Reset search
Peru - to Nej za měsícPeru - to Nej za měsíc
SatelliteEdit route

Peru - to Nej za měsíc

March - April 2016
A 30-day adventure by Vlčoun Read more
  • 26footprints
  • 2countries
  • 30days
  • 100photos
  • 0videos
  • 4.7kkilometers
  • 1.0kkilometers
Follow Calendar Share Bucket list
Date ascending
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    1
    Day 13

    Trek k Lago 69

    April 1, 2016 in Peru ⋅ ☀️ 14 °C

    Chvili pred sestou ranni nas vyzvedl mikrobusik (meli prijet v 5:30 ale uz se nedivime) a spolu s dalsimi 12 turisty odvezl na sever do srdce narodniho parku Cordillera Blanca. Zaplatili jsme si totiz celodenni trek k nejnavstevovanejsimu vysokohorskemu jezeru Laguna 69, lezicimu ve vysce 4600 mnm. Je to nejvyse, co jsme kdy oba se Zuzkou vysli pesky.

    Cesta busem trvala asi 2,5 hodiny a jeji delsi druha cast byla neskutecne rozhrkana a rozkyvana. Zkousel jsem dospat po nocnich peti hodinkach, lec marne.

    Mirne osvezeni prinesla snidanova zastavka (byla totiz kosa, to cloveka prejde chut spat). objednali jsme si coca te - ano tusite spravne, caj z listku koky! Zaplatili jsme sice jako prvni ze tri turistickych autobusu, ale byli obslouzeni az jako zhruba 23 z 25 stolu. Dve holky pobihaly po place, mely psane listky s potvrzenim o platbe predem atd., ale nebylo jim to nic platne.

    Frustraci z toho jak peruanci umi obsluhovat prohloubila neanglictina naseho guida, ktery nam tak nebyl schopen predat skoro zadne tour info ani zajimavosti. Navic odmitl zastavit busik u fotogenickeho jezera na bezva miste, odkud byl zaber na jezro i nejvyssi peruanskou horu Huascaran. Jeho argument "to je mockrat na internetu, kouknete se tam" nas nikoho nepobavil. Pri objednavani zajezdu slibovana zastavka se na vseobecne nalehani tedy konala az za pul km na ne az tak pritazlivem miste.

    Po dalsich 20 minutach drkocani a natrasani konecne stop a vyrazili jsme na stezku. Slunce hralo, vitr studil, vzduch plnil statecne plice a cistil je od smradu a spiny Huarazu. Malinko jsme si na startovni rovince prichvatli a zbavili se asi 50hlaveho pelotonu vskutku ruznorode nepripravenych lidi. Pokud dostali stejne info jako my, pak si meli vzit:
    - pevne boty
    - Dlouhe nohavice
    - Mikinu
    - Nepropo bundu pro pripad deste (ve 4 az 5tisicovych horach, celkem opravneny pozadavek)
    - Dostatek vody
    - Energ vydatne jidlo

    Nekteri borci meli jen kratasy, v ruce litrovku vody a v druhe mobil na selfie tyci. To jsme cumeli. Tyhle jsme zvejkli hned zkraje, aby nam ve vyhledu nekazili fotky :)).

    Slo se nam celkem fajn, krome guidu a jednoho paru borcu jsme nemeli konkurenci. Lec vyska to byla, proto jsme respektovali navaly toceni hlavy buseni srdce nebo kratky dech. Cesta byla pekna a terenem nenarocna. Pocasi bezvadne, vyhledy uzasne. Vzadu za zelenym udolim se tycil bily Huascaran, po trave se rozbihaly barevne kvitky, balvany a kravky dotvarely obraz.

    Pred zaverecnym 300metrovym trhakem jsme si dali dlouhou obedovou pauzu na kamenite louce posete kravinci a fialovymi kvitky, a pokecali s Lidou a Danou. Tyhle dve 24lete dobrodruzkyne cestuji po Peru uz treti mesic, v Jizni Americe chteji zustat alespon rok a najit si eventuelne praci nekde v Chille.

    K jezeru jsme dorazili mezi poslednimi, po celkem 2,5 h chuze. Pristup byl kamenity, na volnych mistech polehavali ztrhane trosky frikulinu a rostenek z ruznych koutu sveta. Jedna otuzila mazacka se s mirne znudenym vyrazem ve vode o 5C pomalu otocila a zamirila klidnymi tempy tech 20 m zpatky na breh. Dovolil jsem si pozvednout uznale oboci - to totiz ani nestoji moc kysliku.

    Trochu stranou od hordy jsme stravili slabou hodinku focenim, lenosenim a povidanim s Lidou a Danou, ktere dorazily s plnou polni na sestidenni trek a dnes budou u Laga 69 kempovat. S litosti jsme je opustili a vydali se opet jako posledni zpet. Do mesta a civilizace se nam z nadherne divoke prirody nechtelo.

    Ve finisi jsme za zpevu Spiritualu a Druhe travy dobehli a predbehli vetsinu naseho zajezdu. Zuzce ale zacalo byt mirne nevolno, coz pozdeji identifikovala jako premiru slunce. Na ruznych mistech jsme zcervenali opet oba, a to i pres poctive mazani faktorem 55.

    V buse jsme uvazovali co druhy den - dalsi trek, opustit Huaraz (ktery nas jako spinave smrdici a hlucne doupe vubec nezaujal)? Nakonec vyhrala varianta odpocinkoveho dne. Potrebujeme si oddechnout, vyprat a ususit, vymyslet dalsi postup a koupit listky na bus. Dalsi smer bude nejspis Cuzco, vzdalene po asfaltu pres 1200 km. Uff.

    Po navratu do Huarazu jsme vyrazili hledat restauraci v posledni nadeji, ze snad objevime podnik kde nam udelaji alespon ryzi se zeleninou, bez masa. Povedlo se!! V jidelne typu asijske kuchyne jsme po nelehke google translator konverzaci dostali velky talir varenych nudli se smazenou zeleninou za 11 sol.

