Reset search
Argentina
Satellite

Argentina
Departamento de Ituzaingó

Discover travel destinations of travelers writing a travel journal on FindPenguins.
Travelers at this place
    • TravelerKiffe & Galères
      1
      Day 14

      Un endroit magique

      January 23 in Argentina ⋅ ⛅ 29 °C

      En se rendant à la maison du parc, on apprend que le seul bus qui peut nous ramener à Mercedes avant la fin de la semaine passe la nuit prochaine à 4h. On n'a pas le choix que de le prendre ce qui nous laisse donc une journée entière pour profiter le plus possible du parc ! On s'avance sur les sentiers et on tombe tout de suite sur les premiers animaux. Capybaras (carpinchos comme ils les appellent ici), oiseaux, cerfs des marais, et même des singes ! La faune des provinces que l'on traverse nous émerveille depuis le début du voyage et ce n'est pas ici que cela va s'arrêter.

      On termine de randonner, on a faim, sauf qu'il nous reste un petit problème à affronter. On n'a mal calculé avant de partir et il nous reste uniquement 10 000 pesos en liquide, soit juste de quoi payer le bus. En dehors de quelques restaurants ou hébergements dans les grandes villes, personne n'accepte la carte en Argentine. Il faut absolument payer en liquide. Le problème, c'est que compte tenu de l'inflation, il est extrêmement dur de se procurer du liquide. La plupart des banques n'acceptent pas les cartes de crédit étrangères, à quelques exceptions moyennant des frais faramineux (50% du montant de retrait). Pour l'instant, on a donc trouvé uniquement deux solutions, Western Union, qui fonctionne que dans les villes d'une certaine taille à condition que les bureaux aient des billets en stock, et Cajero Express, les distributeurs des stations essences sur autoroute, qui nous autorisent les retrais sans frais mais à hauteur maximale de 15 000 pesos (soit environ 12€). Tout cela fait qu'il nous reste une seule solution, changer des dollars qu'on avait pris en France contre des pesos argentins avec un habitant de Carlos Pelligrini. C'est pas très dur de trouver. Avec l'inflation, on voit même dans toutes les villes de nombreux locaux afficher "Cambio" sur le devant de leurs portes d'entrée. C'est la deuxième fois que les dollars nous sauvent la vie depuis le début du voyage et on a finalement assez pour acheter à manger, payer le camping, et même s'offrir une petite activité suprise avant de partir...

      ...Une balade en kayak sur la lagune au moment du coucher de soleil. LE moment magique de ce début de voyage : deux heures dans le plus grand des calmes, à slalomer entre les roseaux et les crocodiles ! On en aura aperçu environ une quinzaine tout au long de la sortie. Mais alors, je vous le dis, c'est clairement pas les crocodiles qui font le plus peur. Rien à voir avec les singes. Lorsque vous vous promenez dans une forêt vierge où les seules traces de pas sur le sentier sont des empreintes animales, que vous entendez des craquements de branches au-dessus de votre tête, et qu'en regardant en l'air, vous voyez un singe qui pousse un cri strident et ouvre sa mâchoire en grand, je vous laisse imaginer le frisson qui vous parcourt instantanément de la tête aux pieds 😅      Read more

      See translation
    • South America backpacking
      Day 135

      Iberá Wetlands

      May 22 in Argentina ⋅ ☁️ 26 °C

      Noční autobus nás vezl směrem do města Mercedes, odkud nějakým způsobem musíme pokračovat dál do Colonia Carlos Pellegrini. To je vstupním městem do mokřad Iberá, které jsme se na poslední chvíli rozhodli přidat do našeho itineráře.

      Problém je, že nikde nejsou pořádné informace o tom, jak se tam dostat. Věděli jsme akorát, že v 6 ráno dorazíme do Mercedesu a odtud prý jezdí autobus. Podle našich informací ale jen v pondělí, středu a pátek. Navíc se musí najít alespoň 6 cestujících, jinak nejede. A taky jsme nikde nenašli, odkud jezdí a nebo kde koupit vstupenky.

