Georgia
Lagodekhi

Here you’ll find travel reports about Lagodekhi. Discover travel destinations in Georgia of travelers writing a travel blog on FindPenguins.

5 travelers at this place:

  • Day71

    Georgia, we'll miss you!

    November 8, 2017 in Georgia

    Nana & Vazha made us a truly warm welcome in Lagodekhi with coffee, bread and cheese by their fireplace. They have a beautiful house, surrounded by a garden full of vine stocks, pomegranate and persimmon trees. Each year they pick three tons of grapes, from which Vazha turns one ton into vine for their personal use.

    Pretty quickly during our conversations, we decided to stay a day longer to explore the Lagodekhi National Reserve, Vazha had been working for 28 years as a director, by foot. Our 1-day-hike to the Black Grouse waterfall whetted our appetite for more hiking in this area.

    Nana prepared us super delicious Georgian meals and, not to forget, without Vazha's experience and help, our trip would have ended in Lagodekhi for the moment when the axis of Hauke's front wheel broke during a minor repair - true to the motto "Don't push too hard (Nach fest kommt ab)". According to Murphy's Law, we didn't carry a spare part, so Vazha and Hauke drove around the town to find something they could use - and luckily, in a small hobbyist workshop, they found a suitable shaft - a bit bent and rusty, but better than nothing! And after almost 500km, it still works :)

    Our last two evenings in Georgia were really cosy, sitting together by the fireplace, chatting (two other travelers from Poland arrived in the Guesthouse as well), drinking homemade wine and reading.

    For sure, one day we'll visit this beautiful country again solely because of the people's kindness, the beautiful mountains and the delicious food!
    Read more

  • Day91

    Hinter Telavi beginnt in Georgien die Weinregion. An der Straße weisen immer wieder große Schilder auf die Winzereien hin. Auch sitzen alle 20 Meter die Leute vor ihren Eimern (!) voller großer roter Erdbeeren. Flo hat eine Route rausgesucht, die zwar in weiten Teilen schön flach war, aber teilweise auch Feldwege beinhaltete und insgesamt 87 km lang war. Und da Google keine Hotel oder Guesthouse vorher anzeigte, mussten die auch durchgezogen werden.
    Kurz vor dem Ziel kam uns dann auch noch ein Berg in die Quere, den wir uns nicht mehr zugetraut haben und stattdessen lieber 6 km Umweg in Kauf genommen haben. 93 km fühlen sich unglaublich lang an! Das Guesthouse war dann aber wieder die Belohnung. Familiengeführt und sehr sauber und schön. Vom Ort haben wir nicht mehr viel gesehen, diese Etappe hat bis kurz vor der Dunkelheit gedauert.

    Geplant: 87km
    Gefahren:
    Time 6h
    Avg 15,5km/h
    Max 35,7km/h
    Dst 93,76 km
    Vormittags warm und sonnig, Schleierwolken, ziemlicher Gegenwind, zum Abend hin kühler
    Read more

  • Day4

    Signagi-Lagodekhi

    July 13 in Georgia

    Vom Kloster konnte man einen langen Weg bergab zur heiligen Quelle laufen, wo sie Schlange standen, um dreimal durch ein Wasserloch zu tauchen. Wir haben das mal von aussen beobachtet und sind ungereinigt den Berg wieder hoch gelaufen. Mit dem Taxi ging's gleich mittags weiter nach Lagodekhi, an den Fuss eines Nationalparks. Hier gibt's genau eine neu geteerte Strasse, auf der voll was los ist. Und ein tolles Waldcafe direkt am Eingang des Parks, das soooo gemütlich ist:) Ansonsten ist hier tote Hose...Read more

  • Day4

    Lagodekhi

    July 13 in Georgia

    Unser Hostel hat einen Weinkeller und schönen Garten, ist aber viel zu teuer. Naja. Einfach nicht umrechnen. Und der Wein war ganz gut. Den gab es zu frischem Brot mit Olivenöl und Tomaten, Hmmmm.
    Morgens hat es geregnet und war ausnahmsweise mal kalt, total angenehm! Beim leckeren Frühstück mit Gurken und Tomaten aus dem Garten haben wir noch gewartet, bis es aufhörte, um dann die 5h Wanderung zum Wasserfall zu beginnen. Ein toller Wald, ähnlich dem zuhause. Nur grün, warm, Wasser, und Brombeeren:)Read more