    Po nekolika dnech tedy uleham dobre najedeny. Zda take dobre usnu se uvidi - nekonecna kazdodenni show troubicich aut na ulici se misi s kazdodenni diskotekou na rohu. Neskutecny.    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    1
    Day 14

    Adios, Huaraz

    April 2, 2016 in Peru ⋅ ☀️ 35 °C

    Dnesni den byl odpocinkovo-pripravny. Po dlouhe dobe jsme se prolezeli az do deseti.

    Po vydatne snidani jsme odnesli obleceni do pradelny na rohu Lucas Tores a Jose de la Mar (za 7 hodin vyprane, ususene a vonave, priblizne slozene a jen za 10 fufnu!!) a vrhli se na rozmysleni a pripravy dalsi cesty. Kam? Kudy? Na kolik to vyjde?

    Po trech hodinach jsme seznali, ze mineme Choquiquerao u mesta Abancay - druhe Machu picchu. Da se dosahnout pouze 4dennim trekem, na coz nechceme obetovat ani cas, ani cca 7tis na osobu. Misto nekolikadenniho putovani horskou dzungli ke ztracenemu mestu navstivime vice pamatek a zajimavosti v Posvatnem udoli, take tim nejspis zbyde cas na Nazcu a Huacachino. Takze nase dalsi putovani vede do Cuzca a k Machu.

    Na druhou stranu jsme se rozhodli nesetrit na penezich pri prejezdu. Z Huarazu se neda dostat jinak nez 8 h nocnim busem do Limy (och) a odtud by to bylo dalsich 22 hodin do Cuzca, za 1100 czk. To se nam nechce podstupovat jak z duvodu pohodli, tak ztraty casu. Z Limy letime navazujicim spojem za 4300 czk.

    Listky na bus a letenky nam daly trochu zabrat - jesteze mame dve spolecnosti primo pod nosem ve stejne ulici jako hostel. Protoze busy odtud jezdi pouze nocni, davalo smysl odjet rovnou dnes. Sehnali jsme taktak posledni dve mista na bus az ve druhe spolecnosti, Cruz del Sol. Hned potom jsme sli na wifi pro vyhlednute letenky na spravny cas... a uz nebyly :((. Dali jsme si minutu proziteho nestesti a pak se k nasi velke uleve znovu objevily :). Internet i roaming pro online platbu tentokrat fungoval na prvni dobrou.

    Zbylych hodin jsme vyuzili k navsteve regionalniho muzea, v nemz maji skoro nejvetsi sbirku kamennych soch a skulptur v Peru. Vite co, takove ty obliceje a zkrizene ruce a zvirata s lidskymi hlavami. V peti mistnostech modely pyramid a chramu, hlinene nadoby, ozdoby a kamenne reliefy. Dve mumie, jedna v pohrebni komore. Veskere popisky bohuzel jen ve spanelstine a kecuanstine, ale ani nevadilo. Zlatym hrebem je venkovni expozice soch, udelana jako nadherny a skvele udrzovany park. Stromy, kvetouci kvetiny, keriky, vyrezavane lavicky. A mezi tim ony starobyle sosky a reliefy. Prijemna a klidna energie. Nadseni.

    Mezi kapkami deste jsme odtancili do bankomatu na Plaza de Armas, ktery vydal jen stovkove bankovky. To je trochu komplikace, protoze v zemi, kde 54% obyvatel zije pod hranici chudoby, vam stovku jen tak nekdo nerozmeni - ani hotel, ani restaurace. Tato suma totiz predstavuje - drzte se - pro 20% obyvatel zivobyti na 50 dni!!

    S timto vedomim se na veceri preziram vynikajicimi VEGE lasagnemi za 19 sol, abych neplytval jidlem. Sedeli jsme sami v nove otevrene rodinne restauraci Carbonara v nasi ulici. Zajimave je, ze pri objednani se zeptaji zda napoj (coca te) chcete hned nebo az po jidle.

    Po veceri sprcha, sbalit, prefiltrovat 2l vody na cestu a kazdy nekolikrat na zachod. Nejspis si dame zitra pust, abychom se srovnali. Pro verici dodavam, ze v hlave slysim ayahuascovy hlasek... Nabada mne, abych jedl stridme a jednoduse, lehka jidla; nespinil telo a nove vycistenou energii.

    U busu je checking skoro jako na letisti. Bagly dostavaji cedulku a jdou do podpalubi, nahoru bereme pripraveny vrchlik ze Zuzky vychytaneho batohu s nejnutnejsim a nejdrazsim, plus pytlik se svacou a flasku vody. Kazdeho u vstupu nataceji na kameru, kontroluji rucnim detektorem. Pak nas nataci bezpecak jeste na sedackach a vzdy pri tom rika cisla sedacek. Kvuli kradezi? Kvuli pripadne havarii a identifikaci tel? Neco uplne jineho? :)

    ------ SOUTEZ POZOR SOUTEZ -----
    Kdo do komentare jako prvni napise spravnou odpoved, vyhrava kaminek z Machu Picchu!!