      Druhá možnost byla privátní transfer, ale naše ubytování s námi nekomunikuje a my nevíme, kde to zařídit. Budeme holt muset improvizovat a nějak to vyřešit na místě.

      Vystoupili jsme na nádraží a rozkoukávali se. Niki si v tu chvíli všimla, že spolu s námi vystoupily dvě holčiny, které vypadají jako turistky. Je tedy vysoká šance, že jsou na cestě do stejného města. Zeptali jsme se a bylo to tak. Navíc měly už objednaný taxík, který na ně čekal.

      Opět máme víc štěstí než rozumu. Dohodli jsme se a mohli jet s nima. V tu chvíli jsme si akorát uvědomili, že nemáme dost peněz a ještě poprosili řidiče, aby nám se svolením těch holek zastavil u bankomatu. Ten prý v tom městě, kam jedeme, není. Rychle jsme vyskočili a šli vybrat, tam přišlo ale další překvapení. Automat umožňuje vybrat maximálně 15.000 ARS (ekvivalent 15€) a k tomu si účtuje poplatek 9.500 ARS...

      To nepřipadalo v úvahu a my to prostě nechali být. Holt v Colonia Carlos Pellegrini budou muset akceptovat dolary a nebo platbu kartou, jinou možnost nemáme. A tak jsme jeli dál.

      Cesta vedle přes louky a podél silnice nebylo nic. Žádná vesnice, žádné domy, jen příroda. Takhle jsme jeli dvě a půl hodiny, než jsme dorazili k přírodní rezervaci Ibera. Zaplatili jsme vstup a pak nás pustili do "města". Nejedná se úplně o město, ani o vesnici, ale spíše osadu, kde je jen pár domů.

      Vystoupili jsme u našeho ubytování, kde zrovna venku stál náš hostitel. Nejdříve jsme však odevzdali naše poslední argentinské pesos za cestu a vyměnili si telefonní čísla s holkama. Jejich pobyt totiž trvá stejně dlouho a odsud jedou, stejně jako my, k vodopádům Iguazu. Takhle budeme moct jet spolu a ušetřit peníze.

      Na pokoj nás pustili hned po příjezdu, i když Check-in měl být až od dvou. Je tady liduprázdno a zjevně není třeba řešit, jestli náhodou není pokoj ještě obsazený. Navíc lze platit dolary. Nejen ubytování, ale také výlety, které nabízí přímo v ubytování. A jako třešnička na dortu přišla informace, že je tady bankomat.

      Šli jsme vybrat peníze, což nebylo tak jednoduché. Měli tady ale lepší nabídku než v Mercedes - 30.000 $ ARS a poplatek jen 6.500 $ ARS. Víc vybrat nejde. Aspoň nějaké nouzové řešení.

      Vybrali jsme, šli objednat výlety a šli konečně spát.

      Budík nám zvonil krátce po jedné, protože jsme na dnešek měli mít rovnou výlet na lodi. Ten se však musí přesunout na zítřek kvůli špatné předpovědi počasí. To nám však nebránilo v tom, jít se projít po okolí.

      Na prašných cestách tu pobíhají pouliční psi a divní, vtipní ptáci. Iberá Wetlands, v originále Esteros del Iberá, jsou rozlohou druhé největší mokřady na světě. Kupodivu to nepatří mezi turistický profláklá místa a tak je zde absolutní klid a příroda je téměř nedotčená.

      O tom jsme se mohli přesvědčit už po pár minutách, kdy jsme ve vodě objevili několik kapybar a kajmanů. Stoupli jsme si na molo jen pár několik metrů od nich a s nadšením je pozorovali. Kapybary se procházely mělkou vodou a táhly za sebou trsy vodních trav, zatímco se kajmani bez jediného pohybu slunili. Další rodinka kapybar seděla na břehu a hleděla do dáli. Jiná kapybara se brodila mělčinou a na jejím hřbetu se vezli dva barevní ptáci.

      To jsme byli teprve na kraji vesnice a chtěli přejít přes most na druhou stranu zátoky, kde vede několik stezek lesem. Když jsme se blížili konci mostu, uviděli jsme v dálce jelena (jelenec bahenní). Jako by sem vůbec nepatřil. Z jednoho místa na mostě jsme viděli právě jelena, želvu, ještěrky, něco jako kachny, volavku a kajmany. Tolik zvířat najednou jsme neměli ani v Amazonském pralese.