  • Day5

    Středa, dopoledne

    July 27, 2016 in Georgia

    Ve středu ráno jsem se chtěla proběhnout dolů do obchodu a koupit si snídani, ale Eliška a Maki se rozhodly se ke mně přidat, tak jsme šly (chůzí) ve třech. A půl. Od vchodu do hotelu nás doprovázel taky EGG dog, takový prťavý, tulivý chlupáč, kterému jeden z kluků ve městě včera koupil párek a psík nás od té doby následoval. Byl strašně rozkošný, pořád pobíhal sem a tam, před náma, za náma a vypadal, že nás hlídá 💓. Čekal na nás pak i před obchody, ale nakonec se někde ztratil 😢.

    Ve městě jsme konečně mj. zašly na venkovní market, kolem kterého jsme denně procházeli už od neděle. Je to takový malý dvorek nacpaný stánky a ty jsou zaskládané hromadami ovoce a zeleniny. Mají tam třeba broskve, melouny, švestky, rajčata, česnek, lilek, okurky, ale taky sýr, nějaké zavařeniny, nápoje a tak. Já jsem si tam koupila broskve (stejně jako rajčata jsou tu olbřímí) a holky si vzaly kus sýra, který se dává na khachapuri. Ten sýr mi hrozně chutná, je to něco jako náš balkán, ale lepší.

    V hodině s Robertou nám jedna Gruzínka řekla, že pokud se v gruzínštině líbáte vášnivě, používá se jiný pád (ergativ), než pokud se líbáte normálně (nominativ) 😃.
    Read more

  • Day5

    Středa, odpoledne

    July 27, 2016 in Georgia

    Po obědě jsme se s Dejvem, Mankou a Maki vydali vykoupat a u řeky se k nám přidala ještě Marina z Ruska. Chvilku jsme se jen tak váleli ve vodě, ale potom jsme šli prozkoumat ještě jiné 'ramínko' řeky o kousek dál (je tak malé, že se mu 'rameno' fakt říct nedá) a skončili jsme vylepšováním hráze z kamenů, kterou tam včera někdo postavil, protože Dejva napadlo, že když ji trochu zvýšíme a líp uzavřeme, tak bychom mohli zvednout hladinu vody a třeba by se tam pak dalo i trochu plavat. Naprosto jsme se všichni ponořili do našeho stavitelského úsilí a byla to hrozná zábava. Naštěstí se tam menší i větší šutry válí všude okolo, takže nebyl problém najít jakýkoliv podle našeho gusta. Doopravdy se nám podařilo hladinu zvednout a tak jsme si nakonec i trochu zaplavali. Taky jsme si s Mankou uplácaly sněhuláka z jílu 💕.

    Protože jsme toho ale neměli dost, tak jsme s Mankou, Dejvem a Marinou šli do vody i po odpoledních přednáškách a pustili jsme se do úprav jiné hráze - té, co byla v místě, kam jsme se chodili koupat normálně. A co se nestalo - z ničeho nic, naprosto beze slova, se k nám přidala i gruzínská mládež (tak ve věku od 6 do 16). Většina z nich ani neuměla anglicky, ze začátku se nás vlastně ani nedívali, prostě jsme jen pracovali na společném díle 😊. Pak jsme se s nimi i trochu dali do kontaktu. Třeba když jsem nesla jeden fakt těžký šutr, tak mi jeden kluk naznačil, že mi pomůže a nakonec ho odnesl za mě. Dva z těch kluků (Luka a Nik) uměli anglicky a dali se se mnou a s Mankou do řeči. Trochu jsme je vyděsily naším věkem. Řekli nám, že je jim 16, načež Manka prozradila svých 23. Byli v šoku chudáčci. Pak se ptali mě, mysleli si, že jsem mladší než M., tak jsem jim řekla těch 26. Mrzí mě, že nemám zaznamenané audio zvuku, co následně vydali 😂. Podařilo se mi navázat ještě jeden milý kontakt. Všimla jsem si, že tam po mě občas pokukuje jedna tak 8letá holčička a když jsem začala házet žabky, tak to začala zkoušet taky, ale nešlo jí to. Neuměla anglicky, tak jsem jí to vysvětlovala vyloženě pohybově, beze slov a normálně se jí to pak po pár minutách fakt dařilo! Měla jsem z toho hroznou radost a je to jeden ze zatím nejlepších zážitků odtud ☺.

