Georgia
Dinamo Stadium

Here you’ll find travel reports about Dinamo Stadium. Discover travel destinations in Georgia of travelers writing a travel blog on FindPenguins.

3 travelers at this place:

  • Day7

    Tbilisi: Markttag

    August 30, 2017 in Georgia

    Zu jedem guten Stadtbesuch gehört das Anschauen des ansässigen Marktes. So bin ich heute mit der Metro zum Station Square gefahren um mir das Treiben mal an zu sehen. Es ist eine andere Welt! Hier ist Tiflis nicht mehr so europäisch, so angepasst wie im Zentrum. Hier erlebt man wirklich wie die Leute ihr Leben führen.

    Im Prinzip kommt hier jeder mit einem Sprinter oder einem Auto mit viel Stauraum, sowohl Händler als auch Käufer. Das hat einen guten Grund. Die Ware wird Feld-frisch verkauft, meist in Kisten oder Bananen Kartons. Und eben in Karton bzw minimal kg Abnahme Mengen!

    So laufen jede Menge Menschen wild durcheinander. Oftmals Mit kleinen Karren ausgestattet um ihre Einkäufe zu transportieren. Es gibt eigentlich alles zu kaufen, was man hier an Anbau erwarten kann: Früchte von Pfirsich über Melone bis hin zu Pflaumen. Gemüse von Kohl, über Tomaten bis Blumenkohl und jede Menge Gewürze und Zwiebeln.

    Das ganze zu einem für uns unverschämt günstigen Preis. Habe z.B. ein Kilogramm frische Nektarinen für 1,40 Lari gekauft, das sind keine 50 Cent umgerechnet.

    Das ist was passiert wenn man keine EU einfuhr Bedingungen erfüllen muss... Faszinierend.
    Read more

  • Day2

    Letiště Tbilisi, lidi

    July 24, 2016 in Georgia

    Hm, možná jsem si před příletem mohla dát aspoň kalhoty. Spolu s námi přiletěla turecká linka a u pasové kontroly jsem se svých kraťáskách cítila trochu odhaleně.

    Na letišti jsem se v kavárně Cappadoccia potkala s hromadou EGGařů a našla jsem i Christiane, se kterou jsem byla domluvená na společné prohlídce Tbilisi. Ostatní si objednali taxík do Lagodekhi a my s Christiane jsme ještě 2 hodinky seděly a povídaly si, čekajíce na první ranní autobus (jezdí od sedmi). Je původem z Německa, ale teď dělá doktorát ve Švédsku (pod nějakou Švédkou, která má dítě se Starkem) a zaměřuje se na ostrovy (ty lingvistické :) ). Ráda cestuje a vypadá velice sympaticky.

    Na záchodech mě překvapil panáček s hidžábem (nebo je to prostě šátek?), přitom jsou tu hlavně pravoslavní.

    Při čekání v kavárně jsme viděly další doletivší skupinu z nějaké muslimské země a všechny ženy byly v kompletních burkách. Zvláštní pohled i pocit. Nenápadně jsem schovala nohy pod stůl.
    Read more

  • Day1

    Pl. Piłsudskiego

    July 23, 2016 in Georgia

    Ať se člověk snaží jak chce, vždycky něco opomene. Proč mě nenapadlo, že budu ve Varšavě potřebovat POLSKÉ peníze na autobus na letiště?

    Rozloučila jsem se s Janou a zamířila na autobus. Nejdřív špatným směrem, ale na první křižovatce jsem se obrátila. Zastávku jsem pak už našla poměrně snadno. Malé náměstíčko, na něm dva čekající autobusy, v každém řidič. Proč je tu napsaný jen autobus 24, když odsud má jet na letiště 157? Aha, druhé nástupiště. Mluví řidič anglicky? Trochu. Můžu v autobuse platit kartou nebo eury? Ne, jen złotými. Sakra. Slečna za mnou mluví anglicky. Nemá náhodou złoté, že bych s ní vyměnila za eura? Nemá, bohužel, ale poblíž viděla směnárnu. Super. Pospíchám tam, najdu jednu ještě blíž, ale mají zavřeno. Před ní ale sedí prodavač a tvrdí mi, že lístek si kartou můžu koupit v automatu. Kde že je ten automat? No na zastávce přeci. Dojdu rychle zpátky na zastávku. Nikde žádný automat. Co to..?! Ptám se druhého řidiče, konečně někdo mluví anglicky pořádně. Vysvětlí mi, že kartou můžu platit v automatu přímo v autobuse. Přebíhám zpátky k autobusu na letiště a řidič mi říká, že to nejde, protože... Důvodu nerozumím. Dovede mě k automatu uvnitř a ukáže na něj. Na obrazovce je vykřičník v trojúhelníku. Jo taak, jemu ta mašina nefunguje! A mohla bych si koupit lístek v tom vedlejším autobuse a vrátit se sem? Samozřejmě. Pán se na mě dívá jako na blázna. Běžím (a teď už vážně běžím) do druhého autobusu. Dobře mluvící řidič se na mě směje a pomůže mi naťukat správnou jízdenku. Vracím se do autobusu na letiště, nadšeně mávám lístkem na špatně mluvícího řidiče a volám, že už ho mám. Dvě minuty na to se zavírají dveře a my odjíždíme. Pche, tohle jsem zvládla s přehledem 😅.Read more

