Zoeken resetten
South America backpackingSouth America backpacking
SatellietRoute bewerken

South America backpacking

januari - juni 2024
Naše pětiměsíční cesta po Jižní Americe Meer informatie
Momenteel aan het reizen
  • 164Footprints
  • 8landen
  • 150dagen
  • 2,2kfoto’s
  • 173video’s
  • 45,0kkilometer
  • 29,7kkilometer
  • 248nautische mijlen
Volgen Kalender Delen Bucketlist
Datum oplopend
  • South America backpacking
    Dag 16

    Medellín

    24 januari, Colombia ⋅ ☀️ 30 °C

    Budík zvonil v 10 ráno (pro mě, Niki se tady pravidelně budí kolem sedmý) a my šli nakoupit snídani. Sehnali jsme müsli a mlíko na zbytek pobytu v Medellínu a k tomu přidali nějaký ořechy a tyčinky, abysme přes den nemuseli tolik utrácet za jídlo. Od 14:30 jsme měli zarezervovanou free walking tour v centru města. Tam jsme se vydali po svých, protože cesta trvala jen půl hodiny. Na místě na nás čekal skvělý guide, který nám sdělil, že nečekal tolik lidí a že má ještě kocovinu ze včera, ale co se dá dělat. Na začátku nám dal informace o vzniku Medellínu a po chvilce jsme se dopracovali k 80. až 90. letům, době Pabla Escobara a válek gangů. Hlavní problém vidí v zlehčování zločinů, které Escobar napáchal a také poukázal na to, že je v médiích až příliš romantizován. Po krátkém výkladu nás upozornil, abychom si dávali pozor na naše věci, protože se půjdeme podívat na rušná místa v centru a tam se často krade. Tak často, že i místní nosí batoh na břiše a ne na zádech. Zde jsme prošli místní trhy, viděli bývalý soud předělaný na nákupní centrum, první stanice metra, tlustý sochy a taky spoustu feťáků a žebráků. Kouřit pervitin nebo heroin přes sklo v centru města tady zjevně není nic, nad čím by se tu místní pozastavili. Na konci tour jsme Juanovi zaplatili zbytkem našich peněz a tak nám nezbylo na večeři (ono by to v první řadě na tu večeři stejně nestačilo). Šli jsme tedy hledat bankomat, ale po hodině a půl jsme to vzdali a vzali Uber zpět do našeho ubytování. V tomhle městě s 2,5 miliony obyvatel je zjevně nemožné vybrat peníze. V naší čtvrti Laureles jsme našli restauraci, kde šlo platit kartou a po cestě také našli bankomat. Sice naší kartu neakceptoval, ale máme další, a tak si zítra dáme druhý pokus. Když jsme se vrátili zpět na hostel, naplánovali jsme další prohlídky, koupili vstupenky, zařídili ubytování a šli opět kolem půlnoci do postele - původní plán byl jít spát kolem devátý...Meer informatie