    Od vody jsem odešla dřív než ostatní a vydala se s Christiane trochu prozkoumat uličky Lagodekhi. Kousek od hotelu jsme objevily a zrovna i vyzkoušely pekařské okýnko, kde prodávají puri. Za 6 korun tam člověk koupí fakt velké puri, hurá, neumřu hlady! V obchodech tu totiž prodávají spíš sladké pečivo a na to moc nejsem. Při procházce s Ch. jsem navíc zjistila, že na to, jak ošuntěle a zapadle to tu působí, tak je tu obrovské množství různých obchodů a podniků.
    Read more

  • Day7

    Pátek, odpoledne

    July 29, 2016 in Georgia

    Při poslední dopolední přednášce se spustil neskutečný slejvák, a protože jsem se ke konci už moc nechytala, tak jsem se nemohla dočkat, až hodina skončí. Pak jsme se hned s Mankou převlekly do plavek a ještě i s Dejvem jsme vyrazili k řece. Jedna Izraelka se nás ptala, jestli jsme crazy, jiná si nás v plavkách v dešti před hotelem fotila 😁. Zatímco D. nás pak zbaběle opustil (prý se chtěl jen podívat, kolik je v řece vody), my s M. jsme se statečně vrhly do vody a vykoupaly se! Myslím, že my dvě jsme se fakt hledaly 😁...

    V Heddeho úvodu do syntaxe jsme konečně začali dělat něco, co ještě neznám, a fakt mě to dnes bavilo. Částečně ale asi pomohl i fakt, že dnes poprvé za dobu tady nejsem unavená.
    Read more

  • Day8

    Pátek, večer

    July 30, 2016 in Georgia

    Zážitků tu fakt není málo, jen co je pravda 😄. Na dnešek byla naplánovaná hromadná hospoda, jídlo, pokec, snad nějaké tancování a tak. Předem jsme se s naší českou skupinkou vydali na nákup a já a Manka jsme to pak šly odnést na hotel, zatímco Dejv a Maki zamířily přímo do hospody. Po cestě z hotelu do hospody jsme s Mankou potkaly Rafika /ráfika/, zdejšího Gruzinco-Rusa z Lagodekhi. Seděl si takhle u silnice a když jsme procházely okolo, tak na nás volal a zdravil. Znali jsme ho už od předvčerejška, kdy jsme hledali jednu restauraci a on nám ukázal cestu. No, tak jsme se s Ráfikem daly do řeči. A pak jsme si s Ráfikem sedly. A pak jsme s Ráfikem pily. Šel kolem jeho syn, Ráfi mladší, a papa Ráfi ho poslal pro meloun a chlazenou vodu, abychom to měly čím zakousnout a zapít. Mladší Ráfik donesl i talířky, vidličky a ubrousky, meloun byl nakrájený na kousky a voda vážně krásně chladivá. Syn si k nám taky přisedl a povídal si s námi. Pak se přidal další Gruzinec Georgi se psem jménem /tengou/ :). Povídání nebylo úplně jednoduché, já ani M. moc rusky neumíme (i když ona přece jen naštěstí umí mluvit o něco víc než já), ale po pár panákách koňaku to pak najednou nějak šlo snáz 😂. Ráfik připíjel třeba i na Brno a všechny dobré lidi na světě, my připíjely na přátele z Lagodekhi a bůhví na co ještě. R. taky říkal, že je náš brat, protože očividně když s někým pijete v Gruzii, tak jste brati (nevím, jestli i sestry?). Protože na nás čekala naše skupina v restauraci a hlavně jsem si aspoň já říkala, aby se o nás Maki a Dejv nebáli, když se tak dlouho nevracíme, tak jsme se z tama snažily několikrát odejít, ale moc se nám to nedařilo 😅. Nejdřív to bylo, že nenene, dopijeme koňak a oni nás pak do té restaurace zavedou. Po dopití si ale R. zapálil další cigaretu. Pak už se navíc hodně stmívalo a my nechtěly jít úplně za tmy, tak jsme se snažily zvednout, ale nenene, Ráfik mladší byl ještě poslán pro květy z jejich zahrádky - údajně nejkrásnější květy v Lagodekhi (nebo jsem tohle aspoň rozuměla). Vrátil se se svazkem nádherných, barevných kvítků pro každou z nás 💕. Ráfik starší nás přemluvil, ať Ráfikovi mladšímu za tu kytičku dáme pusu, z toho dynamického povzbuzování jsem se hrozně styděla, ale whatever 😄. No a nakonec se nám podařilo nějak odejít při západu slunce. Georgi nás doprovodil až k restauraci. Wow, tomu říkám zážitek!!

