検索条件をリセット
EGG 2016, Gruzie
  • Lucy Speare
  • Lucy Speare

EGG 2016, Gruzie

Lucyによる18日間のアドベンチャー もっと詳しく
フォローする概要概要カレンダーカレンダー写真写真共有共有死ぬまでにやっておきたいことリスト
最新のものから
  • 旅行の開始
    2016年7月23日
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Warszawa Centralna

    2016年7月23日, ポーランド ⋅ ⛅ 25 °C

    Varšavské nádraží mě překvapilo svou velikostí. Trvalo mi dobrých 10 minut najít vůbec cestu z nádraží a když už jsem ji našla, nebyla jsem si vůbec, ale vůbec jistá, na jaké straně nádraží právě stojím. Podle mapy bych měla být u hotelu Merkur. Je tu Jupiter, počítá se to? Nakonec jsem se našla a první dojem z centra Varšavy je dobrý.もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Pl. Piłsudskiego

    2016年7月23日, ジョージア ⋅ 🌬 26 °C

    Ať se člověk snaží jak chce, vždycky něco opomene. Proč mě nenapadlo, že budu ve Varšavě potřebovat POLSKÉ peníze na autobus na letiště?

    Rozloučila jsem se s Janou a zamířila na autobus. Nejdřív špatným směrem, ale na první křižovatce jsem se obrátila. Zastávku jsem pak už našla poměrně snadno. Malé náměstíčko, na něm dva čekající autobusy, v každém řidič. Proč je tu napsaný jen autobus 24, když odsud má jet na letiště 157? Aha, druhé nástupiště. Mluví řidič anglicky? Trochu. Můžu v autobuse platit kartou nebo eury? Ne, jen złotými. Sakra. Slečna za mnou mluví anglicky. Nemá náhodou złoté, že bych s ní vyměnila za eura? Nemá, bohužel, ale poblíž viděla směnárnu. Super. Pospíchám tam, najdu jednu ještě blíž, ale mají zavřeno. Před ní ale sedí prodavač a tvrdí mi, že lístek si kartou můžu koupit v automatu. Kde že je ten automat? No na zastávce přeci. Dojdu rychle zpátky na zastávku. Nikde žádný automat. Co to..?! Ptám se druhého řidiče, konečně někdo mluví anglicky pořádně. Vysvětlí mi, že kartou můžu platit v automatu přímo v autobuse. Přebíhám zpátky k autobusu na letiště a řidič mi říká, že to nejde, protože... Důvodu nerozumím. Dovede mě k automatu uvnitř a ukáže na něj. Na obrazovce je vykřičník v trojúhelníku. Jo taak, jemu ta mašina nefunguje! A mohla bych si koupit lístek v tom vedlejším autobuse a vrátit se sem? Samozřejmě. Pán se na mě dívá jako na blázna. Běžím (a teď už vážně běžím) do druhého autobusu. Dobře mluvící řidič se na mě směje a pomůže mi naťukat správnou jízdenku. Vracím se do autobusu na letiště, nadšeně mávám lístkem na špatně mluvícího řidiče a volám, že už ho mám. Dvě minuty na to se zavírají dveře a my odjíždíme. Pche, tohle jsem zvládla s přehledem 😅.もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Cesta na letiště

    2016年7月23日, ジョージア ⋅ 🌬 26 °C

    V autobuse na letiště slyším, jak se za mnou tři Češky baví o Gruzii. A o letní škole, kam zrovna letí. To je náhoda! Dávám se s nimi do řeči a zjišťuju, že jsou z Masárny. No, to je teprve náhoda! Nechápu, jaktože nebyly na seznamu. Když se jich ptám, proč nebyly na seznamu účastníků, pěkně je tím vyděsím, protože o žádném seznamu nic neví. Nakonec se vše vyjasní, letí jen do Tbilisi. Na právnickou letní školu. No, nevadí, aspoň jsme si pomohly s odbavením.もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Odlet

    2016年7月23日, ジョージア ⋅ 🌬 22 °C

    40-50 minut zpoždění, ale aspoň jsem využila wifi a updatovala zápisky. A vzlet nad noční Varšavu, to je nepopsatelný zážitek. Prostě nádhera. Jsem hrozně vděčná, že tu můžu být a něco takového vidět na vlastní oči.

