Peru
Independencia

Here you’ll find travel reports about Independencia. Discover travel destinations in Peru of travelers writing a travel blog on FindPenguins.

9 travelers at this place:

  • Day117

    Huaraz, virée aux ruines de Chavin

    September 7, 2017 in Peru

    Aujourd'hui on fait un break avant d'attaquer LE trek de Huaraz. Du coup on part en bus visiter les fameuses de la civilisation Chavin : 1300 avant JC, presque 3000 ans avant les incas et le fameux Machu Picchu!!!

    C'est bluffant de voir ce qu'ils ont réussi à faire à cette époque : des temples en pierres taillées allant jusqu'à 14m de profondeur dont nous avons visité les galeries parfois interminables. Tout y était calculé : l'entrée d'air, de lumière, le passage de l'eau... Pour cette civilisation le chiffre 7 était magique : toutes les distances du site en sont un multiple.... ils connaissaient donc le mètre!!!

    Sur site on découvre aussi nos premiers lamas du séjour! On est comme des enfants!!

    On se rend ensuite au musée où nous observons tour l'art de cette civilisation : des lithographies minutieuses, des têtes taillées dans la pierre qui ornaient autrefois les temples, des objets du quotidien et notamment deux choses incroyables : une équerre et un rapporteur!!! Bref difficile de se dire qu'à cette époque ils connaissaient tout ça....
    Read more

  • Day40

    Nachdem wir um 9 Uhr abends ins Bett gefallen sind, klingelte am nächsten Tag um 6 Uhr schon wieder der Wecker. Nach einer kleinen Portion Porridge für Isi und Sandwiches für Tschela und für jeden eine Tasse Cocatee, sprangen wir in ein Taxi, das uns zum 40 Minuten entfernen Startort Pitec fuhr (3700 m). Die Wanderung begann auf einem gut ausgebauten Weg, führte an einem Grad entlang und endete an einem Wasserfall, neben dem wir teilweise mit Hilfsseilen die Felsen hinaufklettern mussten. Nach etwa 2,5 Stunden eröffnete sich uns das Panorama der Laguna Churup (4450 m), einem großen türkisfarbenen Bergsee umringt von hohen Bergen. Ein Wahnsinns-Anblick! Aufgeheizt von der Wanderung und angelockt von dem Anblick der schönen Lagune, riss sich Tschela die Kleider vom Leib und sprang ins kalte Nass :D
    Während unserer Brotzeit schlossen wir Freundschaft mit einem Perrito (einem kleinen Hund, wir tauften ihn Pedro), der uns auf dem gesamten Rückweg begleitete (natürlich nicht ohne die Hoffnung auf unsere Brotzeitreste).
    Wiedermal wurden unsere Erwartungen getoppt, sodass wir uns jetzt noch mehr auf den bevorstehenden 2-Tages Trek zur Laguna 69 freuen.
    Read more

  • Day25

    Laguna Churup 1

    April 30 in Peru

    First trek with my sticks at high altitudes (3800-4450+m)...BUT I did not know what’s waiting for me! 😱
    Very challenging walk and climb and giving up wasn’t an option..😭
    I was walking like a zombie on the way down - to make it better - in a hail storm 🧟‍♀️ ⛈
    ...It’s a miracle that I did it
    Now I can enjoy the photos 🙃

  • Day41

    Plaats van de misdaad

    December 1, 2014 in Peru

    Om 5 uur opstaan met de hoop om een hele dag te hiken in een prachtige omgeving met als beloning zicht op Lago 69 (weet nog altijd niet waar die naam vandaan komt). Jammer genoeg besloot de 'ronda' roet in het eten te gooien door de enige toegangsweg af te zetten voor een 48-urenstaking. Aangezien het doel was om te genieten van een vroege start, werd het een hike naar naar de ruïnes van Wilkawain. Dit wonderbare landschap verbergt echter 1 groot geheim: moordlustige honden die het gemunt hebben op de heldhaftigen onder ons. (lees: een hond heeft me gebeten). Het ergste was dat de ruïnes nog gesloten waren ook :-(Read more

  • Day11

    3588 schodu k Laguna Churup

    March 30, 2016 in Peru

    Budicek pred sedmou zazvonil, abych se stacil obleknout a otevrit recepcnimu, ktery nam vecer slibil donest horkou vodu na caj. Nestalo se tak, sel jsem proto zaklepat a vyresila to jeho sestra a Google translator v iphonu. Tato prihoda predznamenala, jak se odvijel cely den - a vlastne i to, jak se zatim citime tady v Peru (krome zazitku dzungle).