    Odjizdime tedy z horecne tepajiciho srdce Cordiller. Jak na nas za 4 dny zapusobilo?
    - necitime se prijati. Kazdou minutu jsme tu byli cizinci.
    - Ackoliv nas na ulici nikdo neotravoval, Zuzka nemela pocit zadne "lisave" pozornosti, nedokazali jsme se uvolnit a splynout.
    - Prilis mnoho smradu, hluku, spiny, vyfukovych zplodin. Dnesni den jsme oba smrkali krvave kousky = chudinka sliznice. Vecerni prochazky se nekonaji, od zplodin se dusime. Zuzce se loupe nos zevnitr, zitra musime zajit do lekarny pro nejake kvapky.
    - V jednom kuse se troubi, vzdycky se najde duvod. Zrejme. Troubi auta navzajem, na chodce, taxiky na kolemjdouci, furt. Leze to na nervy.
    - Domy jsou omsele, osuntele. Chodniky, ulice... Smutne. Odpadky. Zapach odpadku a sem tam kaziciho se masa. Nad tim sviti a blikaji neony obchodu hostelu bank a diskotek a heren, takova smutna snaha ci touha po oziveni...? Kontrast reality prostredi s lidmi visicimi na dotykovych letefonech, s velkymi hodinkami a vyraznymi slunecnimi brylemi.
    - A stejni nam prijdou i ti lide tu - Zuzka rika, ze ziji jako slovensti cigani ve smyslu oblekani se, vysedavani na ulicich...
    - Naproti tomu jsme nepotkali zadneho nepoctivce. Zadneho zebraka jako jsou v Praze. A i kdyz nerozumite pri nakupovani kolik po vas chteji, vzdy si z nabizeneho obnosu vezmou jen co jim patri. Dokonce vraci i spropitne a zamerne preplatky, nejsou na to vubec zvykli.
    - V bankomatech muzete vybirat 20, 160, 200, 400 sol. Nebo dolary, ale tam nevim castku. V Iquitosu a Lime bankomaty davaji i castky 500 a 700.
    - Dnes bylo 1.4. a lide stali dlouhe fronty u vsech 4 bank, okolo kterych jsme sli. Ze by se rozdavaly vyplaty ci podpory?
    - Cruz del Sol jsou drazsi autobus nez Linea (45 sol vs. 66 na osobu), ale nelitujeme: pohodlnejsi sedacky sklopne o 160*, dobry servis a zatim nepustili film ani tv, takze je klid! :)
    - Jidla tu, jako v celem Peru, proste nejsou vegetarianska a uz vubec ne veganska. Domluvit si vegetarianskou variantu nebo i jen porci zeleniny je problem.
    - Restaurace neboli Cevicheras podavaji menu od 5 sol do x, my nejvic platili 34 sol za obyc pizzu s vlastnimi vege ingrediencemi (spenat rajce zampiony).
    - Ovoce sezenete nejlepe u poulicnich stanku, zeleninu jenom tam. Supermarkety mivaji minimalni nebo zadny vyber.
    - Ceny za kilo: Bananky pidi 5 sol, jablka 6, mango 2, redkvicky 1 za velky svazek, mrkev 2, polni okurka 2. Varena kukurice s mega seminky 1 za kus.

    Update 5:07 rano
    Dorazili jsme do Limy. O 2h drive. Stihli bychom tedy puvodne planovany let v 8:05. Takhle budeme na letisti cumakovat do 9:30, misto abychom pohodlne spali v buse... Achjo. Alespon ze letime za stejnou cenu jako je v tech 8:05, jinak by Zuzka snad prevratila autobus a vypalila jim kancelar. V tehle zemi si proste nemuzete byt jisti nicim.    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 15

    Cusco, dech Inku i vir na turisty

    April 3, 2016 in Peru ⋅ ⛅ 17 °C

    Nyni jen par vet. Cusco z letadla je krasne, same lomene cervene strechy a male domy. Ulice jsou ciste a zivot tu neni tak zbesily jako v Lime, Iquitosu ci Huarazu. Prvni mesto ktere se nam libi. I zde jsou ale auta, troubeni, hluk a smrad. Je tu take dost nabidkaru, kazdou chvili nekdo neco nabizi.

    Hned po priletu na letisti jsme zjistili ze Zuzce trhli batoh asi 1 cm zarez, a to byl obaleny folii za 35 sol. Uklidnovat uz nepomahalo, chtelo to nejakou vazu jak v Cisarove pekari. Nejdriv ten bus, pak zpozdeni letadla o vic jak hodinu, pak toto. Vyplnili jsme stiznost u Star Peru a vzali zavdek prvnim tipem na hostel.

    Hostel se jmenuje Puna wasi asi 6 bloku od historickeho Plaza de Armas. Neni moc cisty a je vlhky, nebylo by to nase doporuceni.

    Po nezbytnem prebaleni a stridacce za wc (porad jsme na tom bidne a cely den jsme si naordinovali pust) jsme asi v pul 3 vyrazili na nejvetsi ruiny v okoli, Sacsaywaman.

    Historicke ulice byly nadherne, je na co se divat a ma to tu atmosferu. Pred vstupem na naleziste potrebujete Boleto turistico, predrazeny listek za 130 sol osoba, ktery plati na 16 mist celkem. Nedostanete zadnou mapku ani informace.

    Sacsaywaman samotny nas udivil a uchvatil - prvni setkani s inckou architekturou ohromnych kamenu. Ale opet, zadne cedulky ani informace... Zdimacka na prachy a nic za to. Nad Cuscem se stahovala bourka, minula nas o doslova par metru a ochladilo se. Prohlidku jsme ale v tricku nevzdali. Dokonce jsme popovidali s jednim starsim panem guidem, ktereho jsme sice nenajali ale dal nam par zakladnich informaci o ruinach. Nejedna se o pevnost, jak se vsude pise, ale o chramovy komplex pro uctivani slunce, zeme a vody. V dnesni dobe je z nej odkryto asi 20 % i to je impozantni.

    Rozesmutnilo nas, ze kdyz jsme na ustredni plose o velikosti 4 fotbalovych hrist zacali cvicit acrojogu, prisel strazce a rekl ze toto je "prohibido". Tak jo.

    Uz za soumraku jsme jeste dobyli sousedni vyhlidku Bily Jezis (velka bila socha) a pak supky bydlet pres romanticky rozsvicene mesto.    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 16

    Tajuplna stezka okolim Cusca

    April 4, 2016 in Peru ⋅ ⛅ 12 °C

    Dnesni den byl naplneny az po okraj prijemnym mirem, klidem a zazitky. Nemuseli jsme nic zarizovat, nikam balit a vsechno tak nejak sedelo.

    Prochazeli jsme se na vlastni pest nadhernou prirodou, inckymi rozvalinami na turistickych mistech i objevovali vlastni, ukryte v udolickach s ovcemi a mezi malymi skalami.

    Vyrazili jsme v 10 po snidani, kterou jsme si vylepsili o ovesnou kasi jeste z CR. (Mel jsem jich vzit vic!) Po vcerejsich zkusenostech jsme vzali muj mensi batoh a naplnili ho bundami a ovocno-tycinkovou svacinou. Mango, banany, a nove objevene tycinky z maca a kiwichi, takove ty "polystyrenove" nadychane. Jsou to proteiny a energie.