  • South America backpacking
    Dag 17

    Medellín

    25 januari, Colombia ⋅ ⛅ 24 °C

    Hned po snídani jsme šli vyzkoušet bankomat a tentokrát to vyšlo. Bohužel to trvalo docela dlouho a proto jsme jen tak tak stihli naší další free tour po Communa 13, což byla dříve ta nejnebezpečnější část Medellínu. Zde proběhlo nejvíc vražd a válka mezi gangy a státem trvala nejdéle. Nyní je to alternativní čtvrť, která láká turisti na grafity, krásné výhledy, dobré jídlo a plno tanečníků a djs. Náš průvodce nám vysvětlil historii této čtvrti, která byla domovem Medellínskeho gangu v čele s Pablem Escobarem. V tu dobu v Kolumbii vládly dva gangy, a to právě z Medellínu a z Cali. Tyto dvě města z toho důvodu, že kontrolovali klíčová místa pro export kokainu. Po smrti Escobara se do této části stáhli místní guerillas (levicově orientované militantní skupiny) jako FARC, kteří zastupují místní farmáře a chudší lid. Ty unášely bohaté a vydělávaly peníze výkupným. Na druhé straně sem přišly paramilitární skupiny, pravicově orientované, které byly placený právě bohatými, aby byli chráněni před únosy. Zároveň byly obě tyto skupiny aktivně zapojeny do drogového businessu. Smrtí Escobara tedy nepokoje nepřestaly, ale dále pokračovali, než sem stát stáhnul armádu a policii a po 11 zákrocích se jim povedlo tuhle čtvrť uklidnit. Po velkých finančních podporách se jim relativně dobře povedlo situaci uklidnit a proto se dnes můžeme beze strachu procházet právě těmito ulicemi. Communa 13 se rozkládá na asi 7 kopcích - Medellín leží v horách, cca. 1600 m.n.m. Na konci prohlídky jsme navštívili i další místa v této čtvrti, kde jsou například nainstalovány jezdící schody (6x), které dopravují místní i turisty až na vrchol, odkud je krásný výhled na celé město. V Communa 13 sice gangy stále hrají důležitou roli, ale nyní se spíše starají o klid na ulicích a tak jsou větší krádeže či vraždy jen raritou. Za to si účtují pouze 1-2% z příjmů místních podniků. Někteří bývalí členové gangů nyní podnikají v této části a provozují například jeden bar a vlastní pivovar. Tam jsme se samozřejmě stavili na jedno. Potom jsme si koupili jízdenky na místní lanovku, která jede v kruhu a jedna okružní cesta trvá asi 20 minut. Člověk odsud vidí i další části města, které nejsou tak populární a bezpečné.Meer informatie

    Zie vertaling
  • South America backpacking
    Dag 18

    Medellín

    26 januari, Colombia ⋅ ☁️ 19 °C

    Na dnešek jsme měli naplánovanou hlavně botanickou zahradu a Niki telefonát s kamarádkama. Dnes jsme opět využili metro, které tady jezdí asi každou minutu a na jednu jízdenku lze prakticky jezdit donekonečna, platnost končí, až když člověk opustí přepravní zónu. To nám přišlo vhod, protože jsme špatně přestoupili. V botanické zahradě jsme neviděli nic moc nového, protože už jsme dost nachodili v přírodě. Nejsou tu žádné pavilony, vše je normálně otevřené a vstup je zdarma. Hned na začátku nás zaujali želvy a hlavně leguáni, kteří se tu volně pohybují. Našli jsme místo, kde jich byla větší skupinka a abychom si je trochu užili, rozhodli jsme se je krmit naším ovocem, které jsme si nachystali k svačině. Chvíli jsem měl strach je krmit, ale Niki mě ubezpečila, že ten leguán, kterého jsme krmili, nemá zuby. Proč jí nevěřit, když sama dříve měla leguána doma. A pak jí kousnul do prostředníčku. My jsme šli tedy hledat někoho, kdo má dezinfekci a netrvalo dlouho, a zaměstnanci nám jednu dali, dokonce s nálepkou Ježíše. Taková svěcená dezinfekce by zahojila i ukousnutý prst. Po vyčištění jsme pokračovali v procházce botanickou a teprve v tu chvíli uviděli cedule, které turisty upozorňují na fakt, že leguáni jsou divoká zvířata a nemají se krmit, ani na ně sahat. Pak jsme se šli podívat do klece s motýli, kde jsme dostali výklad ve španělštině a viděli asi 4 motýly - absolutní ztráta času. Ta klec byla aspoň hned vedle malé restaurace, kde jsme si dali fazole s rýží (je to levný...) a pak šla Nikča telefonovat s kamarádkama. Já si mezitím zacvičil a pak jsme se po hodině a půl znovu setkali. Z botanické zahrady jsme se přesunuli do čtvrti El Poblado, kde žijí spíše bohatí a je zde ubytována většina turistů. Po příjezdu sem jsme měli pocit, že jsme se ocitli v úplně jiném městě. Skočili jsme do rooftop baru s výhledem na celé město, k večeři si pak dali plněné arepas a vydali se na cestu zpět domů, protože zítra musíme vstávat v 05:45. Ještě jsme se prošli party ulicí, kterou máme asi 10 minut od nás, nakoupili jídlo a pití na zítřek, a šli domů. Dneska jsem si navíc koupil premium účet na týhle aplikaci, takže se mi zvýšil maximální počet fotek v příspěvku - ode dneška bude možné vidět víc z našich výprav.Meer informatie