      Pak jsme konečně vlezli do lesa a šli projít označené trasy. Tam jsme potkali jen několik srnek, pár ptáků s červenou hlavou a extrémní množství vážek. Desítky nám kroužili nad hlavou. To už se pomalu zatahovala obloha a my se rozhodli rychle projít malý úsek podél vody. Protože se ale mraky blížily, pospíšili jsme si a asi se sem ještě jednou podíváme.

      Po cestě domů nás déšť konečně dohnat. My byli hned promočení skrz na skrz, i když jsme měli pláštěnky. Zpátky ve "městě" jsme si došli na nákup a zamluvili místo v restauraci na večeři. Venku byla cedule, že se musí rezervovat... Rozhodně ne ale proto, že by na nás nezbylo místo. Podle mě by bez rezervace možná ani neotevřeli.      Read more

      See translation
    • TravelerLangzeitreise mit Campervan
      Day 321

      Posadas

      April 11 in Argentina ⋅ ☁️ 24 °C

      Am Straßenrand schlafen ist überhaupt nicht das, was wir mögen. Aber manchmal geht es nicht anders, vor Allem in größeren Städten🌇.
      Wir parken an einer wenig befahrenen Straße, die Parkfläche🅿️ ist extra für Trailer, Wohnmobile und sonstige Reise-Fahrzeuge ausgewiesen.

      Auf unserem heutigen Übernachtungsplatz😴 haben wir einige Nachbarn. Fast alles Argentinier mit umgebauten Reisebussen. Zum Wohnmobil umgebaute alte Linienbusse sind nicht selten, "richtige Wohnmobile" haben wir in den vergangenen Monaten kaum gesehen.

      Direkt gegenüber
      von unserem Parkplatz befindet
      sich eine lange Promenade mit Strand⛱️ und großem Park🌳. Etliche Bänke laden zum Verweilen🧘🏻‍♂️ ein.      Read more

      See translation
    • TravelerLangzeitreise mit Campervan
      Day 323

      Auf dem Weg nach Paraguay🇵🇾...

      April 13 in Paraguay ⋅ ☁️ 24 °C

      Wir fahren von Posadas, Argentinien, über die Brücke nach Encarnatión in Paraguay.

      Der Ablauf der Einreise ist unübersichtlich. Viele Personen, die meisten ohne wirkliche Arbeitskleidung.🤔 Es ist unklar wer hier für was zuständig ist, und ob es überhaupt Angestellte sind, oder irgendwelche privaten Leute.🧐
      Schlussendlich klappt jedoch alles, und wir fahren 🚐🌍 die ersten Kilometer durch Paraguay.

      Direkt hinter der Grenze eröffnet sich eine Shoppingwelt, Läden reihen sich aneinander. Bekleidung🧢🧦, Technik📷📱, viel Krimskrams! Wir beschließen, uns das Ganze anzuschauen. Wir wollen ohnehin noch direkt Geld Tauschen, für die Zeit, die wir in Paraguay verbringen werden.

      Beim Einparken🚐 erregen wir die Aufmerksamkeit zweier junger Männer. Sie möchten gern Fotos📸 von unserem "MeRo" machen, fragen, ob sie ins Fahrzeug schauen👀 dürfen. Wir kommen ins Gespräch, und fragen, wo wir hier am besten Geld Tauschen können.
      Eine nette Dame kommt hinzu,
      sie bringt uns zu den Herren, bei denen man hier offiziell Geld💸 Tauschen kann.
      Es sitzen mehrere Männer🙎🏼‍♂️🙎🏽‍♂️🙎🏻‍♂️ mit Taschenrechnern🔢 und dicken Brieftaschen an Tischen in der Fußgängerzone. Aha, das ist also die offizielle Umtausch-Stelle.🤣🫣

      Wir tauschen🤝 Dollar in paraguayische Guarani, und schlendern durch die Straßen.
      Noch einen kleinen Snack am Grill an der Straße gekauft, unser paraguayisches "Willkommens-Häppchen"🤭, dann fahren wir weiter.      Read more