    Je za čtvrt hodiny půlnoc, jsem někde nad Polskem a chystám se na kutě!    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Letiště Tbilisi, lidi

    2016年7月24日, ジョージア ⋅ ☀️ 20 °C

    Hm, možná jsem si před příletem mohla dát aspoň kalhoty. Spolu s námi přiletěla turecká linka a u pasové kontroly jsem se svých kraťáskách cítila trochu odhaleně.

    Na letišti jsem se v kavárně Cappadoccia potkala s hromadou EGGařů a našla jsem i Christiane, se kterou jsem byla domluvená na společné prohlídce Tbilisi. Ostatní si objednali taxík do Lagodekhi a my s Christiane jsme ještě 2 hodinky seděly a povídaly si, čekajíce na první ranní autobus (jezdí od sedmi). Je původem z Německa, ale teď dělá doktorát ve Švédsku (pod nějakou Švédkou, která má dítě se Starkem) a zaměřuje se na ostrovy (ty lingvistické :) ). Ráda cestuje a vypadá velice sympaticky.

    Na záchodech mě překvapil panáček s hidžábem (nebo je to prostě šátek?), přitom jsou tu hlavně pravoslavní.

    Při čekání v kavárně jsme viděly další doletivší skupinu z nějaké muslimské země a všechny ženy byly v kompletních burkách. Zvláštní pohled i pocit. Nenápadně jsem schovala nohy pod stůl.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Tbilisi procházka

    2016年7月24日, ジョージア ⋅ ⛅ 25 °C

    Cesta do centra trvala hodinu v narvaném autobuse, ale naštěstí jsme seděly. Jízdenky tam prodávala strašně milá paní, která neuměla ani slovo anglicky, ale dorozumět jsme se rukama nohama zvládly. 'Řekla' nám, kolik stojí ten lístek, vyměnila jsem jí větší za drobné pro jiného cestujícího a poradila nám cestu na metro.

    Dostat se do centra bylo docela dobrodrůžo, ale nakonec jsme se ocitly na nějakém výhledu, který byl fakt krásný.

    Na kopci nad Tbilisi stojí 20metrová socha Matky Gruzie a jde vidět skoro odevšad. Zdá se mi, že se hýbe. Je trochu děsivá, ale impozantní.

    Fascinujícím způsobem míchají staré s novým.

    Gruzincům se líbím. Ať už jsou to ty kraťase nebo blonďaté vlasy. Dokonce jsem dostala pusu. Od Timura, který mě naučil přecházet silnice. Ke konci byl trochu vlezlý, ale když jsem mu to dala najevo, nechal toho.

    Nemají moc přechodů a když je mají, tak je ignorují. Chodci i řidiči.

    Moc rádi troubí. Na všechny a na všechno a z různých důvodů. Ať už je to vztek, pozdrav, upozornění (třeba na to, že tě předjíždí).

    Jsou akční a opravdu se snaží o výdělek. Nejde projít po ulici s kufrem, aniž by za vámi nedoběhlo 10 Gruzinců a nenabídli ti rozvoz kamkoliv po Gruzii.

    Na ulicích mají kabinky s tureckými záchody.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Cesta Tbilisi > Lagodekhi

    2016年7月24日, ジョージア ⋅ ⛅ 29 °C

    Po zařízení internetu jsem se domluvila s druhou částí české skupinky, že se sejdeme u Isani Metro Station a odtud pojedeme marshrutkou do Lagodekhi. Odchytl nás tam ale nějaký taxikář a nabídl nám odvoz za 10 lari na osobu (100 Kč). Docela fajn za 160 km. Mají levný benzín.

