Spain
Puerta del Sol

Here you’ll find travel reports about Puerta del Sol. Discover travel destinations in Spain of travelers writing a travel blog on FindPenguins.

12 travelers at this place:

  • Day3

    Madrid, day 2?

    June 21 in Spain

    Maria really feels like we’ve failed. Nothing hilarious has even happened yet...and we all even got into a BOAT...but...nothing. Peer pressure from the shortest among us who wanted to row a boat in Retiro Park. Maria thought for sure since Melinda fell on her face and got stuck in the corner of the pond last time that it might be epic. But nothing. I mean, yes, we discovered that Ian has a weak left arm, and we were pretty much on the teacup ride in Disneyland for much of the time he rowed...but nobody got wet, lost their phone, or had to call the Coast Guard from a park pond. We do apologize.

    There is still the chance for Maria and Melinda to get caught in the “4 person” elevator at the apartment...with no cell service...but don’t hold your breath.

    Mostly we ate, sweated, and showed the kids the big players at the Prado. We even spent some time trekking the museum in search of a portrait of Isabella of Portugal. Maria doubted Melinda’s old brain was remembering its location correctly, but the culprit wasn’t even her brain. It’s on loan to a museum in Japan. We know. We know. “Museum tragedies” aren’t what you are looking for here. We will try harder next time.
    Read more

  • Day12

    Night time tapas

    April 6, 2017 in Spain

    For my first night in Madrid I booked an evening escorted Tapas tour as a safe way to spend an evening out in a strange city. It was such a good idea and I would definitely recommend it to anyone visiting Spain for the first time.

    There was only three of us on the tour plus James the host (a Scottish migrant to Spain). He gave us all sorts of historical info as we walked from bar to bar and also told us of how the whole thing worked. He ordered the drinks and food and we just had to eat and drink it all! We ate a wide variety of food , often not knowing what we ate until after we tried it. There was shark, octopus, aparagas, tripe, shrimp, cheeses ,ham, chorizo, blue cheese, meatballs, pork dishes and so it went on. All little plates we shared and all exquisitely cooked and presented. Because you eat as you drink, the alcohol didn't really take affect, a very smart approach to drinking. All in all a great night that went from 8pm to midnight. It is normal in Spain to eat dinner at 9pm or 10pm and we saw families with toddlers eating out at 10PM. I was off to bed at the end but the young brother and sister on the tour were heading off to the clubs!Read more

  • Day2

    We have arrived! And so did Maria’s suitcase AND lithium battery! We are staying here, in the most amazing location ever!!! This is all according to Melinda. Maria spent one jet lagged day in Madrid back in the 80s and was barely conscious for the taxi ride today (night #2 of no sleep...that’s the bad news...the good news? Apparently no sleep and constant tossing and turning are excellent for back pain!)...so Maria doesn’t even really have confirmation that we are in Madrid.

    However, Maria has completed her “back to Europe” ritual, so it’s official that she is at least in Europe. This ritual consists of entering an apartment building, looking for the stairway light switches, and instead ringing Every Single Doorbell on the floor. She thinks people think it’s charming. AirBnB thinks it’s why vacation rentals are being banned from major cities😬

    Melinda chatted with the taxi driver the whole way to the apartment. Amelie said she only understood “un poquito” which was a bit of an understatement. Ian couldn’t remember if “derecha” or “izquierda” was “left” (as in a directional) 🤦‍♀️ But most shockingly, Maria forgot that Fanta Limon was now a required beverage at every chance. How could she forsake her beloved lemon beverage?!

    We are now taking on Madrid by storm...and by that, I mean we are napping because we are old and sad and can’t sleep on a plane nor function without sleep anymore.

    Next up: It took us twice as long to reach the apartment because they are filming a movie and roads are blocked or congested (photo of taxi driver squeezing down street)...Melinda’s goal is to be “una extra.” 😂
    Read more

  • Day2

    Zombie Bar Hopping

    June 20 in Spain

    Eventually...we woke up. Well, at least Melinda and Maria did. Ian and Amelie only earned a C+ in awakeness. Yes, you can be graded on vacation...especially when you meet one’s Professor for drinks on the plaza.