      See translation
    • Argentinien/Chile 22/23 Teil 1
      Day 24

      Fahrt ins Blaue

      December 1, 2022 in Argentina ⋅ ⛅ 33 °C

      Corrientes, Donnerstag, 1. Dezember 2022

      Heute ist nichts Besonderes vorgefallen und wir haben auch nicht gerade Aufregendes erlebt; deshalb fällt dieser Beitrag etwas kürzer aus…
      Noch am gestrigen Abend ist in Corrientes ein Gewitter aufgezogen und es blitzte ununterbrochen; Regen will aber keiner fallen und heute Morgen ist alles so trocken wie zuvor.
      Wir „frühstücken“ (schwarzer Kaffee) auf dem Miniatur-Balkon mit Aussicht rundum auf Mauern, packen unsere Siebensachen und machen uns auf, um mit dem Bus (genau: Linie 109A oder B :-) wieder zum Busterminal von Corrientes zu fahren. Mittlerweile kennen wir ihn ja schon von etlichen Aufenthalten!
      Die Englisch sprechende Frau von gestern hat uns ja die Haltestelle angegeben, aber wir haben dort schon gestern nichts gefunden, was nach Haltestelle hätte aussehen können.
      Mit dem vielen Gepäck fallen wir auf und werden auch immer wieder freundlich angesprochen, ob wir Hilfe brauchen.
      So ist es auch heute. Ein Jugendlicher (ca.18-20 Jahre alt), der uns überholt, fragt, ob er uns helfen könne. Wir suchen die Bushaltestelle der Linie 109 und er entscheidet ganz spontan, uns bis dorthin zu begleiten. Es sind nur 200 Meter und der junge Mann ist sichtlich interessiert an uns. Martin wechselt mit ihm noch ein paar Worte zu Fussball und zu unserer Reise. Als wir dann an der Haltestelle stehen und die Zahl 109 nicht geschrieben sehen, fragt der junge Mann - um ganz sicher zu gehen - einen Stadtpolizisten, ob dies auch stimme (was dieser bestätigt).
      Der Junge kann sogar „Ich liebe Deutschland“ sagen und meint, Deutsch zu lernen sei eines seiner Hobbies. Seltsame Gewohnheiten haben diese Argentinier…! Aber wir werden sicher noch manches Mal froh sein, dass sie so aufmerksam und hilfsbereit sind :-)
      An der Haltestelle sind nur die Linie 105 und 108 angeschrieben und Martin zweifelt nach 15 Minuten Wartezeit, ob da jemals ein 109-er kommen werde.
      Er fragt darum eine junge Frau, die neben uns wartet. Sie meint, das mit dem Schild sei nicht so entscheidend und sie würde auch den 109-er in Richtung Busbahnhof nehmen. Nach nochmals 10 Minuten kommt dieser dann auch und wir sind rechtzeitig am Ziel, bevor unser Reisebus nach Posadas abfährt. DieTickets haben wir ja schon am Vortag gekauft.
      Wir haben die „Logenplätze“ im Oberdeck ganz vorne rechts oberhalb der Fahrerkabine, was das Fahrvergnügen durch die Panoramasicht noch vergrössert. Es war Regines Wunsch, einmal wegen der Aussicht ganz vorne zu sitzen. Kaum eingestiegen, lassen wir das wolkenverhangene Corrientes hinter uns, der Himmel wird blau…und so wird dies heute eine Fahrt ins Blaue!
      Die Landschaft ist lange so, wie wir sie schon von der Strecke Mburucuyá-Corrientes kennen: flach, unendlich weit und grün. Erst kurz vor Posadas erscheinen die ersten Hügel und die weitgehend schnurgerade Strasse zieht sich über diese Wellenform hin.
      In Posadas ist der lokale Busbahnhof gleich neben dem Reisebusbahnhof, was ganz clever ist: So kommen die vielen Reisenden ohne lange Umsteigezeiten in alle Richtungen.
      Auch wir erwischen nach einem kurzen Hickhack, ob unsere Sube-Karte (U-Bahn - und Busfahrkarte aus Buenos Aires, die in vielen Städten Argentiniens gilt) hier gültig sei (ist sie nicht!) und dem Kauf der Tickets mit Bargeld die Linie 105 (diese hat Mimi, die etwas ältere Dame, welche uns empfangen wird, Regine per Whatsapp auf Nachfrage schon empfohlen).
      Der Busfahrer ist so nett, uns bei der Haltestelle Ayacucho y Tucumán ein Zeichen zum Aussteigen zu geben und winkt uns sogar noch zu. Argentinien muss man einfach lieben!