    Cesta byla pohodlná a rychlá (2 a půl hodiny místo 5 s marshrutkou). Řidič poslouchal několikrát dokola Gangnam Style, Barbie Girl, ale i nějakou gruzínskou hudbu. Někde jsme jeli 130 km/h tam, kde bylo předepsaných 30. Plná čára očividně znamená, že se má jet ve třech pruzích. A zase to troubení.

    Krajina je krásná. Střídaly se hory se zemědělskou krajinou. Traktory, krávy, koně, oslíci. Taky ovco-pes/psovec. Podél cest jsou stánky s ovocem a zeleninou, hlavně s melouny a broskvemi.

    Ještě pořád to dávám i bez spánku. Všechno je nové a vzrušující 😊.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Příjezd do hotelu

    2016年7月24日, ジョージア ⋅ ⛅ 29 °C

    Po příjezdu se nás na recepci ptali, jak chceme rozhodit do pokojů a my řekli, že je nám to jedno, takže jsem skončila s Mankou a Maki, za což jsem byla ráda, protože mi hrozně sedí. Pokoj je velký a pěkný, je tu dost úložného prostoru, balkon a čistá koupelna.

    Máme jeden klíč od pokoje dohromady, ale tři od balkonu, protože Gruzie.

    Sprcha vůbec neodtéká (ale fakt vůbec) a přetéká ven, ale jsou na to připravení kanálkem v podlaze. Studená je tam, kde mají označenou teplou.

    V hotelu jsme jen my EGGaři, tolik lingvistů pohromadě!

    Je tu (víceméně) neustále zdarma kafe a čaj.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    První průzkum

    2016年7月24日, ジョージア ⋅ ⛅ 30 °C

    Hned po sprše jsme vyrazili na první průzkum Lagodekhi. Je to tu pro mě naprosto fascinující, vypadá to docela přesně tak, jak jsem si představovala Kavkaz. Jen pár hlavních cest je vyasfaltovaných, jinak jsou tu šutry a hlína. Všude spoustu psů, ale jsou přítulní, vůbec ne agresivní. Místní velice rádi posedávají před domem a plkají. Domy se na první pohled rozpadají, mnohde mají vymlácená okna (občas vyspravená igelitem) a některé budovy jsou úplně opuštěné. Našli jsme dokonce obrovskou budovu opuštěného polorozbořeného divadla, kterou jsme si prošli. Z nějakého důvodu jsou všude v silnici díry, něco tu kopou a jít zpátky do hotelu za tmy je docela o hubu. Obchodů s jídlem (a vším možným) je tu hrozně moc, polovina zboží je prošlá, našla jsem i úplně plesnivý chleba. Ceny jsou super, ale nemůžeme najít nesladké pečivo. Starší mluví jen rusky. Zatímco v Tbilisi žádné přechody nebyly, tady jsou čtyři - všechny čtyři asi 5 metrů jeden od druhého. Výhled na hory je dechberoucí, vrcholky jsou většinu času v mlze. Hrozně se mi tu líbí.もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    První večer

    2016年7月24日, ジョージア ⋅ 🌬 25 °C

    Při prozkoumávání okolí jsme se potkali s další skupinkou EGGerů (asi o 15 hlavách), kteří se vydali hledat restauraci, tak jsme se k nim připojili. Z první nás sice vyhodili, kdoví proč, ale v další už jsme si sedli, i když jsme byli rozdělení k několika stolům. Cítila jsem se docela K.O. po všem tom cestování, takže jsem nezůstala dlouho, ale aspoň jsem se poprvé seznámila s gruzínskou kuchyní. Měla jsem khinkali (knedlíčky plněné masem a šťávou) a červené víno, které ovšem mělo bílou barvu a chutnalo jako saké :). Khinkali mají speciální způsob konzumování - člověk musí ukousnout kousek knedlíčku, potom ho opatrně naklonit a vysát všechnu šťávu a teprve pak se jí zbytek. Nesmí přijít ani kapka nazmar. Upřímně to chápu, ta šťáva je na tom fakt to nejlepší.