  • South America backpacking
    Dag 19

    Guatapé

    27 januari, Colombia ⋅ ⛅ 24 °C

    Vstávání v 05:45 nevyšlo podle plánu, a tak jsme museli před dnešním celodenním výletem do Guatapé vynechat snídani. Na místo setkání jsme však přišli včas, nastoupili do autobusu a vyrazili. Po cestě mi zalehlo pravé ucho a já na něj skoro kompletně ztratil sluch. Až když jsme dorazili na místo, moje bolesti a hluchota přestaly.
    Nejdříve jsme navštívili privátně vlastněnou skálu a vyhlídku "El Peñon de Guatapé". Skála sahá až do výšky 220 metrů a vede dalších 600 metrů do země. Nahoru vede 740 schodů a každých 50 schodů je označeno, aby člověk viděl, kolik mu ještě zbývá. Ze shora je výhled na uměle vytvořenou vodní nádrž, která pohání vodní elektrárnu. Kvůli výstavbě této nádrže museli vystěhovat několik vesnic, které se však dlouho bránily. Kolumbijské vládě se nakonec podařilo přestěhovat 25.000 obyvatel během jednoho roku a tak mohla tato nádrž vzniknout. Po výstupu na skálu na nás čekala projížďka lodí a k tomu živá improvizovaná hudba.
    Pak byl čas na oběd, kde jsme oba ochutnali tradiční jídlo - u mě to byla paisa, složená z rýže, mletého masa, pečeného prasečího břicha, smaženého banánu, avokáda, vajíčka, fazolí a klobásy. Niki měla podobnou verzi, akorát vegetariánskou. Po jídle s námi průvodce prošel město Guatapé, jedno z nejbarevnějších měst světa. Díky gentrifikaci bylo místní obyvatelstvo téměř kompletně vyhnáno z města, a tak se nedávno zavřela poslední škola, protože už zde prostě nežijí žádné deti. Prošli jsme si všemožné uličky, dali si zmrzku a vrátili se se skupinou do autobusu, který nás odvezl zpět so Medellínu.
    Zpátky doma balíme věci, protože zítra ráno opět brzo vyrážíme na autobus, který nás doveze do naší další destinace - městečka Salento, vzdálené asi 6 hodin cesty autobusem. Protože tady je jen jedna zásuvka v místnosti, museli jsme trošku improvizovat, ale nakonec se nám povedlo nabíjet najednou 6 zařízení.    Meer informatie