    Taxi nas odvezl par ulic za 3 sol na odjezdove misto combis smer Pisco, odkud jsme po kratke domluve jednim temer ihned odjeli do Tambomachay. Odtud jsme meli v planu jit pesky nazpet do Cusca asi 6 km prochazkou okolo nekolika ruin.

    Po asi pulhodinove ceste nas busik za 2 sol vylozil u brany do Tambomachay. Jsou to ZREJME byvale lazne pro panovnika - Inku - a jeho nejblizsi. Rozlohou mensi ruiny s tekouci vodou, umistene v roztomilem udolicku. I zde plati Boleto turistico, takze nam stipaji obrazek Tamba a jdem. Aaa, tady maji dokonce cedulu s popisem mista a zachody!! Dobre voni. V ohromnem Saqsaywamanu nebylo nic z toho.

    Svacinka, vychutnavani klidu, presun 200 m pres silnici k dalsim ruinam: Puca pucara. Jmeno znamena Ruda pevnost a stavala v ni jednat stala osadka chranici dulezitou cestu pres Andy, druhak Inkuv doprovod kdyz se banil v lazni. Pevnost je celkem velka, klasicky incky z kamenu, vapenec, bylo co fotit. Erozi vapence vznika takovy cerveny povlak na povrchu, a pri usvitu pry stavba cervene zari. I zde meli ceduli, ale bez wc.

    Docela jsme kroutili hlavou nad tim, ze peruanci vesele prekracovali ohrazeni se zakazem vstupu, zatimco nas nejaka holka upozornila ze "se to nesmi" kdyz jsme se chteli posadit na zcela pristupny kamen kvuli fotce. Take odpadky jsme videli vyhazovat mistni, a ne turisty.

    Z Puca pucara jsme prosli po silnici delsi vesnickou, naprosto puvodni a skvele domorodou. Na strechach mel kazdy dum sosky dvou bycku a mezi nimi krizek. Odbocka za silnici doleva a jsme z ruchu a hluku pryc.

    Nadherne, malebne udoli, ptaci, kone, ovce. Pocasi stridave slunce - vedro, zatazeno s vetrem - na mikinu. Mangovou svacinku davame na vrsku s balvany, pod nami kluci zenou stado ovci vzhuru vedlejsim udolickem. Vsimame si kamenne incke zdi a par teras pod nami. Sledujeme pohledem... A objevujeme mensi ruiny pod skalou asi 300 m od nas! Indiana Jones hadr.

    Ruiny naznacovaly nejakou mensi usedlost s terasami na pestovani plodin, dva tri domky a snad sklad/spizirnu. Stravili jsme tu asi hodinu aktivnim odpocinkem s acrojogoua je to bomba. Behem cviceni dorazili oba chlapci i s padesatkou ovci, jehnatek a dvema psy. Ovce becely, kluci koukali, pes se taky prisel zblizka podivat. Vsechno mame natocene :). Podle toho mladsiho kluciny to bylo "bueno".

    Stezkou jsme pokracovali k ruinam Teplo de la Luna, dle mapy v aplikaci Maps.me (vynikajici offline mapy s hledanim a navigaci, nemuzu si je dost vynachvalit!) krizovatka tras. Kazdy metr je fotogenicky. Na skalach jsou temer vsude zaseky, vyrezy, vyklenky. Pod skalami se skryvaji vytesane komnaty. Z balvanu rostou kolonie zlutych kvitku a majestatni kaktusy. U malych mokradu vedle potucku se prochazi kacer s kacenou a pohorsene kvakaji ze si je fotime.

    Templo de la Luna je skalnaty kopecek a pravdepodobne i prilehla prostranstvi s balvany a skalkami. Pod kopcem jsou ruiny asi o 20 mistnostech. A na ruznych stranach okolo, na vetsich ci mensich travnatych placcich, hraji deti i dospeli fotbal, fotbal, volejbal a pinkanou. Je proste nedele, a cuzcane maj dost casu... Cely tento kout, jenz jsme dosud prosli videli a poznali, je nadherne mirumilovny a vyzaruje krasnou uhlazenou energii.

    Hodne majitelu venci sve psiky a nam se styska po Limusce. Dost tu fouka a mame okolo 4., coz uz je cas "pripozdiva se". V sest tu pada tma, navic nam dochazi voda a pred sebou mame jeste jedny ruiny.

    Po kilacku starobylou andskou cestou jsme odbocili do vskutku ruralni vesnicky. Prisel nas pozdravit a lisat se jeden z desitky psu, kteri se tu tak povaluji a vyspavaji vsude mozne na ulici. Ostatne, jako zatim vsude v Peru. Pani sedici na chodniku hrajici si se dvema mrnaty nas s usmevem zdravi "Buenas amigos". Proste idyla.

    Na posledni staci hned za touto vesnickou, a uz nad Cuscem co by kamenem dohodil, jsou ruiny Qenqo. A asi 8 busu turistu. Jdeme si sednout na travu a pozrit posledni zasoby, nez se prostor vycisti. Zatim si na internetu hledame podrobnosti z historie mista. A jako vzdy: nikdo presne nevi, soudi se, teorie jsou. Spanele behem conquisty znicili vse co nasli, a zvlaste chramy a modly vseho druhu. Tedy Quenqo mozna slouzilo jako chram, kde se poradaly nabozenske ceremonie a obrady pro urozene, praktikovaly se krvave obeti a v kobkach pod skalou se nejspis balzamovalo a mumifikovalo. V nastavajicim soumraku si prochazime i nedaleky mensi kopecek Qenqo chico a supky do mesta.

