Arroyo Calafate

I když jsme včera nic nedělali a jen seděli na letišti a nebo v letadle, byli jsme extrémně unavení a vykašlali se na nějaké vstávání kvůli snídani. Stejně má být podle recenzí špatná.

Check-out jsme skoro stihli, když jsme opouštěli pokoj už zvonil telefon, že máme vypadnout. Možná se to z našeho vyprávění nezdá, ale moc se nám tady líbilo a rozhodli jsme se zrušit naše ubytování v El Calafate za pár dní a namísto něj zabookovat pokoj právě tady. Jistota teplé vody ve sprše a fungující topení nás prostě zlákali. Takový luxus nemůžeme očekávat všude a při teplotách kolem 0°C se nám nechce riskovat.

Batohy jsme nechali na hostelu a šli vyměnit peníze. Díky vysoké inflaci tady nedoporučují vybírat peníze ani měnit ve směnárně, ale použít western union a využít takzvaný "blue dollar rate", neboli modrý dolarový kurz. Modrým ho nazývají jen proto, aby tomu nemuseli říkat tak, jak to doopravdy je - výměna na černo.

Nakonec jsme dostali o cca. 10% lepší kurz, než na burze. Kurz se navíc liší podle toho, jaké bankovky chceme měnit. U stovek máme kurz 950 Pesos za dolar, u dvacítek dostaneme pouze 900 Pesos za dolar.

Ve Western Union nám důvod jednoduše vysvětlil. VEINTE, řekl a ukázal prstem na dvacetidolarovku, a CIEN, řekl opět pomalu a ukázal na stovku. Tak ať si políbí prdel. Vyměnili jsme stovky a šli dál. Zkusili jsme ještě v jedné restauraci vyměnit ty dvacky, tam nám ale paní už trochu srozumitelněji vysvětlila, že padesátidolarovky a stovky jdou lépe na odbyt, protože je o ně větší zájem a tak za ně nabízejí lepší kurz. Čím nižší notace, tím blíže se člověk vrací tak nízko, až dosáhne oficiálního kurzu. Zajímavá měnová politika.
Jen pro zajímavost, inflace za rok 2023 v Argentině činila 211,4%.

Teď už zbývalo jen aktivovat SIM-karty od Claro. O to jsme snažili už ráno, nic však nefungovalo. Navíc k aktivaci potřebujeme WiFi a tu už teď ve městě nemáme. Rozhodli jsme se koupit si nové SIMky, tentokrát od Movistar.

Kvůli aktivaci jsme si sedli do restaurace s WiFi hned vedle sámošky, ve které jsme SIMky koupili. Opět nic nešlo a my nutně potřebovali internet, bez něj se tu neobejdeme. Po jídle jsme šli zpět do krámu a tentokrát nám za 5 dolarů za osobu pomohli aktivovat karty, abychom na ně mohli nahrát peníze. Je třeba zmínit, že obsluha neuměla ani slovo anglicky a vše jsme s nima museli vyřešit ve španělštině (a k tomu hodně gestikulace), na což jsme byli patřičně hrdí.

Tím bylo vše podstatné vyřešeno - peníze a internet. Nejdůležitější věci, které řešíme jako první v každé zemi. A teď můžeme na autobus. Vyzvedli jsme naše batohy na hostelu a vyrazili směrem na autobusový terminál. Tam nás čekalo malé zklamání, protože bylo 14:20 a nám prý zrovna ujel autobus a další jede v 18:00. My jsme totiž tentokrát nerezervovali nic předem, protože jsme nevěděli, jak dlouho bude proces výměny peněz a shánění SIMek trvat.

Abychom čas nějak rozumně využili, dohodli jsme s obsluhou na přepážce, že si u nich necháme naše velké batohy a šli jsme zpět do města navštívit Lagunu Nimez. Ta se nachází na kraji města hned u jezera Argentino. Po 40 minutách jsme dorazili na místo, koupili vstupenky a dostali výklad o všech různých druzích ptactva, které se tu nachází.

Nad mokřady vedla lávka a podél rostla vysoká tráva, ve které se občas ukrývali různí ptáci. Nádherná podzimní atmosféra spolu s horami v pozadí jen umocňovala naše pocity. V El Calafate zrovna končí podzim, my však stihli ještě poslední chvilky té barevné fáze, kde stromy nejsou úplně holé a všude voní listí spadané na zem.

Slunce tu zapadá sice až v 6 večer, poslední dvě až tři hodiny ale svítí pod nízkým úhlem a tak to vypadá jak západ slunce několik hodin v kuse. Část hladiny jezera už byla zamrzlá, na krajích ale ještě plavaly kachny a další ptáci a ve vodě se procházeli plameňáci.

Museli jsme si tu pospíšit, abychom stihli náš autobus. Ve městě jsme ještě po cestě nakoupili trochu jídla na cestu a v 17:45 už jsme seděli nahoře nad řidičem, odkud je nejlepší výhled. Vyrazili jsme přesně a my stihli ještě asi hodinovou podívanou na západ slunce a okolní hory tyčící se nad jezery.

Do El Chaltén jsme přijeli ve 21:00. Všude leželo asi 5-10 cm sněhu a my si uvědomili, že tady už je zima v plném proudu a o barevném podzimu si jen můžeme nechat zdát. Došli jsme do našeho ubytování, které je tentokrát nádherné a skvěle vybavené, skočili do krámu pro jídlo na zítřejší túru a šli spát.Read more