    Citime se totiz tak, ze tu kazdy krok dre a nic tu nejde upe hladce a napoprve. Ze musime vynalozit znacne usili i na ty nejmensi veci a zarizovani. Jiste, jazyk je prekazka, ale neni to jen o tom. Peruanci se nam zdaji takovi odtaziti, a do situaci nevnaseji moc zajmu ani selskeho rozumu. Vlastne se ani moc nesmeji a nevidime je se tak jakoby odlehcene bavit.

    Kazdopadne, Zuzka se vzbudila uz bez bolesti hlavy a hnacky. Mohli jsme tedy zacit realizovat dnesni plan - VHT trek k jezeru Rojucolta (Rochukolta). Combi nas pry sveze asi 30 km za Huaraz do vesnicky, odkud si muzeme vzit taxi cca 10 km na zacatek Narodniho parku. Zbyvalo by nam asi 8 km velmi lehkeho stoupani k jezeru, s nadhenymi vyhledy na nejvyssi velikany Cordillera Blanca.

    Jenze.

    - vysoukat se se sbalenym batohem nam trvalo necele 2h
    - Pobihani po meste a shaneni prislusneho odjezdoveho stanoviste combis spolklo dalsich 75 minut. Informace z Lonely planet byla zastarala a informace od mistnich se dost lisily. Zuzku jsem radeji uz i krotil mirnym hlasem, neb z neschopnosti obcanu podat nam pravdivou a relevantni informaci chytla pravy slovensky psotnik ;)
    - Mapa je super, ale kdyz na ni vite KAM a nikoli ODKUD, jste stejne nahrani

    Jeden z dotazanych byl beloch, starsi pan a majitel trekove agentury. Vysvetlil nam, ze nase informace jsou prinejmensim neuplne, ze tenhle trek rozhodne nestihame ze bychom museli vyrazit tak v 5 rano... Z cilove stanice. Ze autem se tak daleko stejne nedostaneme a tak. Doporucil nam nasi druhou variantu, trek k jezeru Churupa. Je to sice kratsi, zato vsak strmejsi cesta a jezero lezi MNOHEM vyse, 4450 mnm.

    Uz bylo skoro pozde vyrazit, ale chteli jsme to zkusit a projit se co to pujde. Casove pocasove i fyzicky ve vysoke vysce. Vydali jsme se tedy opet na jinou stranu mesta, odkud mely jezdit combis do vychozi vesnicky Pitec.

    Samozrejme jsme nepochodili.

    Nakonec v rostoucim vedru a zoufalstvi zakrocil Jehova. Tedy jeho svedek. A nekecam. Byl to polak, asi 28 let a mluvil trochu anglicky a vyborne spanelsky. Siril viru na ulici a pomohl nam se zeptat asi dvou panu. Ten druhy se nabidl, ze nas do Pitecu odveze a pocka na nas asi 5 hodin, nez se vratime. Usmlouvali jsme na 60 soles a vyrazili za nim k autu.

    Po pul kilometru velice ehm zvlastni casti mesta nas zavedl k otriskanemu minibusu combis :) a v nem jsme hrkave vyrazili prisernou cestou do krpalu za mesto vstric horam. Senor Martin ma nas obdiv a dik, ze se mu vubec na takovou cestu chtelo.

    Jeli jsme 80 minut pres rigoly a kameny roztahanymi vesnickami, mijeli osliky ovce slepice prasatka kravky a barevne oblecene mistni zeny ve vysokych andskych kloboucich. Soucasti mistniho kroje je i vlneny barevny satek a dlouhe copy. Satek slouzi k prenaseni veci i deti.