    Pesky je to do maseho hostelu asi pulhodina, ale s obdivovanim uzkych dlazdenych historickych ulicek, krasne nasvicenych, nam to zabralo par hodin :). Vcetne vecere v Shaman raw vegan restaurant!! Jooo!! Vyborne jsme se najedli bezvadneho jidla, napili cerstvych koktejlu a odpocali po celodennim treku. 65 soles za dve jidla polevku a dva koktejly. Pro srovnani: v Mc Donaldu dostanete burger za 17, coz je cena hlavniho jidla v Shaman.

    Vic takovych dni.

    Pro ty pilule na prujem jsme se stavili. A taky pro sprej do nosu s morskou soli Zuzce. Vesli jsme do jedne z tisicu (nekecam) lekaren v Cuscu. Maji jich ve mestech faaakt moc. A za jedni 10pilulkove baleni antiprujmu a lahvicku spreje si uctovali 154 soles!! To je pres 1000 Kc. Kdyz uz jsme moc kroutili hlavou, prinesl nam pan lekarnik mensi lahvicku. Ani 112 sol nebyla cena kt bychom chteli zaplatit. Nakonec jsme skrtli sul a vzali nejaky upe nejmensi prasky na prujem za 12,5 sol. Zajimalo by nas zda vytahl na turisty to nejdrazsi, nebo je to proste normalka? A jak se tedy vsechny ty lekarny uzivi?? Na jedne ulici jich mate treba 4-6!    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 16

    Posvatne udoli - Pisac

    April 4, 2016 in Peru ⋅ 🌙 9 °C

    Opat sa ozyvame a zdravime, tentokrat z Pisacu vzdialeneho od Cusca cca 30 km. Oproti Cuscu 3326 mnm sme sklesali do udolia rieky Urubamby (2715 mnm).
    Cusco jako takove se nam velmi libilo - historicke centrum je rozlehle, ulice ciste a kazda je necim zvlastni ci zaujimava. Je porad na co se divat, a mesto zije takym poklidnejsim zpusobem.

    Vcera sme po prejazde colectivos busikem chceli este stihnut incke rozvaliny nad Pisacom a vydali sme sa taxikom ku vstupu. Precvakli nam listky a pustili dalej. Tam nam asi po 15 minutach prechadzania sa strazca oznamil, ze za 10 minut sa nalezisko uzatvara....Skratka vcasne a potrebne informacie nam tu nikto neda a hlavne sa ich ani nemame kde docitat. Oficialne webove stranky neexistuju, ministerstvo kultury podstatne veci, ako napr. otvaracia doba alebo cena vytupu, neuvadza. Lonely planet ma informacie zastarale. Taxikar chce zarobit, tak nas tam odveze a pri vstupe miestny kontrolor tak isto mlci a nepovie nam, ze aby sme prisli zajtra, ze na to budeme mat viac casu. To je tu asi uplne najviac smutne. V Peru je naozaj vela krasnych miest, nadherna priroda a zaujimava historia, ale Peruanci s tym zatial nevedia hospodarit. Typicky narod charakterizujuci "manana". Je to skoda.

    V smutne az nas*ane nalade jedeme zpatky tagem a nastesti hned na "prvni stastnou" na namesticku nachazime prijemny cisty hostel Saman wasi. Cena za dvouluzko s vlastni socialkou 60 soles.

    Vybalujeme, vydychavame a vyrazime na obhlidku nejblizsich ulicek. Stankari, kterych je plne namesticko, nabizeji hezke barevne veci z vlny a mensi remeslne vyrobky. V restike Blue Llama jsme pri vege sendwichi udelali plan - vstaneme brzy a v 6 rano vyrazime na trek na vlastni pest na hreben s rozvalinami. Zadny strazce nas nebude otravovat, a nebude problem s tim ze uz mame stipnutou navstevu Pisac ruin v Boleto turistico. Taky bezva vymysl...

    Tak drzte palce :)    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 17

    Rozvaliny Pisaq

    April 5, 2016 in Peru ⋅ ⛅ 10 °C

    Po troska skaredem a smutnem vcerajsku sme dnes urobili pekny vylet. Opat k tym istym rozvalinam incke citadely Pisac. Rozhodne stoji za trek i navstevu, odporucame!

    Su to obrovske a rozlahle rozvaliny rozprestierajuce sa nad udolim na vrcholku kopca s polnohospodarskymi terasami vybudovanymi vo svahu hory, kde stalo mesto. Dnes sme tam prisli z druhej strany, kde nechodia ziadny turisti, alebo len velmi malo (5 ludi za cely polden).

    K rozvalinam na zaciatku hrebena, kde sme vcera stravili slabu pol hodinku, sa nam uz taxikom vracat nechcelo. Vyrazili sme proto brzo rano sami peso a asi za hodinku sme v prijemnom tempu nastupali 700 vyskovych metrov. Asi uz mame po Huascaranu nachodene ;).

    Bohuzel ani zacatek tohoto dne se neobesel bez "setkani tretiho druhu" s peruancem, opet strazcem. Kdyz jsme totiz v 6:26 stoupali z ulic pesinou k hore, zastavil nas a pravil, ze dal muzeme az v 8. Nechapali jsme proc, kdyz nikde nebyla zadna brana, a nez dojdeme nahoru tak osm bude... Byl neoblomny a my se pasivne agresivne posadili na cestu primo pod nej a kroutili nahlas hlavami. Zuzka vybalila snidani a filozoficky poznamenala, ze tu maju mnoho krasneho ale su to taki chuji. Za 10 minut prisel dalsi strazce, starsi pan, a po dalsich 8 minutach mrcaseni se proste odesli do vsi. Sbalili jsme svacinu a vyrazili nahoru... Jako - proc?? Nikde zadna cedule, nikde se clovek nedocte info od do, kam kdy, jen plati (cizinci vzdy dvojnasobek nez peruanci). Za ty ceny, ktere v Peru jsou, ale nenabizeji v podstate zadne kvalitativne srovnatelne sluzby. 98% lidi v cestovnim ruchu nemluvi jinak nez spanelsky, ani nejevi snahu jakkoli resit cokoli.