  • South America backpacking
    Dag 20

    Salento

    28 januari, Colombia ⋅ ⛅ 18 °C

    Ráno jsme museli brzo vyrážet na autobus a předtím ještě předávat náš pokoj. Od AirBnb měl dorazit táta majitelky a to mezi 07:30 a 08:00. My jsme byli vzhůru už asi od šesti a byli poměrně rychle hotoví. V 06:45 u nás třikrát někdo zvonil a tak jsme si byli jistí, že si jen přišli vyzvednout naše klíče a vlastní nemají. Já jsem šel tedy otevřít - k tomu je třeba vyjít až na ulici. Tam stála nějaká ženská, co se usmívala a hned na mě spustila španělsky. Protože jsem si nebyl jistý, jestli náhodou není ubytovaná v pokoji někde vedle nás jsem ji radši dál můj telefon s Google translate, aby mi řekla, co přesně potřebuje. To se rychle otočila a típla cigáro na zemi, kde na mě vyskočili její tanga přes průhledné legíny. Podle překladu googlu jsem si odvodil, že se jedná o prostitutku a šel zpátky so bytu čekat na předání. Každopádně nevím, jak moc je efektivní třikrát zvonit před sedmou ráno na náhodné byty a čekat, že někdo bude mít chuť.
    Po týhle akci jsme dojeli na autobusové nádraží a odtamtud pokračovali do Salenta. Cesta trvala asi 8 hodin, i díky koloně, ve které jsme strávili asi půl hodiny. Řidič se pak snažil čas nahnat a tak předjížděl, kde mohl - v zatáčkách v protisměru přes dvojitou, zpráva přes odstavný pruh atd. Bus byl alespoň klimatizovaný a tak cesta nebyla až tak hrozná. V Salentu jsme akorát dorazili, vybalili si naše věci a zašli si na jídlo. Budeme zu trávit celkem 5 nocí a proto si zítra užijeme odpočinku a nic neplánujeme.    Meer informatie

  • South America backpacking
    Dag 21

    Salento

    29 januari, Colombia ⋅ ☁️ 15 °C

    Dneska jsme akorát odpočívali, jak bylo v plánu. Vstali jsme kolem půl jedenáctý, skočili do sprchy a tu si pořádně užili, protože nám poprvé za celou naši cestu teče teplá voda. Pak byl pomalu čas na oběd a my se vydali do jedné restaurace, která měla mít levné jídlo. Byli jsme tam první a ještě museli pár minut čekat, než otevřou. Všechny informace na google ohledně otevírací doby jsou hodně orientační, protože to někdy sedí +- hodinu, a někdy taky +- den. Po příchodu jsme dostali na výběr mezi kuřecím, pstruhem a klobásou v menu. Nic jiného nebylo v nabídce, ale to nám nevadilo, protože menu složené z polívky, hlavního jídla + nápoje stálo 17000 COP, což odpovídá asi 100 Kč. Mezi chody jsme si zahráli šibenici a piškvorky.
    S plným žaludkem jsme se rozhodli, že si dáme krátkou procházku na Mirador de Salento s výhledem na město a okolní hory. Tam jsme ochutnali "solterita" - pudinkovou náplň mezi dvěma oplatkami, nebo co to přesně bylo. Chutnalo to relativně dobře, já už bych si to ale znovu nedal. Odtamtud jsme pokračovali na kafe a po krátké zastávce zpět domů, abysme si dali víno, které s sebou táhneme už týden a k tomu si pustili film. Nemáme sice skleničky, my ale naštěstí měli hrnky z plechovek, naše suvenýry z Kolumbie.
    Od půl sedmé jsme měli rezervaci ve venezuelské restauraci a odtamtud jsme pokračovali do baru naproti, kde se hraje "Tejo" a k tomu pije pivo. Tejo je kolumbijská národní hra, lehce podobná Pétanque nebo Cornhole. Cílem hry je trefit papírové trojúhelníčky se střelným prachem, které leží na kovovém kruhu. Podle toho, jestli se člověk jenom přiblíží kruhu, nechá vybuchnout jeden z trojúhelníků a nebo skončí uvnitř kruhu, se rozdávají body. Háže se kovovým diskem, který váží okolo 2 kg. Po asi dvou hodinách hraní jsme to museli ukončit a vrátit se zpět do ubytování, protože zítra musíme opět brzo vstávat, abychom stihli výlet do nedalekého údolí.    Meer informatie