    Po jídle jsem se vydala nazpátek s Eliškou, která už byla taky unavená. Cesta z centra města až k hotelu zabere přes půl hodinky a jde do kopce. Je to ale velice příjemná procházka, až na to, že to tam není moc dobře osvětlené a všude na silnici jsou hluboké díry. Ale tak co, aspoň je to dobrodrůžo.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Pondělí, přednášky

    2016年7月25日, ジョージア ⋅ 🌬 27 °C

    EGGerský den začíná v půl 10, kdy je první přednáška. Dopoledne jsou bloky přednášek dva, odpoledne tři a vždycky probíhají aspoň dvě přednášky zaráz. Člověk si může vybrat, na jakou půjde, nebo nemusí chodit nikam - nikdo to nehlídá. Mile mě potěšilo, že ve skutečnosti chodí hromada lidí. Je vidět, že jsou tu fakt lidi, co je lingvistika zajímá a chtějí se naučit co nejvíc.

    Já jsem první den šla na templáty, syntactic agreement a na intro to syntax. Všechno bylo hrozně zajímavé a přednášející jsou výborní. Kupodivu jsem většině věcí rozuměla, každý z problémů byl vysvětlován od základu a vyučující se často ptali, jestli všemu rozumíme, povzbuzovali otázky a tak. Nejvíc mě fascinuje styl jedné italské vyučující, Roberty. Dává do svého projevu tak neskutečné množství energie, že skoro ani nejde nedávat pozor. Taky je velice srozumitelná a má skvělá přirovnání, která člověku fakt pomůžou si představit i abstraktnější procesy. O něco méně zajímavé pro mě bylo intro to syntax s Heddem, protože snad všechny věci z toho, co prezentoval, už jsem věděla, ale aspoň jedna věc pro mě byla nová - už vím, jak se používají bary! Teda, ty lingvistické 😆.

    První hodinu po obědě jsem nestihla (i když mě stejně tak moc nezajímala), protože jsem se s Mankou a Dejvem vydala na oběd a ta cesta trvala dýl, než jsme čekali. Přidala se k nám taky jedna Izraelka, jejíž jméno jsem si ani za nic nemohla zapamatovat (doplněno později: Einat). Dozvěděla jsem se, že je u nich tradiční pořádat bar/bat mitzvah na Masadě!! Tentokrát jsem měla lilek obalený v nějaké česnekovo-oříškové krustě a bylo to výborné. Vůbec to bylo hrozně příjemné posezení, k jídlu jsme měli pivo, pak kafíčko. Na podobný způsob života bych si dokázala zvyknout 😊.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Pondělí, večer, muzeum

    2016年7月25日, ジョージア ⋅ 🌙 22 °C

    Na večer byla naplánovaná krátká procházka do muzea věnovanému Lagodekhi Protected Areas, které představuje faunu a flóru zdejší chráněné oblasti. Ten park je mimochodem nejstarší chráněné území v Gruzii. Moc si toho nepamatuju (a mnohým názvům jsem v angličtině ani nerozuměla), ale mají tu vlky, medvědy, divočáky, jeleny, rysy, chřástaly, spoustu obojživelníků a motýlů a v řekách žijou třeba pstruzi. Vlků je tu třeba ale jen zhruba 6-8.

    Cesta do muzea zahrnovala nějaké to skákání přes potoky, případně jejich brodění a Dejv sehnal od místních gruzínský rum (mělo by se to jmenovat arak, ale oni to vyslovovali jako /arachi/).