    It was a treat for Maria to listen and speak Spanish once again (at this point much more listening than speaking.) The mind is an amazing thing. Maria hasn’t been in Spain since 1994, and then only for a few days. Yet the idioms, vocabulary, and lisp remain familiar in the back of her mind.

    We met Melinda’s professor from SLU Madrid for drinks. We discussed politics, touched on literature, and shared some memories. We talked a bit of our plans for the coming days. The kids barely remained awake. Maria and Melinda stood strong and hemos tapeado (a verb meaning to drink and eat appetizers, “tapas”...We heart España.

    So, Day 1 and we have completed:
    1) Drank Tinto de Verano (summer wine)
    2) Ate Tortilla Española (an egg and potato omelettey thing, yet better than any omelette out there and is often eaten by spreading onto bread)
    3) Found a Menina in the plaza
    4) Drank beer at one of the many bars in which Hemingway did drink.

    We think the movie filming near us *may* be the new Terminator movie. Stay tuned for Melinda’s possible entry into the Hollywood scene...just in case it happens, she’s wearing her sunglasses, even indoors, these days.
    Read more

  • Day5

    For over 20 years, when one travels with Maria, one packs an “opera outfit”. Maria was never the one to go to the clubs all night or party until dawn, but if there is a professional opera in town, expect to attend. Maria planned all along that her contribution to the Madrid trip would be the elevation of entertainment and cultural experience, so she checked the schedule for Teatro Real. It took a few days, but in the end Maria did decide that taking two 12 year olds to a 3+ hour opera in which, near the end, the heroine is assaulted, goes mad, kills, and then dies herself in torment might not be the best way to encourage a budding love of the arts. In a shocking display of self-awareness, Maria admitted that the opera wasn’t the answer to all life’s questions and needs. Maria turned to the symphony schedule. For a quarter of the price and far superior seats, we could see a violin concerto for Amelie, who, coincidentally, plays the violin.

    Not to pat herself on the back...but it was magical. Possibly one of the most enjoyable soloists to see perform. Isabelle Faust was technically amazing and mesmerizing as a person...and she signed autographs at intermission. (Oh...she also wore the most enchanting crepe dress that flowed with the music.) My work here is done.

    In the “morning” (12:30 pm), we again met up with Profe Alicia for “drinks and snacks”. Apparently that translated to a 2 hour walking tour in 90 degree heat. I thought we had lost Ian to heat stroke by the end, but he rallied when we then took him to “Museo de Jamon” (museum of ham.) Ham cures all...

    The city tour was also magical (magical realism with the heat😂.) To have a native “madrileña” show you her town...and then have that native be a Professor who, like, knows things. We started by eating the best fried cod ever in the place where Spanish socialism was founded and ended by the Royal Palace. In between we saw the oldest bookstore, the Plaza Mayor, the fish and food market, the caves, and the many more Meninas. Spanish was spoken. Facts were learned. Sweat was plentiful.

    Today we rented a car and drove to Toledo...more on that to come...but know that it’s been a tough two days for Martin. First, I ate an entire plateful of fried sardines and told him about it. Two, we saw Dvorak and Strauss’ Alpine Symphony with a famous soloist for 20 euro. Three, the Peugeot we rented was not available, so we are in...an Audi A4. 😃
    Read more

  • Day26

    Není guláš jako guláš!

    August 14, 2016 in Spain

    Téměř po celém Španělsku narazíte na tvz. gulas. Je možné si objednat pinchos s gulasem, talíř gulase atd. Hned jak jsme ho uviděli na lístku, naše srdce zaplesalo! Přeci jenom si člověk rád odfrkne i od výborné španělské kuchyně a gulášek je klasika. Už jsme ho skoro objednávali, ale mozek z části, která musí být pokryta slušnou vrstvou prachu a pavučin (oddělení se jmenuje Vzpomínky starší 4 let (od našich zásnub v Baskicku už jsou to 4 roky)) poslal upozornění: „Bacha, to není guláš!“ 😃
    Co tedy ten gulas je? Tak předně je to ryba. Vypadá to jako malí úhoři a také je to skutečně má připomínat. Gulas je totiž imitace tzv. Angulas, což jsou opravdu mláďátka úhořů, lovených v deltě jedné z řek v Baskicku. To je ale poměrně drahá pochoutka, takže když už si Španělé mysleli, že všichni úhoři v řece vymřeli, tak zadali zakázku šikovným Japoncům na výrobu náhražky. Jednoduchým řešením se stalo Surimi obarvené sépiovým inkoustem. A není to vůbec špatné (opomeneme-li vizuální stránku a psychický blok, který je nutné při jídle překonat). Pro nás rozhodně lepší varianta, než jíst úhoře ve verzi mini. 😷