    Uz jsme propadali trudomyslnosti z ubihajiciho casu a mnozicich se mracen, kdyz konecne cil! Male travnate parkovisko ve vysce 3840 mnm a vedle siroka cesta do kopce do hor. Dohodli jsme se s Martinem ze skutecne pocka, dali mu zalohu 10 sol a slibili si vzjemne se Zuzkou, ze pujdeme kam a jak to pujde a proste se vyvetrame a cile muzeme a nemusime dosahnout.

    Udrzovana cesta ohranicena natrenymi bilymi kameny se zmenila v klasickou horskou, jen bez znaceni. Bylo ale dobre videt kudy je vyslapana. Pocasi nam pralo, vysoka vyska nas brzdila tlukoucim srdcem, kratkym dechem a mirnou motolici. Pauzovali jsme dle potreby, fotili, kochali se bajecnymi vyhledy a porad sli. Minuli jsme vodopad, vybehli par kratouckych zajistenych useku. Az jsme dosli!

    Jezero bylo modrosede a zelene, pruzracne a sedel nad nim ledovec a strme skalni steny. Stravili jsme tu necelou hodinku - posvacili jsme, fotili, poklabosili s parem z USA a smocili nohy do puli lytek. Osvezujici! Zahrmeni nam pripomenulo, ze sice mame od mistnich duchu slibene sucho na cestu, ale uz bychom vazne meli jit.

    Cesta dolu byla uz naprosto v pohode a rychla. Nez jsme nastoupili do cekajiciho combi, dopadlo na nas jenom par kapek. Za jizdy zpet jsme si mirne chrupli, jak jen se v drkocajicim se minibusu dalo.

    Po navratu jsme v Huarazu objevili mistni trzistni ulicku, kde primo na zemi nebo ve vylozenych osatkach nabizeji zeleninu, ovoce, pecivo! Juchuu! Nakoupili jsme na veceri i snidani klasicky vtipne (ja se zeptam na cenu, oni odpovi a my jim nerozumime... Nabidnu v dlani mince a prodejci si neco vezmou a obcas neco vrati) :)

    Cestou do hostelu Zuzka neomylne cuchem zaznamenala Pikarentos, ty sladke krouzky co nam zachutnaly v Lime. Davame si dve porce a vydavame se je snist na namesti jak jinak nez Plaza de Armas. Teple jidlo je mnam, na namku pridavame jeste varenou kukurici typu obr seminka. Sedi se nam prijemne, fotime mistni kolorit, rozhodujeme se si na zitra zkusit zaplatit vylet na dalsi trek. Vyhani nas az mraky nacucane destem.

    Mizime smerem k hostelu (iphone s GPS a aplikaci Maps.me s offline mapou Peru i vsech mest je k nezaplaceni) a "nahoda nase kroky vede" do jedne trekove agentury. Chlapik za pultem vypada presne jak Inka z filmu, mluvi anglicky a vyzaruje z nej privetive sebevedomi horskeho vudce. Probira s nami vylet, nabizi to co vime ze ma obsahovat a za presnou cenu co to ma pry stat - 35 sol za osobu. Rezervujeme, platime. Mluvi jeste o dvou vyletech co jsou oblibene a ziskava si nas tim, ze nas zve at si klidne prijdem k nemu jen pokecat pro info, pokud bychom se rozhodli ze je chceme absolvovat sami jako dnes Churup.

    A pak uz vazne na hostel, je kratce po seste. Takze umyt pripravit veci na celodenni trek, snidani svacu i obed s sebou, budicek na 05:00 a do hajan.

    Jee hele, ono je uz 23:39. To leti. Tak dobrou.

    PS: oba jsme se shodli, ze Ayahuascu stale citime a tusime nekde v sobe na pozadi - nasich mysli, podvedomi i tela. Porad je s nami. Ten sok a hruza opadavaji, a vynoruje se naopak pokora a vdecnost z poznani, jak moc nam dala, ukazala, a ze nas STALE JESTE UCI.
    Read more

You might also know this place by the following names:

Independencia

Join us:

FindPenguins for iOS FindPenguins for Android

Sign up now