisse donc une journée entière pour profiter le plus possible du parc ! On s'avance sur les sentiers et on tombe tout de suite sur les premiers animaux. Capybaras (carpinchos comme ils les appellent ici), oiseaux, cerfs des marais, et même des singes ! La faune des provinces que l'on traverse nous émerveille depuis le début du voyage et ce n'est pas ici que cela va s'arrêter.

      On termine de randonner, on a faim, sauf qu'il nous reste un petit problème à affronter. On n'a mal calculé avant de partir et il nous reste uniquement 10 000 pesos en liquide, soit juste de quoi payer le bus. En dehors de quelques restaurants ou hébergements dans les grandes villes, personne n'accepte la carte en Argentine. Il faut absolument payer en liquide. Le problème, c'est que compte tenu de l'inflation, il est extrêmement dur de se procurer du liquide. La plupart des banques n'acceptent pas les cartes de crédit étrangères, à quelques exceptions moyennant des frais faramineux (50% du montant de retrait). Pour l'instant, on a donc trouvé uniquement deux solutions, Western Union, qui fonctionne que dans les villes d'une certaine taille à condition que les bureaux aient des billets en stock, et Cajero Express, les distributeurs des stations essences sur autoroute, qui nous autorisent les retrais sans frais mais à hauteur maximale de 15 000 pesos (soit environ 12€). Tout cela fait qu'il nous reste une seule solution, changer des dollars qu'on avait pris en France contre des pesos argentins avec un habitant de Carlos Pelligrini. C'est pas très dur de trouver. Avec l'inflation, on voit même dans toutes les villes de nombreux locaux afficher "Cambio" sur le devant de leurs portes d'entrée. C'est la deuxième fois que les dollars nous sauvent la vie depuis le début du voyage et on a finalement assez pour acheter à manger, payer le camping, et même s'offrir une petite activité suprise avant de partir...

      ...Une balade en kayak sur la lagune au moment du coucher de soleil. LE moment magique de ce début de voyage : deux heures dans le plus grand des calmes, à slalomer entre les roseaux et les crocodiles ! On en aura aperçu environ une quinzaine tout au long de la sortie. Mais alors, je vous le dis, c'est clairement pas les crocodiles qui font le plus peur. Rien à voir avec les singes. Lorsque vous vous promenez dans une forêt vierge où les seules traces de pas sur le sentier sont des empreintes animales, que vous entendez des craquements de branches au-dessus de votre tête, et qu'en regardant en l'air, vous voyez un singe qui pousse un cri strident et ouvre sa mâchoire en grand, je vous laisse imaginer le frisson qui vous parcourt instantanément de la tête aux pieds 😅
      Read more

    • Day 13

      Au milieu de nulle part

      January 22 in Argentina ⋅ ⛅ 29 °C

      La première partie de la journée est marquée par la dégustation des meilleurs empanadas de ce début de voyage (et les moins chers par la même occasion). On les a achetés à une famille argentine qui les vendait devant chez eux à proximité de la gare routière de Paso de los Libres.

      On monte ensuite dans le bus et on arrive en milieu d'après-midi à Mercedes, d'où l'on souhaite rejoindre Carlos Pellegrini, porte d'entrée du parc national Iberá. Les Esteros del Iberá sont un immense ensemble de zones humides perdues au milieu de la province de Corrientes. Carlos Pellegrini est située au bord de la lagune Iberá, l'une des plus grandes lagunes du parc. Elle est très difficile d'accès. On peut seulement l'atteindre en empruntant une route de 120 kilomètres, dont 80 non goudronnés sur de la pierre rouge. Arrivés à la gare routière de Mercedes, on se rend à l'office de tourisme et on apprend que cela va être encore plus compliqué que l'on pense pour y accéder. Le seul bus qui relie Mercedes à Carlos Pellegrini est déjà parti ce matin et il ne fait le trajet que trois fois par semaine. On n'a pas d'autre choix que de contacter un remis, sorte de taxi local, pour rejoindre le cœur du parc. Heureusement, les remises ne coûtent pas très chers en Argentine (20€ chacun les 120 kms) et Walter, l'un d'entre eux, acceptent de nous y emmener ce soir ! On coffre les sacs dans le 4x4 et c'est parti pour 3h de route ! Encore une fois, le trajet est sublime. L'une des plus belles routes que j'ai eu l'occasion d'emprunter dans ma vie.