  • Day1

    Warsawa Chopin Airport

    July 23, 2016 in Georgia

    Dojmy z letiště? Obrovské. Moderní. Tančící harekrišňáci. Krásná auta. Moje neschopnost vybrat si jen jednu knížku. Nakonec jsem šla do Daring Greatly, i když jsem původně chtěla nějakou fikci. Jo a objevila jsem tam knížku YOU!

  • Day2

    Letiště Tbilisi, přílet

    July 24, 2016 in Georgia

    Spánek asi hodinku, hodinku a půl, ale přílet nad noční Tbilisi za to stál. Na letišti nás uvítal policejní sbor a troubili, když jsem si fotila letadlo za nimi. Budu obviněná ze špionáže 😎?

  • Day2

    Tbilisi procházka

    July 24, 2016 in Georgia

    Cesta do centra trvala hodinu v narvaném autobuse, ale naštěstí jsme seděly. Jízdenky tam prodávala strašně milá paní, která neuměla ani slovo anglicky, ale dorozumět jsme se rukama nohama zvládly. 'Řekla' nám, kolik stojí ten lístek, vyměnila jsem jí větší za drobné pro jiného cestujícího a poradila nám cestu na metro.

    Dostat se do centra bylo docela dobrodrůžo, ale nakonec jsme se ocitly na nějakém výhledu, který byl fakt krásný.

    Na kopci nad Tbilisi stojí 20metrová socha Matky Gruzie a jde vidět skoro odevšad. Zdá se mi, že se hýbe. Je trochu děsivá, ale impozantní.

    Fascinujícím způsobem míchají staré s novým.

    Gruzincům se líbím. Ať už jsou to ty kraťase nebo blonďaté vlasy. Dokonce jsem dostala pusu. Od Timura, který mě naučil přecházet silnice. Ke konci byl trochu vlezlý, ale když jsem mu to dala najevo, nechal toho.

    Nemají moc přechodů a když je mají, tak je ignorují. Chodci i řidiči.

    Moc rádi troubí. Na všechny a na všechno a z různých důvodů. Ať už je to vztek, pozdrav, upozornění (třeba na to, že tě předjíždí).

    Jsou akční a opravdu se snaží o výdělek. Nejde projít po ulici s kufrem, aniž by za vámi nedoběhlo 10 Gruzinců a nenabídli ti rozvoz kamkoliv po Gruzii.

    Na ulicích mají kabinky s tureckými záchody.
    Read more

  • Day2

    Příjezd do hotelu

    July 24, 2016 in Georgia

    Po příjezdu se nás na recepci ptali, jak chceme rozhodit do pokojů a my řekli, že je nám to jedno, takže jsem skončila s Mankou a Maki, za což jsem byla ráda, protože mi hrozně sedí. Pokoj je velký a pěkný, je tu dost úložného prostoru, balkon a čistá koupelna.

    Máme jeden klíč od pokoje dohromady, ale tři od balkonu, protože Gruzie.

    Sprcha vůbec neodtéká (ale fakt vůbec) a přetéká ven, ale jsou na to připravení kanálkem v podlaze. Studená je tam, kde mají označenou teplou.

    V hotelu jsme jen my EGGaři, tolik lingvistů pohromadě!

    Je tu (víceméně) neustále zdarma kafe a čaj.
    Read more

  • Day3

    Pondělí, večer, muzeum

    July 25, 2016 in Georgia

    Na večer byla naplánovaná krátká procházka do muzea věnovanému Lagodekhi Protected Areas, které představuje faunu a flóru zdejší chráněné oblasti. Ten park je mimochodem nejstarší chráněné území v Gruzii. Moc si toho nepamatuju (a mnohým názvům jsem v angličtině ani nerozuměla), ale mají tu vlky, medvědy, divočáky, jeleny, rysy, chřástaly, spoustu obojživelníků a motýlů a v řekách žijou třeba pstruzi. Vlků je tu třeba ale jen zhruba 6-8.