     
    Read more

  • Day26

    Životní styl

    August 14, 2016 in Spain

    Životní styl Španělů je… prostě jiný! Spousta z vás už určitě ve Španělsku byla, nebo o španělském životním stylu slyšela. Zkusíme tedy shrnout pouze ty nejvíce typické věci a to, co nás nejvíce překvapilo. Rovněž se zaměříme na některé rysy, které o Španělsku v ČR kolují, a my s nimi moc nesouhlasíme. 
    Španělé jsou strašlivě společenští. Je zvykem chodit na snídaně, obědy i večeře. Všichni, bez rozdílu. Minimálně o víkendu jde celá rodina (a velmi často opravdu početná). Jdou staří i ti úplně nejmenší. 
    Španělé pijí rádi alkohol, ale většinou nejsou opilí. Je to pro nás záhada, ale je to tak. Konzumace probíhá stylově, většinou z malých skleniček (víno: 1 – 1,5 dcl, pivo: 1,5 dcl). Narazíte i na větší míry, ale tyto jsou typické. Možná v tom bude to kouzlo. 
    Španělé strašně jedí. Další paradox. Většina národa je hubená, ale všichni se strašně ládují. Nechápeme.  
    Španělé snědí všechno. Fakt nekecáme. Ryby, škeble, langusty, mořské ježky, králíky, křepelky, prasátka, kravičky, vnitřnosti… Je to jedno. Tady se totiž nad ničím nikdo neofrňuje. V jednom kraji jsou specialitou mláďátka úhořů (viz předchozí příspěvek), v jiném zase třeba býčí oháňka na červeném víně či jehněčí střívko s okružím. Skoro všude seženete všechno, kromě pár opravdových, pouze lokálních, specialit. V Madridu potom seženete opravdu úplně všechno. 
    Při nalévání alkoholu není míra důležitá. Servírování běžně probíhá tak, že vám přinesou sklenici na stůl a teprve před vámi požadovaný mok nalévají (kromě piva). Pokud chcete mít rychlý nástup do večera, doporučujeme si dát nějakou limonádu s tvrdým alkoholem. Hrozně frčí gin s tonikem. My se zkusili Cuba Libre. Nejprve se nalévá tvrdý alkohol (dle vaše výběru – nebyl problém v podstatě jakýkoliv známější lepší rum – např. Barceló, Zacappa, Havana, Habana Anejo atd.) na led do větší číše a následně se dolévá malou (opravdu malou) colou. Použili jsme oblíbený barmanský trik a spočítali si, kolik alkoholu jsme obdrželi. Vždy jsme se pohybovali v rozmezí od 0,8 – 1,2 dcl. Mají tady holt větší panáky. A nápoje jsou silné jak silnice. 😃
    Siesta je skvělá věc a zcela chápeme, že například v Madridu vám může zachránit život. Je tam totiž opravdu strašné vedro a normálně se pracovat skutečně nedá. Pozor ale na siestu v restauracích. Ta funguje přesně obráceně. Je totiž normální, že Španělé o siestě jdou do restaurace na oběd (zhruba mezi 14:00 – 16:30) a potom jdou zase makat. Je tedy zbytečné mít po půl páté odpoledne otevřenou restauraci. Znovu se otevírá až na večeři, což je obvykle po 20 hodině. Pokud však chcete splynout s davem, tak na večeři nechoďte před 21. hodinou! Většina lidí jí až po desáté hodině. V klidu se můžete najíst i těsně před půlnocí. 
