Peru
Nevado Matarrojo

Discover travel destinations of travelers writing a travel journal on FindPenguins.

2 travelers at this place

  • Day294

    Nevado Pisco

    May 29, 2018 in Peru ⋅ ⛅ 1 °C

    Zusammen mit Nicole und Stefan aus Bern wollen wir etwas Strecke gut machen und folgen den peruanischen Anden nach Norden. Sieben Tage geht's ununterbrochen rauf und runter bis endlich die vereisten Gipfel der Cordillera Blanca am Horizont auftauchen.
    Zeit, die Bergschuhe aus der Dachkiste zu holen! Wir heuern einen Bergführer an und machen uns an die Besteigung des Nevado Pisco. Die Übernachtung im Refugio ist eigentlich eher ein verlängertes Mittagschläfchen, denn um 00.30 Uhr ist schon wieder "Tag"wache. Die Nacht ist klar und es herrscht Vollmond. Nach zwei Stunden Zustieg seilen wir uns an und betreten den Gletscher. Die Luft wird immer dünner und die Schritte immer langsamer, aber nach sechs Stunden stehen wir auf dem Gipfel. Mit 5750 MüM kratzen wir lediglich an der magischen 6000er-Grenze. Aber den Blick auf die umliegenden Giganten mit ihrem Eispanzer werden wir so schnell nicht vergessen.
    Read more

  • Day13

    Trek k Lago 69

    April 1, 2016 in Peru ⋅ ☀️ 14 °C

    Chvili pred sestou ranni nas vyzvedl mikrobusik (meli prijet v 5:30 ale uz se nedivime) a spolu s dalsimi 12 turisty odvezl na sever do srdce narodniho parku Cordillera Blanca. Zaplatili jsme si totiz celodenni trek k nejnavstevovanejsimu vysokohorskemu jezeru Laguna 69, lezicimu ve vysce 4600 mnm. Je to nejvyse, co jsme kdy oba se Zuzkou vysli pesky.

    Cesta busem trvala asi 2,5 hodiny a jeji delsi druha cast byla neskutecne rozhrkana a rozkyvana. Zkousel jsem dospat po nocnich peti hodinkach, lec marne.

    Mirne osvezeni prinesla snidanova zastavka (byla totiz kosa, to cloveka prejde chut spat). objednali jsme si coca te - ano tusite spravne, caj z listku koky! Zaplatili jsme sice jako prvni ze tri turistickych autobusu, ale byli obslouzeni az jako zhruba 23 z 25 stolu. Dve holky pobihaly po place, mely psane listky s potvrzenim o platbe predem atd., ale nebylo jim to nic platne.

    Frustraci z toho jak peruanci umi obsluhovat prohloubila neanglictina naseho guida, ktery nam tak nebyl schopen predat skoro zadne tour info ani zajimavosti. Navic odmitl zastavit busik u fotogenickeho jezera na bezva miste, odkud byl zaber na jezro i nejvyssi peruanskou horu Huascaran. Jeho argument "to je mockrat na internetu, kouknete se tam" nas nikoho nepobavil. Pri objednavani zajezdu slibovana zastavka se na vseobecne nalehani tedy konala az za pul km na ne az tak pritazlivem miste.

    Po dalsich 20 minutach drkocani a natrasani konecne stop a vyrazili jsme na stezku. Slunce hralo, vitr studil, vzduch plnil statecne plice a cistil je od smradu a spiny Huarazu. Malinko jsme si na startovni rovince prichvatli a zbavili se asi 50hlaveho pelotonu vskutku ruznorode nepripravenych lidi. Pokud dostali stejne info jako my, pak si meli vzit:
    - pevne boty
    - Dlouhe nohavice
    - Mikinu
    - Nepropo bundu pro pripad deste (ve 4 az 5tisicovych horach, celkem opravneny pozadavek)
    - Dostatek vody
    - Energ vydatne jidlo

    Nekteri borci meli jen kratasy, v ruce litrovku vody a v druhe mobil na selfie tyci. To jsme cumeli. Tyhle jsme zvejkli hned zkraje, aby nam ve vyhledu nekazili fotky :)).

    Slo se nam celkem fajn, krome guidu a jednoho paru borcu jsme nemeli konkurenci. Lec vyska to byla, proto jsme respektovali navaly toceni hlavy buseni srdce nebo kratky dech. Cesta byla pekna a terenem nenarocna. Pocasi bezvadne, vyhledy uzasne. Vzadu za zelenym udolim se tycil bily Huascaran, po trave se rozbihaly barevne kvitky, balvany a kravky dotvarely obraz.

    Pred zaverecnym 300metrovym trhakem jsme si dali dlouhou obedovou pauzu na kamenite louce posete kravinci a fialovymi kvitky, a pokecali s Lidou a Danou. Tyhle dve 24lete dobrodruzkyne cestuji po Peru uz treti mesic, v Jizni Americe chteji zustat alespon rok a najit si eventuelne praci nekde v Chille.

    K jezeru jsme dorazili mezi poslednimi, po celkem 2,5 h chuze. Pristup byl kamenity, na volnych mistech polehavali ztrhane trosky frikulinu a rostenek z ruznych koutu sveta. Jedna otuzila mazacka se s mirne znudenym vyrazem ve vode o 5C pomalu otocila a zamirila klidnymi tempy tech 20 m zpatky na breh. Dovolil jsem si pozvednout uznale oboci - to totiz ani nestoji moc kysliku.

    Trochu stranou od hordy jsme stravili slabou hodinku focenim, lenosenim a povidanim s Lidou a Danou, ktere dorazily s plnou polni na sestidenni trek a dnes budou u Laga 69 kempovat. S litosti jsme je opustili a vydali se opet jako posledni zpet. Do mesta a civilizace se nam z nadherne divoke prirody nechtelo.

    Ve finisi jsme za zpevu Spiritualu a Druhe travy dobehli a predbehli vetsinu naseho zajezdu. Zuzce ale zacalo byt mirne nevolno, coz pozdeji identifikovala jako premiru slunce. Na ruznych mistech jsme zcervenali opet oba, a to i pres poctive mazani faktorem 55.

    V buse jsme uvazovali co druhy den - dalsi trek, opustit Huaraz (ktery nas jako spinave smrdici a hlucne doupe vubec nezaujal)? Nakonec vyhrala varianta odpocinkoveho dne. Potrebujeme si oddechnout, vyprat a ususit, vymyslet dalsi postup a koupit listky na bus. Dalsi smer bude nejspis Cuzco, vzdalene po asfaltu pres 1200 km. Uff.

    Po navratu do Huarazu jsme vyrazili hledat restauraci v posledni nadeji, ze snad objevime podnik kde nam udelaji alespon ryzi se zeleninou, bez masa. Povedlo se!! V jidelne typu asijske kuchyne jsme po nelehke google translator konverzaci dostali velky talir varenych nudli se smazenou zeleninou za 11 sol.

    Po nekolika dnech tedy uleham dobre najedeny. Zda take dobre usnu se uvidi - nekonecna kazdodenni show troubicich aut na ulici se misi s kazdodenni diskotekou na rohu. Neskutecny.
    Read more

You might also know this place by the following names:

Nevado Matarrojo

Join us:

FindPenguins for iOSFindPenguins for Android

Sign up now