Sion District

Stoupání 200 m
Klesání 1330 m
Trasa 7 km
8.15 - 15.30

Dnes mělo pršet až po obědě, ale skutečnost byla jiná. Ráno pršelo a byla mlha.
Správkyně chaty říkala, že má v 8h přestat pršet, tak jsme počkali. A opravdu nepršelo, jen mrholilo. Definitivně jsme se rozhodli ukončit trek, seběhnout do nejbližšího města, vlakem do Sionu, tam máme bělouše, kterým se dovezeme k druhému autu.
Dnešní etapa měla mít 16 km, nastoupat 1000m a sklesat 2000m. Tak náročná trasa nejde v dešti.
Poradili nám sestupovou trasu trochu jinou, než jsme naplánovali. Nejprve jsme chvíli stoupali na vrchol (?), pak po vrstevnici a nakonec nás čekalo nekonečné klesání. Po cestě mlhou se nám občas ukázaly netušené výhledy, nádhera. Čím jsme byli níž, tím se lepšilo počasí. Chvíli jsme zapochybovali, jestli jsme udělali dobře, že jsme to zabalili. Ale už nešlo to změnit. Cestou jsme museli překonat stádo krav. Naštěstí mezi nimi nebyl žádný býk. Klesání jsme si zpříjemnili samoobslužnou lanovkou z městečka Champex d' Allesse do města Dorénaz.
Čekal nás ještě jeden oříšek k rozlousknutí - Adam se najednou zamyslel a povídá: Hele, já nechal klíče od auta v SuperBu. Ten byl u jezera na startu trasy, což je odtud daleko. Co teď? Busy tam nejezdily, jedině taxíkem nebo stropem. Mě pak napadla spásná myšlenka. Adam má v Sionu kamaráda, ten by mohl pomoci!
Z Dorénazu jsme došli pěšky (asi 2km) do Vernayaz. Na nádraží jsme dobíhali vlak - úspěšně. Až ve vlaku jsme začali řešit jízdenky. Ostatní cestující radili si stáhnout appku. Adam začal stahovat, pak se registrovat.... no, bylo to komplikované, navíc se mu nepodařilo koupit jízdenku dalším osobám. Mezitím cesta ubíhala. Adam vystupoval o zastávku dřív, aby došel ke kamarádovi, který ho odveze k autu. My zůstali ve vlaku a co čert nechtěl, přišel průvodčí, a to už jsme vyjížděli do naší cílové zastávky. Chtěli jsme si u něho koupit jízdenky, nemohli jsme si vzpomenout na jméno města, ze kterého jsme vyjeli. Dlouho mu trvalo, než pochopil, že nemáme lístky. Pak mávl rukou, že jsme už v Sionu a ať jdeme.
Ve městě jsme si našli kavárnu a čekali na Adama. Adamovi to trvalo dost dlouho, prý si s kamarádem musel dát čaj a tak. Když jsme se ho konečně dočkali, zašli jsme na večeři. To ale taky nebylo jednoduché, bylo kousek po 16.00 a restaurace nevěřily, bylo moc brzo. Nakonec jsme se chytli, snědli pizzu, víno, pivo, pak přejeli k běloušovi, rozloučili se s Adamem, který se vracel lyžovat do Les 2Alpes, a vyrazili domů.
Do Chaber jsme dorazili ve 2.30, rychlá sprcha a šup spát.

Zajímavosti:
Na chatách neměli vodu, nepoužívali z pramenů a dala se jen koupit balená.
Ani na jedné chatě nebyla sprcha.Leia mais