    Pri stoupani na horu k ruinam nam proto hlavou tahly chmurne myslenky, jak se domluvime s dalsim strazcem, pokud mu bude vadit ze mame uz stiple listky nebo jdeme o pulhodku drive. Jsou to proste takove uplne zbytecne klacky pod nohy, ktere cloveku pridelaji spoustu potizi, stoji penize a jsou straslive umele a zbytecne vytvorene. Clovek se usmiva a je na kazdeho mily, snazi se dodrzovat vsechna pravidla - a zustava horkost ze to nedostava zpet, a ze opacnym smerem pravidla tak upe neplati, nebo se priohnou podle nalady peruance... Zvlastni a neprijemne.

    Nastesti se chmury nenaplnily a vsichni strazci nam dali uplny pokoj.

    Krasne slnecne dopoludnie sme stravili na vrchole prehliadanim inckych ruin, kochanim sa vyhliadkami, vyprahlou avsak pestrou prirodou (kaktusiky! Agawe! Kvietocky!) a polodnym odpocinkom v tieni jednej z budov. Pripadali sme si ako unaveny incki polnohospodari :).

    Vcerajsie nalezisko sme z tento strany navstivit ani nemohli, pretoze pristupovy chodnik bol uzavraty. Opet, umelo vytvorena zabrana bez akehokolvek opodstatneneho vysvetlenia, proste sa tych 200 metrov nemoze a basta. Museli by sme zist dole, taxikom opet hore na druhu stranu hrebena a hlavnym vchodom... Pritom par rokov dozadu to bolo mozne, vieme to z blogu inych cestovatelov! Ani nam to ale nevadilo, ked sme tam videli tie davy turistov, ktorych tam hufne navozili cestovne agentury. Tu sme mali dokonca rozlehlejsie ruiny k naprosto volnemu patraniu :).

    Den pokracoval sprchou, odpocinkem a rychlym ale zabavnym nakupem barevnych vecicek z Apalca vlny na trhu - doslova pred dvermi hostelu.

    Predchazelo ale jeste reseni jak a kdy se dostat na Machu Picchu, jak to vyjde? Nakonec vcerejsi plany totalne menime a jedeme hned zitra, trekem zezadu podel reky do Agua calientes. Vlak uz totiz nebylo mozne rezervovat, navic platit 90$ za osobu za 2h svezeni odmitame z principu. Tolik plati samozrejme cizinci. Peruanci maji vypravene zvlastni vlaky za zlomek teto ceny. To se nam take nelibi.

    Listky na Machu samotne se maji koupit online dopredu. Chteli jsme, ale peruanske vlade funguje prislusny web jejich nejvetsi pamatky pouze ve flashi (zastarala technologie), coz na ipadu nerunguje... To uz se clovek jen smeje. Nebo to delaji schvalne, aby si turiste museli kupovat vylety u predrazenych agentur?? Chvili jsme i probirali moznost, ze se na to realne vykasleme a celou tu masinerii kolem zprofanovaneho Machu nechame mimo sebe. Zvedavost a velikost symbolu ale vitezi.

    Po rychle porade se Spuntem na chatu do Svycarska :), ktery tam byl loni, vyrazime brzy rano na blind s tim, ze dle oficial informaci se daji koupit v pokladne pod kopcem, ve vychozim turistickem hnizde Aguas calientes.

    Hotel tam uz mame rezervovany, zbyva ujet asi 4hodinovou trasu se tremi prestupy a dojit 12 km po ne upe oficialni stezce podel vody a koleji.

    Tak taky drzte palce, pomuze to :). Budeme vyrazet vaseho casu ve 14 h.

    Dobrodruzstvi zdar.    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 18

    Mlznou dzungli pod Machu picchu

    April 6, 2016 in Peru ⋅ ☀️ 28 °C

    Jsme tu, pod Machu picchu!

    V pul osme rano jsme stali na silnici smer Ollantaytambo a prepravili se postupne tremi collectivos pres Santa Maria a Santa Teresa az ke stanici hydroelektrarny na rece Urubambe. Vypadalo to zezacatku dost napjate v smyslu, ze budeme dochazet do hnizda pod Machu - Aguas calientes - za tmy, ale ve dve odpoledne uz jsme hazeli bagly na zada a vychazeli.

    12 km Stezka vede podel koleji. Z jedne strany huci Urubamba, okolo vlhka mlzna horska dzungle, nad hlavou vresti papagajove :). Prochazku jsme si moc uzili, bez problemu jsme sehnali i listky na zitra do Machu. Listek na bus z vesnice na Machu stoji 40 sol na osobu, zpatecni 80. Takze puvodni plan jit trekem nahoru plati. Stejne jako nepojedeme nazpet vlakem za 300 sol na osobu, vezmeme to stejnou cestou.

    Celkove se den vydaril a plany klaply. Mohl byt i skvely, kdybychom se trikrat ze tri ridicu nesetkali s tim, ze nas peruanci opet natahli jak cvicky, lhali nam do oci a nedodrzeli dohodu co slibili (napr. nas vylozili jinde, nebo kyvli na castku a pak chteli vice). Takhle v nas opet zustava horkost z toho, jak tady funguji a za co nas maji...

    Vice napisem zitra, ted zakehavame ve 22:41 abychom do budicku ve 3:39 neco naspali :)    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 19

    Mlzne Machupicchu - sladka zumpa

    April 7, 2016 in Peru ⋅ ⛅ 25 °C

    Kratce. Unava.

    2040 m vyskovych prekonano. Machu picchu je nadherne misto s jemnou energii a krasnymi zachovalymi ruinami. Dojem kazi bezostysny peruansky vysavac na penize a jejich pitoma pravidla, o kterych se clovek dozvi az v okamziku kdy je proti nemu nekdo uplatnuje.

    Vstali jsme v pul 4 kvuli vyslapu na Machu, chteli jsme videt vychod slunce.

    dle dohody s hotelem ve 4 udelaji snidani (jejich bezna nabidka) a schovaji nam batohy v uzamcene mistnosti - coz normalne nedelaji, nechavaji je u recepce za zastenou. nas pokoj pry neni na dalsi noc volny, takze se musime zase sbalit. S sebou na Machu bereme jen vrchlik batohu a igelitku s bundou a vodou.