    Po návštěvě muzea jsem se vydala ještě se skupinkou dalších na procházku lesem. Seznámila jsem se (mimojiné) s Michaelem z Dánska nebo se třema Mariam z Gruzie :). Jedna z Mariam by strašně ráda šla studovat počítačovou lingvistiku do Prahy. Ke konci cesty si takhle jdu a s někým si celá zabraná povídám, když mě najednou Mariam chytá za ruku a táhne pryč - obrátila tak všechny. Prý tam byl vlk. Jestli to byl vlk to nevím (Anton tvrdí, že ne), neviděla jsem dost daleko. Ale viděla jsem, jak se tam nějaké zvíře minimálně podobné psu živí něčím na zemi. Vlk zní sice nepravděpodobně, ale rozhodla jsem se věřit, že to byl on, Gruzínky přece ví, o čem mluví!

    Po cestě nazpátek jsme se my Češi hádali o to, jestli může podmět být v něčem jiném než v nominativu ❤.

    Zašli jsme si na večeři, měla jsem pivo a khinkali a pokecala jsem si víc s Mankou, Michaelem a se Stevenem, který je z Californie. Měli jsme společné mj. téma knížek, od Stevena mám doporučení na nějakou postmodernu a Michaela jsem si přidala na Goodreads 😊. Steven, který je v Gruzii kvůli nějakému výzkumu na delší dobu, nás naučil, že na khinkali je dobrý pepř a po nakousnutí si tam můžeme nalít trochu octa - hrozně mi to tak chutnalo.

    Večer se pak ještě sedělo venku a pilo se. Už si ani nepamatuju s kým vším jsem se seznámila, s těmi jmény je to tu hrůza, je tu fakt strašně moc lidí. Ale určitě jsem nějakou dobu seděla a kecala třeba s Johannou z Německa, Louis z Francie nebo dvěma Mohammedy z Jordánska (jeden mi doporučoval nějakou letní školu v Americe, musím mrknout na granty).    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Úterý, dopoledne

    2016年7月26日, ジョージア ⋅ ☀️ 21 °C

    V úterý jsem se celá akční vrhla na ranní běh a asi to nebyl nejlepší nápad. Možná to bylo ještě pořád nedostatkem spánku, možná tím, že jsem za poslední tři dny moc nejedla (cestování, plus jsem ještě v Lagodekhi moc nevěděla, kde co je a kde co koupit), ale i když byl ten běh samotný hrozně příjemný a užila jsem si ho (obzvlášť krásný výhled při běhu nazpátek do kopce), tak mě to hrozně zmohlo a celé dopoledne jsem pak byla docela nepoužitelná a třeba z Robertiny hodiny jsem si moc neodnesla, nebyla jsem schopná ji sledovat. Místo oběda jsem se trochu vyspala a zbytek dne jsem se dopovala kafem.

    Taky jsem se při běhu po Lagodekhi cítila, že na mě všichni domácí (a že jich na ulici bylo) divně koukají, asi jim tu moc holek neběhá. Ale stejně bych ráda vyrazila znovu, to okolí je pro běh jako stvořené.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Úterý, odpoledne

    2016年7月26日, ジョージア ⋅ ⛅ 29 °C

    Před intrem do syntaxe jsme s Mankou a Dejvem vyrazili k řece a okoupali se. O nějakém plávání se moc nedá mluvit (i když se o to oba vehementně snažili), voda je tu všude max. po kolena, ale stejně to bylo příjemné osvěžení v parném dni a byla sranda přelézat šutry a snažit se jít proti proudu (místy je fakt silný), hledat nejlepší masážní spot, posílat si po proudu dřívka nebo házet žabky. Hrozně mě potěšilo, že oba jsou stejně hraví jako já 💕.もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Úterý, podvečer

    2016年7月26日, ジョージア ⋅ ⛅ 30 °C

    Po přednáškách jsme se s Mankou, Dejvem, Maki a Eliškou vydali najíst a podařilo se nám (po značném úsilí) najít jednu restauraci na druhé straně Lagodekhi, než kam jsme chodili doteď. Vyzkoušela jsem nové jídlo, a to shashliky, což jsou v podstatě špízy. Dali mi je s cibulkou, nějakou šťávou a s puri (zdejší slané pečivo). Chuťově to bylo hrozně dobré, ale to maso bylo strašně žvýkavé a občas ani nešlo přeříznout.