    Zie vertaling
  • South America backpacking
    Dag 22

    Cocora Valley

    30 januari, Colombia ⋅ ☀️ 19 °C

    Dnes ani nevíme, jestli nás vzbudil budík a nebo Francouzi, co bydlí vedle a kteří si kolem sedmé ráno začali dělat snídani v kuchyni přímo před našima dveřma od pokoje. Snídani jsme tedy přeskočili, vzali si do ruky banán a šli hledat Jeep, který by nás dovezl do Cocora Valley.
    Na náměstí stojí denně asi 10-15 Jeepů, které vozí turisty do přilehlých měst a lokalit. Koupili jsme si lístky a nechali se odvézt asi 30 minut východně od Salenta. Cocora Valley je údolí známé výskytem těch nejvyšších palm světa, která je zároveň národním symbolem Kolumbie. Ty se dorůstají výšky až 60 m. Začátek naší cesty ležel asi 2000 m.n.m. a pokračoval do kopců, na které se pomalu valily mraky. My se rozhodli jít celou okružní trasu, která měla 12km a vedla až do výšky 2860 m. So této výšky jsme vystoupali až po 4 kilometrech cesty a dali si v místní farmě něco malého k pití a k jídlu. Až později jsme zjistili, že to byla poslední možná zastávka na jídlo nebo pití.
    Po cestě z farmy jsme najednou vešli do deštného pralesa (přesněji cloud forest - mraky od moře/oceánu narazí na špičky hor, prší tak téměř denně a tvoří unikátní klima ve výškách cca. 1000-2500 m.n.m.).
    K našemu překvapení jsme po chvilce našli i jahody po cestě a tak jsem jednu hned ochutnal. Byla hodně divná a bez chuti, tak jsem to zas rychle vyplivnul. Ukázalo se, že to úplně jahoda nebyla, ale jedovatý to taky nebylo. Odteď nebudeme jíst náhodné bobule, co najdeme u cesty 🕵️
    Sice jsme na dnešek neměli dost vody, ale alespoň nás napadlo vzít si naši flašku s filtrem. Po asi 5 kilometrech jsme narazili na řeku a tak jsme naplnili naše láhve. Od řeky už to nebylo daleko do rezervace s kolibříky, za kterou jsme však museli nakonec platit 10€. Tady jsme asi 10 minut pozorovali různé kolibříky, jak sosají šťávu z pítek. My pak museli pokračovat, abychom stihli Jeep zpět do města. Po cestě zpět jsme museli lízt přes kmeny, skákat přes řeku a chodit po vratkejch lanovejch mostech. Zastavili jsme se na chvilku i u vodopádu na malou svačinu - měli jsme tři müsli tyčinky s sebou. Po několika hodinách jsme se konečně vynořili z lesa a opět spatřili nádherný výhled na okolní hory. Okolo 15:45 jsme dorazili na parkoviště, odkud nás měl Jeep vzít zpět do Salenta. Bohužel byli zjevně všechny auta zrovna na cestě a my tak museli čekat do 17:00, než náš nabrali. Naštěstí jsme na tom nebyli nejhůř, protože tam ostatní podle mě museli čekat ještě dvakrát tak dlouho. Totálně vyhladovělí jsme nemohli myslet na nic jiného než jídlo, a tak jsme po návratu rovnou vyrazili do místní restaurace s Burgerama. Po vydatném jídle jsme se vrátili do ubytování a zítra si dáme opět odpočinek a žádné velké výlety.    Meer informatie

  • South America backpacking
    Dag 23

    Salento

    31 januari, Colombia ⋅ ⛅ 16 °C

    Namísto Francouzů mě pro jistotu vzbudila Niki třískáním nádobí v kuchyni. Sice až v 11 ráno (pro ostatní dopoledne), ale i to stačilo, abych byl nasranej. Ne každé ráno je tu idylické. Ale aspoň je tu pohodlná postel a teplá voda. Po snídani/obědu jsme se pustili do plánování, protože na naší cestě ještě teoreticky chybělo asi 30 dní. Po několika hodinách jsme našli zajímavé cíle a nyní máme rezervu pouze 15 dní do půlky června. Uvidíme, jak to bude probíhat dál. Dneska byl první večer, kdy jsme (Niki) vařili (já to stejně nejedl). Vyjde to levnějc, ale kalorickejma hodnotama se to tady restauraci nevyrovná, protože jsou všechny sámošky předražený. Po prvním chodu doma jsme šli na jídlo do restaurace, kde jsem si dal pečený prase na grilu. I pití chutnalo skvěle a tak jsme se rozhodli, že se tu zítra opět stavíme. Posledním cílem byl bar s biliardem, kde jsme si na dvě a půl hodiny zahráli a dali pár piv. Náš plán mít klidný den jsme splnili a tak jdeme zase jednou včas spát.Meer informatie