    Tapas jsou pro nás stále trochu záhadou. V Čechách se traduje, že automaticky ke každému drinku dostanete ve Španělsku kousek nějaké dobroty. To platí jenom částečně. Máme pocit, že spíše než na baru to záleží na regionu. Někde prostě nedostanete vůbec nic a tapas si můžete jenom objednat. Je také velice obvyklé, že tapu dostanete pouze k prvnímu drinku. Čekat můžete leccos. Nejčastěji jsou to však olivy nebo brambůrky. Výjimkou ale nejsou ani kousky různých rybiček, talířek paelly nebo zapečený toustík se šunkou a sýrem. Záleží pouze na fantazii pohostinství. Jiná věc je, když si chcete tapas koupit. Pak doporučujeme vyrazit do tapas baru, kterých je po celém Španělsku neskutečné množství. Někdy to funguje jako samoobsluha – jednotlivé tapy si vybíráte sami a dáváte si je na talířek. Každá tapa má párátko, které si necháváte, a tím získáte přehled (a nejenom vy, ale i obsluha), kolik jste toho již měli. Ceny jsou různé, pokud chcete nějakou normální dobrotu, tak se začíná na cca 2 Euro. Pokud si tapas objednáváte, tak máte několik možností. Buď si řeknete, kolik jednotlivých tapas chcete, nebo se objednává tzv. média ración (poloviční porce) či jenom ración (celá porce). Takže v praxi. Tapa je např. jedna kroketka. Média ración je kroketek 6 a ración se rovná dvanácti skvělým kouskům. Počty jsou přibližné, ale jde o to, že z ración se opravdu najíte. Vzhledem k tomu, že Španělé vyznávají sdílení jídel u stolu, tak ración se objednává pouze ve větší společnosti (nikdy se nejí sama). Jako tapas (či pinchos – tapas na skrojku bagetky) si můžete představit cokoliv. Naše oblíbené? Chorizo al vino (teplé chorizo na červeném či bílém víně), kostka tuňáka v olivovém oleji s papričkou, loupané krevetky na bagetce podmazané petrželkovou majonézou, cokoliv s místní sušenou šunkou a samozřejmě již zmiňované kroketky. „Dýško obvyklé je 5 %“ Tak praví průvodce. Souhlasíme. Za mimořádný výkon číšníka můžete dát 10 %, ale očekávejte údiv v očích a velký upřímný vděk. Občas je možné dát dýško na kartu (platit kartou se dá skoro všude s výjimkou pouličního prodeje). Ideální je ale nechat dýško po zaplacení na stole. Moc nefunguje zaokrouhlování částky rovnou při placení. 
    Ve většině restaurací je velké množství číšníků. Ti opravdu kmitají. Vidět poloviční nasazení v Čechách, tak si připadáte jako v ráji. Obsluha začíná trochu váznout až po té, co dojíte. Domníváme se, že to je spíše dáno místním zvykem střídat během večera lokály. 
    Noční klid začíná až kolem třetí hodiny ráno. Ale možná je to spíše tím, že v tu chvíli už začínají být hodovníci trochu unavení. Bydlíte nad hospodou, která jede každý den do tří do rána? Pořiďte si okenice! 😉
    Celkově je život ve Španělsku opravdu nádherný a rozmanitý. Jsou to velmi dobrosrdeční a slušní lidé, kteří se dokáží rozvášnit a opravdu nadchnout pro leccos. Myslíme si, že každý den ve Španělsku vám přidá minimálně jeden týden života (a sebere tak 3 - 4 hodiny běžného spánku). 🙃
    Read more

  • Day83

    Walking tour of Venice

    July 14 in Spain

    We joined a walking tour today visiting Rialto Bridge, St. Mark’s Basilica, Doge’s Palace, Bridge of Sighs and took a gondola ride. In the evening we went to a little Italian restaurant called Osteria La Patatina and had a lovely dinner. We then went to visit the firework celebration for Redentore Feast.

You might also know this place by the following names:

Puerta del Sol

Join us:

FindPenguins for iOS FindPenguins for Android

Sign up now