      Imaginez vous rouler toute une soirée sur un chemin en pierre rouge où vous ne croisez quasiment personne, où les oiseaux qui se reposent au soleil depuis des heures s'envolent quelques mètres devant vous pour vous laisser le passage, où vous devez ralentir à plusieurs reprises pour que des familles de capybaras puissent traverser la route, et où vous franchissez un pont en bois brinquebalant sous un coucher de soleil rouge vif qui vous éblouit pour enfin planter la tente à quelques mètres de la lagune 😍
      Read more

    • Day 135

      Iberá Wetlands

      May 22 in Argentina ⋅ ☁️ 26 °C

      Noční autobus nás vezl směrem do města Mercedes, odkud nějakým způsobem musíme pokračovat dál do Colonia Carlos Pellegrini. To je vstupním městem do mokřad Iberá, které jsme se na poslední chvíli rozhodli přidat do našeho itineráře.

      Problém je, že nikde nejsou pořádné informace o tom, jak se tam dostat. Věděli jsme akorát, že v 6 ráno dorazíme do Mercedesu a odtud prý jezdí autobus. Podle našich informací ale jen v pondělí, středu a pátek. Navíc se musí najít alespoň 6 cestujících, jinak nejede. A taky jsme nikde nenašli, odkud jezdí a nebo kde koupit vstupenky.

      Druhá možnost byla privátní transfer, ale naše ubytování s námi nekomunikuje a my nevíme, kde to zařídit. Budeme holt muset improvizovat a nějak to vyřešit na místě.

      Vystoupili jsme na nádraží a rozkoukávali se. Niki si v tu chvíli všimla, že spolu s námi vystoupily dvě holčiny, které vypadají jako turistky. Je tedy vysoká šance, že jsou na cestě do stejného města. Zeptali jsme se a bylo to tak. Navíc měly už objednaný taxík, který na ně čekal.

      Opět máme víc štěstí než rozumu. Dohodli jsme se a mohli jet s nima. V tu chvíli jsme si akorát uvědomili, že nemáme dost peněz a ještě poprosili řidiče, aby nám se svolením těch holek zastavil u bankomatu. Ten prý v tom městě, kam jedeme, není. Rychle jsme vyskočili a šli vybrat, tam přišlo ale další překvapení. Automat umožňuje vybrat maximálně 15.000 ARS (ekvivalent 15€) a k tomu si účtuje poplatek 9.500 ARS...

      To nepřipadalo v úvahu a my to prostě nechali být. Holt v Colonia Carlos Pellegrini budou muset akceptovat dolary a nebo platbu kartou, jinou možnost nemáme. A tak jsme jeli dál.

      Cesta vedle přes louky a podél silnice nebylo nic. Žádná vesnice, žádné domy, jen příroda. Takhle jsme jeli dvě a půl hodiny, než jsme dorazili k přírodní rezervaci Ibera. Zaplatili jsme vstup a pak nás pustili do "města". Nejedná se úplně o město, ani o vesnici, ale spíše osadu, kde je jen pár domů.

      Vystoupili jsme u našeho ubytování, kde zrovna venku stál náš hostitel. Nejdříve jsme však odevzdali naše poslední argentinské pesos za cestu a vyměnili si telefonní čísla s holkama. Jejich pobyt totiž trvá stejně dlouho a odsud jedou, stejně jako my, k vodopádům Iguazu. Takhle budeme moct jet spolu a ušetřit peníze.