    Zie vertaling
  • South America backpacking
    Dag 24

    Salento

    1 februari, Colombia ⋅ ☁️ 16 °C

    Opět jsme se pořádně vyspali a vstávali až v půl 11, protože tu dneska už nebyl nikdo, kdo by nás vzbudil. Díky tomu, že už bylo takhle pozdě, nebylo třeba snídat a my se rozhodli jít na menu del dia do restaurace. Měli tady k jídlu mimo jiné bramborovou kaši a salát, což jsme zatím nikde jinde neviděli. Hlavně salát ne, protože tady obecně moc nemaj zeleninu v obchodech a nebo je dražší než v Česku nebo Německu.
    K dnešní večeři jsme měli v plánu si uvařit, a tak jsme po jídle skočili do krámu a nakoupili navíc i místní ovoce. Navíc jsme museli vytisknout jízdenky na autobus na zítřek, protože tady některé společnosti digitalní jízdenky v telefonu neakceptují. Naštěstí jsme rychle našli místo, kde nám vše vytiskli. Po cestě zpět jsme konečně ochutnali chocolate con queso, horkou čokoládu se sýrem a také colada, drink z mléka, vanilky a kukuřičného škrobu. Colada chutnala skvěle, ta hořká čokoláda se sýrem už ne. Čokoláda chutnala jak z automatu a k tomu na talíři ležel kus hnusnýho sejra. Ten se má nabrat na lžičku a ponořit do čokolády a pak normálně sníst/vypít.
    To nám prozatím stačilo co se týče ochutnávání a my se rozhodli skočit do fitka, které jsme měli hned u baráku. Bylo to malá posilovna v garáži jednoho domu, a i když tam s námi bylo asi 10 dalších lidí, dalo se dobře cvičit. Po hodině a půl jsme se vrátili domů a šli dál zkoušet ovoce.
    Měli jsme nakoupeno borojó (už podruhé jsme ho koupili, ale poprvé jsme ho museli vyhodit po několika dnech v batohu), a další dvě věci, co jsme přesně nevěděli, jak se jmenují. To vůbec nevadilo, protože to aspoň vypadalo čerstvě. Borojó je ovoce, které roste na stromech a když uzraje, spadne na zem, tam si chvilku pohnije, než ho někdo najde a rozhodne se to prodat. Konzistence připomíná shnilé jablko, možná ještě o něco měkčí. Jak kdyby člověk naplnil nafukovací balónek marmeládou nebo Nutellou. To celé je navíc obaleno v síťce jak kuličky s krmivem pro ptáky na zimu. Po rozbalení jsme si nebyli jistí, jestli to bylo shnilé a nebo ne - to můžete posoudit sami. Co jsem se dočetl, tak to vlastně nikdo nejí přímo jako plod, ale dělají se z toho šťávy atd. My takovou možnost neměli a tak jsme to ochutnali - chvíli to ale trvalo, než jsme se k tomu odvážili. Výsledek je vidět na videu, borojó nás moc nezaujalo a už si ho nikdy nekoupíme. Ostatní ovoce bylo dragon fruit, poměrně známé, nic zvláštního na tom a k tomu podivné rajče - tamarillo, co chutnalo jako angrešt. Navíc jsme si koupili three milk cake (koláč ze třech mlék), který byl vynikající. K tomu jsme si pustili seriál a po asi půl hodině byl pomalu čas připravit večeři. Vše bylo nakoupeno, mě akorát chyběla porce proteinů, a tak jsem si šel rychle koupit půlku pečeného kuřete. To už bylo kolem sedmé večer a my museli balit naše věci - zítra vstáváme v 5 ráno, abychom se nějak dopravili do Bogoty.    Meer informatie