    Cesta do muzea zahrnovala nějaké to skákání přes potoky, případně jejich brodění a Dejv sehnal od místních gruzínský rum (mělo by se to jmenovat arak, ale oni to vyslovovali jako /arachi/).

    Po návštěvě muzea jsem se vydala ještě se skupinkou dalších na procházku lesem. Seznámila jsem se (mimojiné) s Michaelem z Dánska nebo se třema Mariam z Gruzie :). Jedna z Mariam by strašně ráda šla studovat počítačovou lingvistiku do Prahy. Ke konci cesty si takhle jdu a s někým si celá zabraná povídám, když mě najednou Mariam chytá za ruku a táhne pryč - obrátila tak všechny. Prý tam byl vlk. Jestli to byl vlk to nevím (Anton tvrdí, že ne), neviděla jsem dost daleko. Ale viděla jsem, jak se tam nějaké zvíře minimálně podobné psu živí něčím na zemi. Vlk zní sice nepravděpodobně, ale rozhodla jsem se věřit, že to byl on, Gruzínky přece ví, o čem mluví!

    Po cestě nazpátek jsme se my Češi hádali o to, jestli může podmět být v něčem jiném než v nominativu ❤.

    Zašli jsme si na večeři, měla jsem pivo a khinkali a pokecala jsem si víc s Mankou, Michaelem a se Stevenem, který je z Californie. Měli jsme společné mj. téma knížek, od Stevena mám doporučení na nějakou postmodernu a Michaela jsem si přidala na Goodreads 😊. Steven, který je v Gruzii kvůli nějakému výzkumu na delší dobu, nás naučil, že na khinkali je dobrý pepř a po nakousnutí si tam můžeme nalít trochu octa - hrozně mi to tak chutnalo.

    Večer se pak ještě sedělo venku a pilo se. Už si ani nepamatuju s kým vším jsem se seznámila, s těmi jmény je to tu hrůza, je tu fakt strašně moc lidí. Ale určitě jsem nějakou dobu seděla a kecala třeba s Johannou z Německa, Louis z Francie nebo dvěma Mohammedy z Jordánska (jeden mi doporučoval nějakou letní školu v Americe, musím mrknout na granty).
    Read more

  • Day4

    Úterý, dopoledne

    July 26, 2016 in Georgia

    V úterý jsem se celá akční vrhla na ranní běh a asi to nebyl nejlepší nápad. Možná to bylo ještě pořád nedostatkem spánku, možná tím, že jsem za poslední tři dny moc nejedla (cestování, plus jsem ještě v Lagodekhi moc nevěděla, kde co je a kde co koupit), ale i když byl ten běh samotný hrozně příjemný a užila jsem si ho (obzvlášť krásný výhled při běhu nazpátek do kopce), tak mě to hrozně zmohlo a celé dopoledne jsem pak byla docela nepoužitelná a třeba z Robertiny hodiny jsem si moc neodnesla, nebyla jsem schopná ji sledovat. Místo oběda jsem se trochu vyspala a zbytek dne jsem se dopovala kafem.

    Taky jsem se při běhu po Lagodekhi cítila, že na mě všichni domácí (a že jich na ulici bylo) divně koukají, asi jim tu moc holek neběhá. Ale stejně bych ráda vyrazila znovu, to okolí je pro běh jako stvořené.
    Read more

  • Day4

    Úterý, podvečer

    July 26, 2016 in Georgia

    Po přednáškách jsme se s Mankou, Dejvem, Maki a Eliškou vydali najíst a podařilo se nám (po značném úsilí) najít jednu restauraci na druhé straně Lagodekhi, než kam jsme chodili doteď. Vyzkoušela jsem nové jídlo, a to shashliky, což jsou v podstatě špízy. Dali mi je s cibulkou, nějakou šťávou a s puri (zdejší slané pečivo). Chuťově to bylo hrozně dobré, ale to maso bylo strašně žvýkavé a občas ani nešlo přeříznout.

    Mimochodem, VŠUDE tu na ulici leží karty, je jich tu ještě víc než psů 😁.
    Read more

You might also know this place by the following names:

Dinamo Stadium

Join us:

FindPenguins for iOS FindPenguins for Android

Sign up now