      Na pokoj nás pustili hned po příjezdu, i když Check-in měl být až od dvou. Je tady liduprázdno a zjevně není třeba řešit, jestli náhodou není pokoj ještě obsazený. Navíc lze platit dolary. Nejen ubytování, ale také výlety, které nabízí přímo v ubytování. A jako třešnička na dortu přišla informace, že je tady bankomat.

      Šli jsme vybrat peníze, což nebylo tak jednoduché. Měli tady ale lepší nabídku než v Mercedes - 30.000 $ ARS a poplatek jen 6.500 $ ARS. Víc vybrat nejde. Aspoň nějaké nouzové řešení.

      Vybrali jsme, šli objednat výlety a šli konečně spát.

      Budík nám zvonil krátce po jedné, protože jsme na dnešek měli mít rovnou výlet na lodi. Ten se však musí přesunout na zítřek kvůli špatné předpovědi počasí. To nám však nebránilo v tom, jít se projít po okolí.

      Na prašných cestách tu pobíhají pouliční psi a divní, vtipní ptáci. Iberá Wetlands, v originále Esteros del Iberá, jsou rozlohou druhé největší mokřady na světě. Kupodivu to nepatří mezi turistický profláklá místa a tak je zde absolutní klid a příroda je téměř nedotčená.

      O tom jsme se mohli přesvědčit už po pár minutách, kdy jsme ve vodě objevili několik kapybar a kajmanů. Stoupli jsme si na molo jen pár několik metrů od nich a s nadšením je pozorovali. Kapybary se procházely mělkou vodou a táhly za sebou trsy vodních trav, zatímco se kajmani bez jediného pohybu slunili. Další rodinka kapybar seděla na břehu a hleděla do dáli. Jiná kapybara se brodila mělčinou a na jejím hřbetu se vezli dva barevní ptáci.

      To jsme byli teprve na kraji vesnice a chtěli přejít přes most na druhou stranu zátoky, kde vede několik stezek lesem. Když jsme se blížili konci mostu, uviděli jsme v dálce jelena (jelenec bahenní). Jako by sem vůbec nepatřil. Z jednoho místa na mostě jsme viděli právě jelena, želvu, ještěrky, něco jako kachny, volavku a kajmany. Tolik zvířat najednou jsme neměli ani v Amazonském pralese.

      Pak jsme konečně vlezli do lesa a šli projít označené trasy. Tam jsme potkali jen několik srnek, pár ptáků s červenou hlavou a extrémní množství vážek. Desítky nám kroužili nad hlavou. To už se pomalu zatahovala obloha a my se rozhodli rychle projít malý úsek podél vody. Protože se ale mraky blížily, pospíšili jsme si a asi se sem ještě jednou podíváme.

      Po cestě domů nás déšť konečně dohnat. My byli hned promočení skrz na skrz, i když jsme měli pláštěnky. Zpátky ve "městě" jsme si došli na nákup a zamluvili místo v restauraci na večeři. Venku byla cedule, že se musí rezervovat... Rozhodně ne ale proto, že by na nás nezbylo místo. Podle mě by bez rezervace možná ani neotevřeli.
      Read more

    • Day 50

      Iberá Nationalpark

      October 7, 2019 in Argentina ⋅ ☀️ 25 °C

      Camping Municipal:

      - direkt an der Lagune gelegen, auf dem Campingplatz laufen Wasserschweine herum und es können Kaimane beobachtet werden
      - vom Campingplatz aus starten lohnenswerte Bootstouren
      - die meisten Stellplätze haben eigene überdachte Grillstellen mit Tischen, Bänken, Wasser und Strom
      - ca. 10€/Nacht
      - von Norden über 120 km, von Süden über ca. 90 km teils recht schlechte Piste zu erreichen (bei Regen nicht empfehlenswert)
      Read more

    You might also know this place by the following names:

    Paso Picada

    Join us:

    FindPenguins for iOSFindPenguins for Android