    Dohody ale v Peru neplati, takze snidane nikde, recepcni nikde, barak zamceny. Nakonec Zuzka po 12 min zpozdeni zbesile busila na plechova vrata, az se slecna recepcni vzbudila, zamkla batohy a odemkla vrata. Rozcarovani a hladovi vyrazime do tmy.

    Dalsi rozcarovani, kdy nam uz pohar pretekl: po kilometru je most, na moste zamcena brana u brany strazce tvrdici ze oteviraji v 5. Coze?? A proc se tuto informaci nikde nedozvime?? Web, oficialni kancelar Machu, cedule?? Na sve budce maji vytisteny papir a PROPISKOU MALYM PISMEM "5am-8pm". Citelne z 20 cm. Fakt uz nas to nastvalo. Cesta hore je pry na 2 h. Vychod slunce asi neuvidime. Asi to delaji naschval, aby si vsichni koupili predrazeny bus v 5:30. Je 4:20, je tu vic lidi, vsichni zmateni. Dohadovani s nimi nikam nevedlo. Cekali jsme do 5, ukazali jim vstupenku a pas a vyrazili sviznym tempem do destiveho nocniho pralesa.

    Fyzicka dobra, dech obcas nestacil, promoceni jsme byli zespodu i svrchu. 2 h vystup jsme zvladli za 45 min. Pred vsrupem snidame, neb dovnitr se nesmi brat jidlo (pasujeme susenky) ani batohy >20l.

    Kratce po 6. jsme vesli dovnitr, nechali se okouzlit a fotili fotili Machu temer bez turistu.

    Zaplatili jsme si i povolenku na vystup na Cerro Machupicchu, tu horu ktera neni na vsech fotkach ;) ale mesto ma po ni jmeno. To uz se zvedal mraky z udoli k nam, zacalo prset a mlha nas obklopila. Vystup byl narocny, po strmych kamennych stupnich, mokro vsude, lidi ve strudlu.

    Na vrcholku mlzno, vyhled nula. Cekali jsme. Skoro se i dockali, ale pak radeji obracime k navratu a prohlidce ruin. Cestou dolu se vyjasnilo a Machu jsme konecne meli jako na dlani.

    Pak asi 3 h prohlidka, foceni, kochani. Opravdu je co videt. Lidi ani moc nebylo, nebo nam aspon neprekazeli. Pocasi stale vicemene zamracene a poprchavaci.

    Sestup do mestecka Aguas caliente nekdy v 15 h uz jsme odtapali jen s vidinou tepleho jidla a sprchy.

    Coz se postupne povedlo, jen opet dve prihody peruanci vs. bily turista. Nejprve nam v pizzerii zkouseli nauctovat 11 sol "servis" coz jsme odmitli. Vysvetleni od cisnika prislo postupne nekolik, nakonec to svedl na platbu kartou ze 10%, jenze matematicky by to bylo 5,6 sol nikoli 11... Platili jsme tedy hotove a jen castku za jidlo. Uz se proste odrbavat na kazdem rohu nedame.

    Podobne naladeni v hotelu chceme slevu za neposkytnutou snidani. Recepcni evidentne nechtela resit vlastni chybu se sefovou, ale nebyla schopna nam nic nabidnout. Do toho se zamotal nas jimi zmeneny trojluzkovy pokoj, v nemz netekla voda a v koupelne byla plisen. A vida, najednou muzeme byt opet v tom samem pokoji co vcera!! Proc jsme se tedy museli sbalit a vystehovat?? Trojluzkac stal o 5$ vice, takze slevit jsme chteli zpatky i tyto.

    Cele to nakonec trvalo vic nez hodinu a pul, majitel ci sef se vubec neobtezoval to s nami vyridit, recepcni na 30 min zmizela. Slevu jsme dostali 50 sol, ale zustava horkost z jejich jednani a promrhaneho vecera. A odhodlani pri zitrejsi zpatecni ceste zase za sebe bojovat a nenechat se zneuzivat kvuli barve pleti.

    Mimochodem - vlak do vsi pod Machu pro cizince: 330 soles. Ten samy pro peruance: 10 soles... Chapete?

    Zitra rano se presouvame opet pesky podel trati, a pak collectivos do Ollantaytamba, kde chceme prespat a druhy den navstivit mistni ruiny incke pevnosti.    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 20

    Do Olantaytamba

    April 8, 2016 in Peru ⋅ ⛅ 15 °C

    Dnesni den byl ve znameni prejezdu z Machu picchu puebla alias Aguas calientes do Ollantaytamba - zpet ke Cuscu, na konec Posvatneho udoli.

    Z hostelu jsme vyrazili v 10 opet trekem podel koleji k hidroelectricó. Prochazku jsme si opet uzili, opet jsme videli preletat hejno kricicich papousku, opet jsme se zdravili s elegantnimi velkymi motyly, opet jsme voneli k mnoha barevnym kvetum dzungle. A opet nas pokousaly zdejsi pisecne blechy, i pres repelent. Nechaji po sobe celkem velkou krvacejici ranku - tu je dobre osetrit hned, muze se rychle zanitit a pak stipanec dost natece.

    Po polednach slunce nemilosrdne prazilo a my se na zeleznem moste loucili s Machupicchu poslednim pohledem na majestatni uboci a drobne stavby na nem.

    Kratce pote uz jsme prochazeli nadrazickem u elektrarny a hledali mezi zaparkovanymi auty odvoz do Olantaytamba. Zpocatku se nam nedarilo, minibusy jely jen do Santa Maria. Ridici aut by nas vzali, ale vzdy chteli cekat na dalsi dva pasazery - a nam se nechtelo mackat 4 hodiny v plnem aute s batohy na kline. Asi pul hodiny za nami prisla vesela particka ctyr ceskych kluku a holek - a v sesti lidech se odvoz domlouva o hodne lehceji.