      Das für zwei Nächte gemietete kleine Apartment in Posadas ist sehr modern und sauber und die 75-jährige Mimi eine wahre Perle, die jede Frage von Martin beantwortet. So wissen wir schon, wo sich ganz in der Nähe ein grosser Supermarkt befindet mit „comida precocida“ (Take-Away in allen Varianten) und wo genau die Haltestelle zurück zum Busbahnhof ist, von wo wir morgen nach San Ignacio Miní fahren wollen.
      Wir essen im kleinen Vorzimmer Salate (Rote Beete und Kartoffel mit Mayo), Gemüsekuchen und Empanadas und trinken dazu (wie immer) Bier. Dann muss Regine nur noch Martins Fehler und Stilblüten im gestrigen Footprint korrigieren und wir können müde, gesättigt und glücklich in die Federn sinken.      Read more

      See translation
    • TravelerEin Jahr Auszeit
      Day 12

      Encarnación

      January 7, 2020 in Paraguay ⋅ ⛅ 32 °C

      Zwei Tage, die viel zu schnell vergangen sind, haben wir in Encarnación verbracht.
      Nach unserer Ankunft hatten wir zunächst Probleme beim Auffinden unserer Air BnB Unterkuft. Google Maps leitete uns zu einer Adresse, die offensichtlich nicht zur Unterkunft gehörte. Die Familie, die an dieser Adresse wohnte, wurde durch ihren Hund auf uns aufmerksam. Mit gebrochenem Spanisch versuchten wir zu erklären, wo wir hin möchten und nach etwa 10 Minuten, in denen die Hausherrin sogar noch mit unserem Gastgeber telefonierte, brachte uns die Tochter der Familie (sie sprach etwas englisch) zwei Blocks weiter bis zu unserer Unterkunft. Eine sehr nette Familie! Das haben wir wenig später noch einmal geststellen dürfen, als sie uns anboten mit ihnen zu einer Veranstaltung am Strand zu kommen. Leider waren wir noch nicht fertig mit Duschen und Frischmachen, sodass wir dieses Angebot leider verstreichen lassen mussten.
      Zu der Veranstaltung des örtlichen Theatervereins sind wir dennoch gegangen und haben einen tollen Abend am Strand verlebt.
      Am zweiten Tag sind wir kreuz und quer durch die Stadt gestreift und haben uns einen Eindruck von der Stadt verschafft. Encarnación wirkt insgesamt aufgeräumter als Asunción, ist aber bei weitem nicht so belebt. Die Stadt wirkt ruhig und das Leben hier scheint auch dementsprechend zu sein.
      Heute geht es weiter nach Ciudad del Este im Osten von Paraguay. Wir freuen uns auf eine nächste Stadt mit vielen neuen Eindrücken.      Read more

      See translation
    • TravelerKiffe & Galères
      1
      Day 13

      Au milieu de nulle part

      January 22 in Argentina ⋅ ⛅ 29 °C

      La première partie de la journée est marquée par la dégustation des meilleurs empanadas de ce début de voyage (et les moins chers par la même occasion). On les a achetés à une famille argentine qui les vendait devant chez eux à proximité de la gare routière de Paso de los Libres.