  • South America backpacking
    Dag 25

    Bogota

    2 februari, Colombia ⋅ ☁️ 14 °C

    Není nad to vstávat v 5 ráno a vědět, že zase strávíme celý den na cestách. Většinu už jsme měli sbalenou a tak nám to ráno moc netrvalo. Náš autobus do města Armenia jsme stihli a v 06:40 už byli na cestě. Po asi hodinové jízdě jsme dorazili na autobusový terminál a čekali na přestup do Bogoty. Zatímco jsem si odskočil na záchod, měla Nikča šanci pozorovat dva autobusy, jak do sebe nacouvali. Oni o sobě dokonce i věděli, prý ale oba začali troubit, pokračovali ale v jízdě dozadu. To zablokovalo další autobusy, které už nabírali cestující, našeho se to ale naštěstí netýkalo. Odjezd proběhl včas, což je zde rarita. Na nás tedy čekala jízda autobusem dalších 7 hodin. Přestože jsme měli předem určená místa v autobuse, moc jsme místnímu systému nedůvěřovali a nacpali se mezi prvními dovnitř. K našemu překvapení byl autobus skvěle uzpůsoben na delší jízdu - klimatizace, záchody, displaye pro každé sedadlo a překvapivě spousta místa na nohy. Klimatizace občas jela na plný koule, takže jsme se trochu klepali i ve svetru a kalhotech, po chvíli jsme si ale zvykli a po zbytek cesty nám to ani nevadilo. Na plný koule nejela jen klima, ale i hudba, kterou si řidič pouštěl a která byla slyšet i na záchodech v autobuse. Zastavili jsme i na oběd a já se rozhodl pro lehkou variantu - kus pečeného kuřete s rýží. Niki si dala jednu empanadu (taštičku s rýží uvnitř) a míchané vejce, co si včera připravila. V buse jsme se dobře vyspali a kvůli menšímu zpozdění díky zácpě dorazili v 17:00 do Bogoty, což bylo hodinu později, než podle plánu. Tam jsme vzali Uber do našeho ubytování, který nás vezl půl hodiny městem a za cestu si účtoval pouze 4,5€. K našemu překvapení se naše ubytování nenachází v turistické části La Candelaria, ani v její blízkosti, ale je vzdálené půl hodiny cesty autem. Prý je tu ale taky bezpečno 🫣
    Náš pokoj vypadá nádherně, je tu spousta místa a docela klid, až na hlavní silnici hned pod okny, které netěstní. Niki se udělalo ječné zrno, proto bylo potřeba najít nějakou lékárnu. Jednu obří jsme našli kousek od baráku, kde Niki dostala antibiotika bez předpisu, jen tak ji vyndali jedno platíčko z krabičky a oznámili nám cenu 1,3€. My jsme byli nadšený, že se nám to povedlo takhle rychle a levně sehnat a šli jsme na večeři. V Kolumbii je tradiční pouliční pokrm "Salchipapas" - klobása s hranolkama. Naše varianta byla asi až moc pouliční, protože jsme snědli jen půlku a zbytek si vzali s sebou, s tím, že uvidíme, jestli na to náhodou ještě nedostaneme chuť. Po cestě domů jsme potkali bezdomovce, jak se hrabe v popelnici, takže jsme byli vysvobození z našeho salchipapas-prokletí a milerádi naší porci odevzdali. Bezďák měl radost a my taky. Po příchodu na byt jsme hodili naše prádlo do pračky a když budeme mít štěstí, stihneme ještě sušičku přes noc.    Meer informatie

    Zie vertaling
  • 2024© FindPenguins
  • Home
  • Over ons
  • Blog
  • Groepstracking
  • Pers
  • Voorwaarden
  • Privacy & Cookies
  • Ondersteuning
  • Afdruk
  • Nederlands