    Mimochodem, VŠUDE tu na ulici leží karty, je jich tu ještě víc než psů 😁.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • Lucy SpeareEGG 2016, GruzieLucy Speare

    Úterý, večer, Georgian Culture Night

    2016年7月26日, ジョージア ⋅ ⛅ 25 °C

    Na večer byl naplánovaný kulturní program - místní si připravili různá vystoupení, aby nám předvedli zdejší kulturu. Nemám z toho žádné fotky (Dejv jich má naštěstí hromadu, včetně několika videí), což je škoda - zrovna k tomuhle příspěvku by se fakt obrazový materiál hodil. Viděli jsme svatební i jiné tance v tradičních oděvech, dívčí hudební vystoupení, chlapský sbor, hru na nejrůznější nástroje (bubny, harmonika, flétna, něco strunného, co vypadalo trochu jako loutna...), no, prostě všechno možné. Byl to úžasný zážitek, který slova fakt nedokážou popsat.

    Děkuje se každému za cokoliv, ideálně každému zvlášť a takové poděkování se občas natáhne i na několik minut.

    Strašně nadšená jsem byla z pozorování toho, jak si spolu hrají gruzínské děti. Objímaly se, lechtaly, dělaly takové to, jak druhému zaťukáte na rameno, které je od vás dál, aby se otočil na druhou stranu a byl zmatený, co se děje... Jedna holčička držela ten strunný nástroj a měla ho opřený o rameno a nějaký chlapeček jí ho nenápadně za zády rozlaďoval. Bylo to rozkošné. Stejně tak jsem pozorovala, jak se k sobě chovají i starší Gruzínci (třeba chlapi a ženské) a bylo to fakt dobré vidět. Jsou úplně normální, stejní jako my. Ne, že by se to nedalo čekat, ale jak člověk slyší a čte všechno možné, tak je z toho takový nervózní, no.

    Zajímavé byly ty národní tance, byla v nich ukrytá určitá symbolika, řekla bych. Kluci se dělali co největší, zatímco holky se usmívaly a jejich pohyby byly mnohem jemnější. Kluci okolo holek neustále poskakovali a snažili se k nim přiblížit, zatímco holky od kluků vždy odvracely hlavy a poodbíhaly. Zároveň ale bylo poznat, že je k sobě lákají. A kluk a holka se nikdy nedotkli. (O dva večery později mi Mariam moje teze potvrdila a vysvětlovala mi, že dívky se snaží být svůdné, ale zároveň se nenechat dobýt lehce a musí se pořád usmívat a že je to celé o napětí.)

    Ne všechna vystoupení ale byla tradiční. Nejvíc mě dostalo, když na pódium naklusal takový mladý boyband (3 kluci ve věku asi 13 let) a zatímco jsem čekala nějaké Luneticy, střihli si tam Franka Sinatru, Strangers in the Night ☺.

    Na vystoupení jsem se seznámila se dvěma holkama z Polska, které letěly zároveň se mnou z Varšavy (aniž bych o tom věděla). Jedna je Ola (Alexandra) a druhá Pauline. Ola mi strašně vzhledem i chováním připomíná Gabču Láz. a okamžitě mi byla (možná i kvůli tomu) hrozně sympatická.    もっと詳しく

    翻訳をご覧ください
  • 2026© FindPenguins
  • ホーム
  • 当社について
  • グループ追跡
  • プレス
  • 規約
  • プライバシー & Cookies
  • ヘルプセンター
  • 印象