Vietnam 2019

February - March 2019
A 19-day adventure by Lenka & Aleš Read more
  • 13footprints
  • 2countries
  • 19days
  • 49photos
  • 10videos
  • 12.0kkilometers
  • 10.3kkilometers
  • Day 9

    Hanoj

    March 2, 2019 in Vietnam ⋅ ⛅ 25 °C

    Ráno jsme se vydali na letiště kousek od Dalatu. Byla jsem zvědavá, jak bude probíhat vnitrostátní let. A bylo to naprosto v pohodě. Letiště bylo malé a čisté. Pán před bezpečností kontrolou se nám vysmál, protože jsme se snažili vypít všechnu vodu. No ale ono na vnitrostátních letech není třeba dopíjet a vyhazovat tekutiny. Říkal, že je vtipný koukat na ty evropany, prý to tak dělají téměř všichni. Let do Hanoje trval asi hodinku a půl.

    Nebe v Hanoji vypadalo úplně jinak než na jihu. Bylo totiž šedé a bez sluníčka. Oproti jihu tam bylo docela příjemné klima. A poprvé jsem zalitovala, že jsme si zatím nekoupili ty jejich roušky na obličej, protože tady ta doprava byla stejně šílená jako v Ho Chi Minh, ale v kombinaci s tou vlhkostí to nebylo moc příjemný na dýchání. Vydali jsme se autobusem z letiště do centra, který měl pětstotisíc zastávek a jel přes 90 min. Měli jsme na večer domluvenou schůzku s Mai, které jsme měli zaplatit za plavbu po Bai tu long bay na následující den. Šli jsme na bun bo nam bo, protože já už po něm ve Vietnamu hrozně toužila. A bylo dobré, ale nebylo lepší než u nás. To je jediné vietnamské jídlo, u kterého jsem si tohle řekla. Po jídle jsme se v hotelu potkali s Mai, trošku si popovídali, byla už párkrát v Česku a má to tam ráda, zaplatili jsme jí za plavbu a za to, že nám zajistí autobus přímo z přístavu do Ninh Binh a nebudeme se muset vracet do Hanoje a ztrácet tak čas přejezdy.

    Poté jsme už spěchali využít alespoň ten jeden večer, který jsme na poznání Hanoje měli. Dali jsme si večeři a chodili po starém městě. Doprava je tam stejně šílená jako v jiných městech, ale staré město má takové malinké uličky, je to jiné než v Ho Chi Minh. Při tom procházení jsme se ocitli v uličce, kde stály podél silnice malé plastové stoličky a točilo se tam všude pivo. A pivo docela dobré, aspoň mě teda vůbec neurazilo. A stálo asi tak 8 Kč na naše. To chceš. Prý jsme pivo naučili vařit my, Češi, jsem se dočetla tuším v lonely planet průvodci. Tohle jejich pivo se jmenuje Bia hoi a nemá žádné konzervanty, proto se pije hned a neprodává se v lahvích. Ve Vietnamu jsme často u večeře pili třeba Saigon beer, ale tohle Bia hoi bylo jiné. Měst už jsme v tu dobu byli přesycení a toužili jsme po přírodě. Ale myslím, že určitě by se dalo v Hanoji strávit víc dní a podívat se alespoň po nějakých památkách.
    Read more

  • Day 8

    Da Lat

    March 1, 2019 in Vietnam ⋅ ☀️ 26 °C

    Další den v Da Lat jsme si sehnali k snídani skvělou Banh Mi bagetu a vydali se na výlet. Banh Mi tu stojí asi 15 kaček a nejvíc jsme si zamilovali tu s vajíčkem. Ano... zase to jídlo :D

    Dojeli jsme k lanovce, která vedla nad nádherným asi 3 km borovicovým hájem. Výhledy na okolí jsou z lanovky opravdu krásné. Lanovka nás dovezla pod budhistický areál Truc Lam. Je to velký areál s několika pagodami a krásnými zahradami. Odtud se dá sejít dolů k jezeru. Před vstupem do pagody se musí sundat boty a člověk se může pokochat sochou Buddhy a taky zvědavě nakouknout, jak se lidé modlí a potkat i mnicha.

    Podél jezera a další procházkou (bohužel) kolem silnice jsme došli k bobové dráze. Sjeli jsme si ji. Byla dlouhá, byla krásným lesem a byla skvělá. Aleš řídil, já seděla před ním a pištěla jak malá. Dole u dráhy byl vodopád. Prošli jsem se podél něj, udělali si pár fotek, poseděli si se smoothie na lavičce a vychutnávali si ten zvuk vodopádu a přírodu. Zpátky nás opět vyvezli na bobové dráze. Cesta dolů na bobové dráze je super, ale už jsem to znala z Česka, ale cesta nahoru po bobové dráze je taky zajímavá.