      On monte ensuite dans le bus et on arrive en milieu d'après-midi à Mercedes, d'où l'on souhaite rejoindre Carlos Pellegrini, porte d'entrée du parc national Iberá. Les Esteros del Iberá sont un immense ensemble de zones humides perdues au milieu de la province de Corrientes. Carlos Pellegrini est située au bord de la lagune Iberá, l'une des plus grandes lagunes du parc. Elle est très difficile d'accès. On peut seulement l'atteindre en empruntant une route de 120 kilomètres, dont 80 non goudronnés sur de la pierre rouge. Arrivés à la gare routière de Mercedes, on se rend à l'office de tourisme et on apprend que cela va être encore plus compliqué que l'on pense pour y accéder. Le seul bus qui relie Mercedes à Carlos Pellegrini est déjà parti ce matin et il ne fait le trajet que trois fois par semaine. On n'a pas d'autre choix que de contacter un remis, sorte de taxi local, pour rejoindre le cœur du parc. Heureusement, les remises ne coûtent pas très chers en Argentine (20€ chacun les 120 kms) et Walter, l'un d'entre eux, acceptent de nous y emmener ce soir ! On coffre les sacs dans le 4x4 et c'est parti pour 3h de route ! Encore une fois, le trajet est sublime. L'une des plus belles routes que j'ai eu l'occasion d'emprunter dans ma vie.

      Imaginez vous rouler toute une soirée sur un chemin en pierre rouge où vous ne croisez quasiment personne, où les oiseaux qui se reposent au soleil depuis des heures s'envolent quelques mètres devant vous pour vous laisser le passage, où vous devez ralentir à plusieurs reprises pour que des familles de capybaras puissent traverser la route, et où vous franchissez un pont en bois brinquebalant sous un coucher de soleil rouge vif qui vous éblouit pour enfin planter la tente à quelques mètres de la lagune 😍      Read more

      See translation
    • South America backpacking
      Day 136

      Colonia Carlos Pellegrini

      May 23 in Argentina ⋅ ☁️ 17 °C

      Na dnešek jsme sice měli naplánovanou projížďku na lodi a jízdu na koni, akorát nám počasí nepřálo a celý den šíleně pršelo. Zůstali jsme tedy doma a koukali na seriál.

      Kolem čtvrté odpoledne déšť polevil a my si šli projít naší osadu. Všude se ozývaly zvuky zvířat a hmyzu a nikde nebyla ani duše. Po chvíli jsme narazili na malou kavárnu, kde jsme se rozhodli strávit zbytek dne. Bylo na čase naplánovat spoje a ubytování na další zastávky a který jiný den k tomu využít, než ten propršený.Read more

      See translation
    • South America backpacking
      Day 137

      Parque Nacional Iberá - Lobo Cua

      May 24 in Argentina ⋅ 🌬 12 °C

      Konečně vypadala předpověď počasí poměrně přívětivě, což nás motivovalo k většímu výletu na vlastní pěst. Na 16. hodinu máme domluvenou projížďku lodí a tak můžeme čas předtím konečně rozumně využít. Už první den jsme se byli projít v jedné části přírodní rezervace, dnes chceme zkusit tu vzdálenější část Lobo Coa v národním parku Iberá.

      Vstali jsme brzo a rovnou vyrazili na cestu, protože vstup do parku leží asi 5 km od našeho ubytování. Foukal hrozný vítr a nebe bylo zatažené, což nám trochu dělalo starosti kvůli naší naplánované jízdě na lodi. Podél prašné cesty vedly vodní kanály a v závětří v keřích a vysoké trávě se schovávaly kapybaří rodinky. Chůzi jsme si zkrátily hrou kdo najde víc kapybar - ja vyhrál 13:9. 

      Když jsme dorazili do parku, stálo tady akorát auto strážců parku a jinak nic. Zjevně jsme tu dnes jediní turisti. Byly tu dva okruhy, které na sebe navazují, které jsme chtěli navštívit. 

      Procházeli jsme cestičkami v mokřadech a měli pocit, že se všechna zvířata chodí vysrat právě sem. Na zemi bylo tolik hoven, že jsme pomalu neměli kudy chodit. Kolem zpívali ptáci, kuňkaly žáby a sem a tam nám nejedna kapybara zkřížila cestu. Pak přišla odbočka na další okruh, který nás vezme do lesa. Před ní na nás však čekalo hejno černých supů. 

      Díky vydatným dešťům v posledních dnech bylo obtížné udržet boty suché a po několika minutách jsme začali kaluže vody kompletně ignorovat. V lese visely lijány a nám čvachtala voda v botách, ale co se fauny týče, zde nebylo nic k vidění.