    Svezli jsme se spolecne pres Santa Marii az do Ollantaytamba, oni pokracovali do Cusca a dale do Brazilie. Maji v planu cestovat 3-4 mesice. Bylo osvezujici pokecat si v rodne reci a cesta byla vesela. Stala nas jen 70 soles, oproti 150 ve smeru k Machu. Inu zkusenosti delaji hodne, clovek uz vi za ci plati a jakou ti ma hodnotu, neni napospas vymyslum ridicu.

    V Ollay jsme si nasli prvni hostel co nam padl pod ruku. Slabsi prumer ale byli jsme prilis unaveni hledat dal. Zasli jsme do pradelny nechat vyprat a na skvelou vege veceri. Byla nejdrazsi co jsme v Peru meli, neb jsme si doprali i zakusek a proslavene Pisco sour - michany napoj z koralky Pisco a limetkove limonady. Ja si jen cucnul a ayahuasca v mych bunkach se okamzite vzbourila. Zuzka behem povidani o zazitcich a vedeni scrumu dopila.

    Celkove na nas Olantaytambo pusobi jako takove mensi klidne hnizdo na krizovatce silnic a koleji. Posvatne udoli se kolem nej svira ze vsech stran a pohled je to pekny. Zivot je tu klidnejsi, ulicky malebne a peruanci se zde misty i usmivaji.

    Po navratu nekdy v 9 jsme zjistili, ze netece tepla voda :( a wifi nepremava. Umyli jsme se v dost "vlazne" a zalehli. Nastesti wifi se kolem pulnoci rozjela, takze jsem byl schopen rezervovat na dalsi den listky na bus Cusco - Arequipa. Zvolili jsme stredne drahy Cruz del Sol za 22 dolaru osoba, protoze s pohodlim pri jizde z Huarazu jsme byli spokojeni.

    Zitra nas tedy ceka navsteva mista posledniho boje inky Mancy se spanely - pevnosti Ollantaytambo - pak presun do Pisacu na mensi nakup a frr do Cusca na bus v osm vecer.    Read more

    See translation
  • VlčounPeru - to Nej za měsíc
    Day 21

    Pevnost Olantaytambo a cesta do Arequipy

    April 9, 2016 in Peru ⋅ ⛅ 19 °C

    V 10 rano jsme nechali bagly v hostelu v uschove a vyrazili na prohlidku mistnich inckych ruin, tycicich se na svazich hned za mesteckem. Byly to nase posledni, 9. jubilejni ruiny v Peru (9. vlna, 9. brana, proste magicka 9).

    Nejdrive jsme vsak zasli pro snidani do marketu - banany 0,5 s za kus, susenky za 2 a nechali jsme si ukrojit dva kusy vystavene babovky za 2 soles. Cast jsme snedli hned, opreni o kamennou zidku na okraji zastavby a sledovali, jak se na protejsim svahu hemzi mezi kamennymi stavbami turiste. A za par minut jsme byli mezi nimi :).

    Vstup do pevnosti/citadely je na Boleto turistico, coz uz jsme meli koupene. Dokonce tu davaji mapicku s trochou textu a k dispozici jsou i wc u vstupu. Sluzby samozrejme nabizeji i pruvodci - my si ho nebrali - a co jsme meli moznost zaslechnout, vypraveji vskutku velice poutave a fundovane. Dobre.

    Bylo jemne pod mrakem, neco mezi trickem a mikinou. Do schodu jsme sundavali, pri zastavkach oblekali.

    Ruiny samotne nejsou nicim uplne mega vyznamne, jen historii. Nam se tedy libily pomerne zachovale lazne a chram Vody, kde tato proudila ve starobylych kanalcich a zurcela do kaskadovych fontanek. Dale nas zaujalo, ze i ve vlastne vojenske stavbe meli dve observatore - jednu hvezdnou na vrcholku hory a jednu slunecni = kalendar dole u skaly.

    Prohlidka nam trvala asi dve hodiny a postestilo se nam opet videt zblizka kolibrika, jako pod Machu picchu - zelenomodreho, ale tento mel navic zlutou kresbu na hlavicce. Setkani s temito srandovnimi ptacky nas vzdycky roznezni a rozesmeje. Jsou take dost rychli a neposedni, takze fotku bohuzel necekejte :).

    Cele okoli tvoreno tremi udolimi je hodne fotogenicke a koukatelne, jedna se o konec tzv. Posvatneho udoli. Nedaleko se nachazi i incky dul, ale na ten nam nezbyl cas. A k te historii: inka Manca sem ustoupil po porazce v Saqsaywamanu s nekolika tisici bojovniky. Spanele na nej vytahli se 70 kavaleristy, Manca je nechal zautocit na hradby a pak jim zaplavil udoli pod kopyty koni diky pripravenym kanalum. Spanele panicky prchli. Byla to posledni vyhrana bitva inku.

    My misto na konich opustili Olantaytambo busikem collectivo i s vyzvednutymi batohy a taskou vypraneho pradla z Lavanderie (2 kg, celkem za 8 soles). Uz jsme vedeli co a jak, takze nas nikdo nenatahl a za celkem 3x 6 sol jsme se i se zastavkou v Pisacu na nakup dostali do Cusca.

    V Cuscu jsme pristali casove tak akorat na 2 km prochazku do depa bus spolecnosti Cruz del Sur, vymenu elektronicke jizdenky za papirovou, toaletu a snedeni papas fritas se zeleninou.

    Chvili pred 20. hodinou jsme se nalodili na palubu busu, za jizdy psali denicek a vicemene zkoukli celkem prijemnou americkou westernovou komedii od Adama Sandlera. Pak s jejim skonceni nekdy v deset jsme konecne zavreli oci.

    Bylo toho v planu celkem dost, prejezdy a zastavky, ale vse klaplo s jistou davkou pile a vule. Dekujeme :). Unava velika, uz i v hlave, nechce se nam nic moc resit ani planovat. Jenze to holt tak je, kdyz chceme za mesic objet ta "Nej".    Read more

    See translation
  • 2024© FindPenguins
  • Home
  • About us
  • Blog
  • Group Tracking
  • Press
  • Terms
  • Privacy Policy & Cookies
  • Support
  • Legal notice
  • English