    Nejvtipnější je, že po cestě do restaurace jsme se s M. shodly, že nám sice ostatní asi už dávno snědli všechno jídlo, ale že tenhle zážitek za to prostě stál. No, a došly jsme do restaurace a ono se zrovna začalo nosit jídlo na stůl, takže jsme nepřišly o absolutně nic!! Pak se jedlo, pilo, kecalo, tančilo, seznámila jsem se s dalšími EGGařemi (třeba s Alex z U.S.)...

    Ještě přidávám fotku zdejšího způsobu výkopu na silnici. Nejsem si jistá, kde pořád berou důvody něco rozkopat, ale den co den se tu objevují nové díry!
    Read more

  • Day11

    Úterý, poledne

    August 2, 2016 in Georgia

    Šly jsme se s Mankou vykoupat a seznámily jsme se se zdejší pohraniční policií. Čtyři Gruzinci z Lagodekhi. Vždycky deset dní hlídají na hranici s Ázerbajdžánem a pět dní mají volno, tak se poflakují, chodí se koupat a pijí. Je jim všem okolo 30, rádi čtou (jeden z nich tam měl Posledního Mohykána, další má rád detektivky, třeba Agathu Christie), jeden má otce Rusa a maminku Arménku, ale maminka zemřela jako velmi mladá, jiný měl babičku arménského původu, jejíž jméno bylo Lucy (resp. asi arménská varianta). Nikdo z nich nebyl v České republice, ale znají třeba Petra Čecha, prý je to "/charašoj/ goalkeeper", když budu citovat 😁. Musím říct, že se v česko-rusko-anglicko-gruzínském smalltalku zlepšujeme 😄! Každopádně začíná být čím dál tím těžší Gruzince odmítat, jsou velice perzistentní.Read more

  • Day11

    Úterý, navečer

    August 2, 2016 in Georgia

    Dnes se navečer hrál fotbal, EGGaři vs. místní Gruzínci. Začalo to asi o dvě hodiny později, než mělo, takže vlastně přesně na čas podle Gruzínců. Byla docela sranda to sledovat, i když mě zklamalo, že nikdo jiný pořádně nefandil. Co je to za lidi, kteří nemají chuť si při sportu trochu zakřičet? Upřímně... proč jinak, probůh, sport vůbec sledovat? Naši se drželi statečně, Manka dokonce dala gól, nicméně nakonec přece jen vyhráli místní. A já tak doufala, že uslyším EGGařskou hymnu.

    Btw. před fotbalem mě Manka vzadu na basketovém hřišti poprvé učila nějaké základní kroky k irským tancům. Je to sranda, ale zároveň je to fakt makačka!
    Read more

You might also know this place by the following names:

Lagodekhi, לגודחי, Lagodechis, Лагодехи

Join us:

FindPenguins for iOS FindPenguins for Android

Sign up now