      Když jsme vyšli z lesa supi byli opět na stejném místě. My pokračovali dál v procházce kolem menšího jezera, které bylo plné různých ptáků. V půlce jsme se rozhodli náš okruh zkrátit, abychom stihli procházku ještě v druhé části parku. To se ukázalo jako ideální volba, protože nám asi za půl hodiny přišla zpráva z našeho ubytování, že se má naše jízda lodí přesunout na druhou hodinu, abychom měli lepší počasí. My souhlasili a šli zpět.

      V osadě jsme si akorát rychle dali jídlo a šli do přístavu hledat našeho průvodce Maxi. Přivítal nás sympatický chlapík, dal nám vesty a my mohli jet. Spolu s námi byl na lodi ještě jeden argentinský pár, jinak nikdo. Plavili jsme se podél břehu a Maxi s námi zajížděl do všech možných zátok, kde jsme byli jen několik metrů daleko od kajmanů, kapybar a všemožných ptáků. Na březích jsme viděli procházet se jeleny. Nevím proč jsem z nich tak paf, když máme jeleny i u nás. V mé hlavě ale do takové přírody nepatří a jejich přítomnost v kombinaci spolu s kajmany mi připadá jak z nějaké pohádky, kde se mají všechna zvířátka rádi a žijí spolu. 

      Po dvou hodinách jízdy po jezeře a silném větru jsme pořádně promrzli, takže byl čas si doma zalézt do postele a pustit si seriál. To totiž ještě nebylo vše, co jsme na dnešek měli naplánováno. V 18:40 jsme se měli potkat u 2 kilometry vzdáleného vstupu do přírodní rezervace s dalším průvodcem jménem José. Ten nás má vzít na noční prohlídku mokřad.

      Dorazili jsme včas, ale nebyli si úplně jistí, jestli jsme na správném místě. Komunikace s naším hostitelem byla doposud poměrně náročná a ani teď se to nezměnilo. Přišla nám odpověď, která podle Google translate znamenala něco ve smyslu "náramek je z popela". Chodili jsme tedy ve tmě kolem budovy a chvíli volali, než přišla odpověď. A byl to José!

      Rozsvítil baterku a vzal nás do lesa. Mluvil s námi jako kdybychom byli rodilí mluvčí a moc ho nezajímalo, že nerozumíme. Vysvětloval všechno možné a my občas měli to štěstí a rozuměli mu. Potkali jsme dvě lišky a několik srnek, na nic víc jsme nenarazili. I tak to ale byla příjemná procházka. Od pusy nám při každém výdechu stoupala pára. Takové teploty jsme si tu nepředstavovali. Ještě první den jsme se radovali, že je poměrně chladno a nezažijeme tu tropy - to bylo 26°C, svítilo slunce a my byli jen v tričku. Bouřka s sebou zjevně přinesla také pořádně chladné počasí.      Read more

      See translation
    • Tinkunaco En Ruta
      Day 10

      Misiones ❤️ y Nuestro 1er cruce

      July 11, 2023 in Paraguay

      Antes de Salir de Argentina, visitamos a nuestro sobrinos Misioneros 💕

      Y compartimos unos días con una persona muy especial, mi amiga "Pichi" con quien viví muchos viajes hermosos, recuerdos vibrantes.. Ella es esa persona maravillosa que pese a las distancias la amistad late y se mantiene intacta.

      Allí en Misiones cerramos nuestro recorrido por Argentina.. Tuvimos nuestro 1er cruce a Paraguay, y fue cuando la adrenalina se expresó a flor de piel.. Nuestra aventura comenzaba a tomar rumbo extranjero..      Read more

      See translation

    You might also know this place by the following names:

    Departamento de Ituzaingó, Departamento de Ituzaingo

    Join us:

    FindPenguins for iOSFindPenguins for Android

    • 2024© FindPenguins
    • Home
    • About us
    • Blog
    • Group Tracking
    • Press
    • Terms
    • Privacy Policy & Cookies
    • Support
    • Legal notice
    • English