EGG 2016, Gruzie

July - August 2016
A 18-day adventure by Lucy Read more
  • 57footprints
  • 3countries
  • 18days
  • 104photos
  • 0videos
  • 10.1kkilometers
  • 8.5kkilometers
  • Day 1

    Odlet

    July 23, 2016 in Georgia ⋅ 🌬 22 °C

    40-50 minut zpoždění, ale aspoň jsem využila wifi a updatovala zápisky. A vzlet nad noční Varšavu, to je nepopsatelný zážitek. Prostě nádhera. Jsem hrozně vděčná, že tu můžu být a něco takového vidět na vlastní oči.

    Je za čtvrt hodiny půlnoc, jsem někde nad Polskem a chystám se na kutě!
    Read more

  • Day 2

    Letiště Tbilisi, přílet

    July 24, 2016 in Georgia ⋅ ⛅ 20 °C

    Spánek asi hodinku, hodinku a půl, ale přílet nad noční Tbilisi za to stál. Na letišti nás uvítal policejní sbor a troubili, když jsem si fotila letadlo za nimi. Budu obviněná ze špionáže 😎?

  • Day 2

    Letiště Tbilisi, lidi

    July 24, 2016 in Georgia ⋅ ☀️ 20 °C

    Hm, možná jsem si před příletem mohla dát aspoň kalhoty. Spolu s námi přiletěla turecká linka a u pasové kontroly jsem se svých kraťáskách cítila trochu odhaleně.

    Na letišti jsem se v kavárně Cappadoccia potkala s hromadou EGGařů a našla jsem i Christiane, se kterou jsem byla domluvená na společné prohlídce Tbilisi. Ostatní si objednali taxík do Lagodekhi a my s Christiane jsme ještě 2 hodinky seděly a povídaly si, čekajíce na první ranní autobus (jezdí od sedmi). Je původem z Německa, ale teď dělá doktorát ve Švédsku (pod nějakou Švédkou, která má dítě se Starkem) a zaměřuje se na ostrovy (ty lingvistické :) ). Ráda cestuje a vypadá velice sympaticky.

    Na záchodech mě překvapil panáček s hidžábem (nebo je to prostě šátek?), přitom jsou tu hlavně pravoslavní.

    Při čekání v kavárně jsme viděly další doletivší skupinu z nějaké muslimské země a všechny ženy byly v kompletních burkách. Zvláštní pohled i pocit. Nenápadně jsem schovala nohy pod stůl.
    Read more

  • Day 2

    Tbilisi procházka

    July 24, 2016 in Georgia ⋅ ⛅ 25 °C

    Cesta do centra trvala hodinu v narvaném autobuse, ale naštěstí jsme seděly. Jízdenky tam prodávala strašně milá paní, která neuměla ani slovo anglicky, ale dorozumět jsme se rukama nohama zvládly. 'Řekla' nám, kolik stojí ten lístek, vyměnila jsem jí větší za drobné pro jiného cestujícího a poradila nám cestu na metro.

    Dostat se do centra bylo docela dobrodrůžo, ale nakonec jsme se ocitly na nějakém výhledu, který byl fakt krásný.

    Na kopci nad Tbilisi stojí 20metrová socha Matky Gruzie a jde vidět skoro odevšad. Zdá se mi, že se hýbe. Je trochu děsivá, ale impozantní.

    Fascinujícím způsobem míchají staré s novým.

    Gruzincům se líbím. Ať už jsou to ty kraťase nebo blonďaté vlasy. Dokonce jsem dostala pusu. Od Timura, který mě naučil přecházet silnice. Ke konci byl trochu vlezlý, ale když jsem mu to dala najevo, nechal toho.

    Nemají moc přechodů a když je mají, tak je ignorují. Chodci i řidiči.

    Moc rádi troubí. Na všechny a na všechno a z různých důvodů. Ať už je to vztek, pozdrav, upozornění (třeba na to, že tě předjíždí).

    Jsou akční a opravdu se snaží o výdělek. Nejde projít po ulici s kufrem, aniž by za vámi nedoběhlo 10 Gruzinců a nenabídli ti rozvoz kamkoliv po Gruzii.

    Na ulicích mají kabinky s tureckými záchody.
    Read more

  • Day 2

    Cesta Tbilisi > Lagodekhi

    July 24, 2016 in Georgia ⋅ ⛅ 29 °C

    Po zařízení internetu jsem se domluvila s druhou částí české skupinky, že se sejdeme u Isani Metro Station a odtud pojedeme marshrutkou do Lagodekhi. Odchytl nás tam ale nějaký taxikář a nabídl nám odvoz za 10 lari na osobu (100 Kč). Docela fajn za 160 km. Mají levný benzín.

    Cesta byla pohodlná a rychlá (2 a půl hodiny místo 5 s marshrutkou). Řidič poslouchal několikrát dokola Gangnam Style, Barbie Girl, ale i nějakou gruzínskou hudbu. Někde jsme jeli 130 km/h tam, kde bylo předepsaných 30. Plná čára očividně znamená, že se má jet ve třech pruzích. A zase to troubení.

    Krajina je krásná. Střídaly se hory se zemědělskou krajinou. Traktory, krávy, koně, oslíci. Taky ovco-pes/psovec. Podél cest jsou stánky s ovocem a zeleninou, hlavně s melouny a broskvemi.

    Ještě pořád to dávám i bez spánku. Všechno je nové a vzrušující 😊.
    Read more

  • Day 2

    Příjezd do hotelu

    July 24, 2016 in Georgia ⋅ ⛅ 29 °C

    Po příjezdu se nás na recepci ptali, jak chceme rozhodit do pokojů a my řekli, že je nám to jedno, takže jsem skončila s Mankou a Maki, za což jsem byla ráda, protože mi hrozně sedí. Pokoj je velký a pěkný, je tu dost úložného prostoru, balkon a čistá koupelna.

    Máme jeden klíč od pokoje dohromady, ale tři od balkonu, protože Gruzie.

    Sprcha vůbec neodtéká (ale fakt vůbec) a přetéká ven, ale jsou na to připravení kanálkem v podlaze. Studená je tam, kde mají označenou teplou.

    V hotelu jsme jen my EGGaři, tolik lingvistů pohromadě!

    Je tu (víceméně) neustále zdarma kafe a čaj.
    Read more

  • Day 2

    První průzkum

    July 24, 2016 in Georgia ⋅ ⛅ 30 °C

    Hned po sprše jsme vyrazili na první průzkum Lagodekhi. Je to tu pro mě naprosto fascinující, vypadá to docela přesně tak, jak jsem si představovala Kavkaz. Jen pár hlavních cest je vyasfaltovaných, jinak jsou tu šutry a hlína. Všude spoustu psů, ale jsou přítulní, vůbec ne agresivní. Místní velice rádi posedávají před domem a plkají. Domy se na první pohled rozpadají, mnohde mají vymlácená okna (občas vyspravená igelitem) a některé budovy jsou úplně opuštěné. Našli jsme dokonce obrovskou budovu opuštěného polorozbořeného divadla, kterou jsme si prošli. Z nějakého důvodu jsou všude v silnici díry, něco tu kopou a jít zpátky do hotelu za tmy je docela o hubu. Obchodů s jídlem (a vším možným) je tu hrozně moc, polovina zboží je prošlá, našla jsem i úplně plesnivý chleba. Ceny jsou super, ale nemůžeme najít nesladké pečivo. Starší mluví jen rusky. Zatímco v Tbilisi žádné přechody nebyly, tady jsou čtyři - všechny čtyři asi 5 metrů jeden od druhého. Výhled na hory je dechberoucí, vrcholky jsou většinu času v mlze. Hrozně se mi tu líbí.Read more

  • Day 2

    První večer

    July 24, 2016 in Georgia ⋅ 🌬 25 °C

    Při prozkoumávání okolí jsme se potkali s další skupinkou EGGerů (asi o 15 hlavách), kteří se vydali hledat restauraci, tak jsme se k nim připojili. Z první nás sice vyhodili, kdoví proč, ale v další už jsme si sedli, i když jsme byli rozdělení k několika stolům. Cítila jsem se docela K.O. po všem tom cestování, takže jsem nezůstala dlouho, ale aspoň jsem se poprvé seznámila s gruzínskou kuchyní. Měla jsem khinkali (knedlíčky plněné masem a šťávou) a červené víno, které ovšem mělo bílou barvu a chutnalo jako saké :). Khinkali mají speciální způsob konzumování - člověk musí ukousnout kousek knedlíčku, potom ho opatrně naklonit a vysát všechnu šťávu a teprve pak se jí zbytek. Nesmí přijít ani kapka nazmar. Upřímně to chápu, ta šťáva je na tom fakt to nejlepší.

    Po jídle jsem se vydala nazpátek s Eliškou, která už byla taky unavená. Cesta z centra města až k hotelu zabere přes půl hodinky a jde do kopce. Je to ale velice příjemná procházka, až na to, že to tam není moc dobře osvětlené a všude na silnici jsou hluboké díry. Ale tak co, aspoň je to dobrodrůžo.
    Read more

  • Day 3

    Pondělí, přednášky

    July 25, 2016 in Georgia ⋅ 🌬 27 °C

    EGGerský den začíná v půl 10, kdy je první přednáška. Dopoledne jsou bloky přednášek dva, odpoledne tři a vždycky probíhají aspoň dvě přednášky zaráz. Člověk si může vybrat, na jakou půjde, nebo nemusí chodit nikam - nikdo to nehlídá. Mile mě potěšilo, že ve skutečnosti chodí hromada lidí. Je vidět, že jsou tu fakt lidi, co je lingvistika zajímá a chtějí se naučit co nejvíc.

    Já jsem první den šla na templáty, syntactic agreement a na intro to syntax. Všechno bylo hrozně zajímavé a přednášející jsou výborní. Kupodivu jsem většině věcí rozuměla, každý z problémů byl vysvětlován od základu a vyučující se často ptali, jestli všemu rozumíme, povzbuzovali otázky a tak. Nejvíc mě fascinuje styl jedné italské vyučující, Roberty. Dává do svého projevu tak neskutečné množství energie, že skoro ani nejde nedávat pozor. Taky je velice srozumitelná a má skvělá přirovnání, která člověku fakt pomůžou si představit i abstraktnější procesy. O něco méně zajímavé pro mě bylo intro to syntax s Heddem, protože snad všechny věci z toho, co prezentoval, už jsem věděla, ale aspoň jedna věc pro mě byla nová - už vím, jak se používají bary! Teda, ty lingvistické 😆.

    První hodinu po obědě jsem nestihla (i když mě stejně tak moc nezajímala), protože jsem se s Mankou a Dejvem vydala na oběd a ta cesta trvala dýl, než jsme čekali. Přidala se k nám taky jedna Izraelka, jejíž jméno jsem si ani za nic nemohla zapamatovat (doplněno později: Einat). Dozvěděla jsem se, že je u nich tradiční pořádat bar/bat mitzvah na Masadě!! Tentokrát jsem měla lilek obalený v nějaké česnekovo-oříškové krustě a bylo to výborné. Vůbec to bylo hrozně příjemné posezení, k jídlu jsme měli pivo, pak kafíčko. Na podobný způsob života bych si dokázala zvyknout 😊.
    Read more