    Večer jsme si s průvodcem sedli do naší oblíbené kavárny An Café a plánovali, kam dál. Celkově jsme tím plánováním po cestě ztratili hodně času. Kdybych jela znovu na takovou cestu, tak si to doma rozhodně naplánuju lépe. Nakonec jsme vymysleli přelet do Hanoje, protože jsme chtěli víc přírody a bylo nám líto, že bychom o ten sever přišli úplně. Našli jsme si na webu Vietnamista.cz info o plavbě po Halong Bay a po Bai Tu Long Bay přes paní Mai. To nás zaujalo, tak jsme jí napsali mail. Navíc jsme byli tak spálení, že jsme toužili po chladnějším počasí. Koupili jsme letenky, zařídili autobus na letiště a šli spát.
    Read more

  • Day 7

    Da Lat

    February 28, 2019 in Vietnam ⋅ ⛅ 28 °C

    Da Lat se nachází na vrchovině a je to takové trošku francouzské městečko. Je tu chladněji a příjemněji než na pobřeží. Da Lat byl pro nás jednoznačně místo s nejlepším jídlem z celýho Vietnamu. Objevili jsme tu dokonalé Bun Cha. Zkusili jsme tu poprvé vietnamskou kávu (na prasáka) s kondenzovaným mlékem a ochutnali k tomu i vietnamský zákusek.

    První večer jsme stihli navštívit Crazy house, což je dům, který už od roku 1990 navrhuje a vyvíjí paní Hang Nga a je opravdu šílený (tak trošku jak na nějakém drogovém dýchanku). A obrovský. Vede tam tolik cestiček.

    Po Crazy house jsme se zastavili na nočním trhu. Je to velikánský trh, kde to žije a prodává se tam čerstvé ovoce, zelenina, jídlo, ale i oblečení a další věci. Ten večer jsme poprvé (a naposled) ochutnali rýžové víno. Já ho objednala opravdu s představou vína. Ale ve skutečnosti to byla pálenka. Špatné to nebylo, ale slivovica je prostě lepší.
    Read more

  • Day 6

    Mui Ne

    February 27, 2019 in Vietnam ⋅ 🌬 31 °C

    Další den jsme vyrazili autobusem na pláž Tu Lam vzdálenou asi 5 km. A ta byla krásná, moc. Světlounký písek a z moře vystupující kameny. Když jsme popošli dál, tak tam byla zátoka plná těch malých kulatých loděk. Vykoupali jsme se,, koupili si malinký banány a mladý kokos (ten jsme si zamilovali) a vrátili se zpět na ubytko. To už nás začínalo všechno pálit a já si všimla, jak mám rudý ruce. Celý odpoledne nám to spálení dojíždělo a večer jsme byli rudí jak raci a spálení jako nikdy v životě. Všechno nás bolelo a věděli jsme, že teda asi se sluněním jsme pro teď ve Vietnamu skončili a podle toho naplánovali další destinaci, kde měli být o něco chladněji, protože je ve vnitrozemí - Da Lat.

    Odpoledne jsme se celý zahalení, aby nás sluníčko ještě víc nesesmahlo, vydali dál autobusem směr Mui ne. Já chtěla totiž vidět ještě další profláklou pláž, i kdybychom se tam měli už jen projít. Ale vystoupili jsme asi moc brzo nebo moc pozdě a ocitli jsme se ve vesničce mezi místníma, kde nebyl žádný turista. Procházeli jsme uličkama a děti na nás volali Hello. Nakonec si nás tam všimli chlapci na motorkách a nabídli nám, že nás vezmou na pláž. Tak jsme usmlouvali cenu a jeli. Dojeli jsme k pláži. Ale dojeli jsme k pláži, kam turisti nechodí. U tý jejich vesničky. Byl tam strašný bordel. Všude plasty a odpadky. A z toho je člověku smutno a najednou si uvědomí, jak je to fajn, že doma v Česku lidi mají to povědomí, třídíme odpad a snažíme se omezovat plasty. Tady to místní neřeší, všechno ti dají do obalu a ještě do jednoho a nevidí žádný problém. Když jsme se vraceli tou vesničkou zpátky, abychom chytli autobus, tak jsme viděli, jak pán vyšel před dům a prostě pustil na zem sáček, který odvál pryč.

    Aleš ještě večer běžel pro gel z aloe vera, abychom si zklidnili tu spálenou kůži a šli jsme spát. Další den náš čekala cesta autobusem do Da Latu.
    Read more

  • Day 5

    Mui Ne

    February 26, 2019 in Vietnam ⋅ 🌬 30 °C

    V úterý jsme z Ho Chi Minh vyrazili brzy ráno vlakem. Byla to v podstatě nejbližší destinace, kam se vydat a stejně cesta trvala téměř 5 hodin. Vlak byl docela čistý, sedačky jsou menší než u nás. To asi proto, že Vietnamci prostě jsou malincí. Později na naší cestě se nám slečna v homestay ve Phong Nha smála, protože máme velký palce u nohou :D Vlak jel déle než měl, protože asi půl hodiny od cíle se vlak najednou zastavil a někdo přišel do toho našeho vozu opravovat nefungující klimatizaci.

    Když jsme dorazili do Phan Thiet, potřebovali jsme se dostat až k hotelům směrem do Mui Ne, kde je pláž. Cestou vlakem jsme našli ubytko s krásnou zahradou. Vydali jsme se tedy autobusem směr Mui Ne. Tady jsme si poprvé všimli, že v autobuse tu platí jinou cenu místní a turisti. Napoprvé jsme zaplatili, ale příště už jsme věděli a nenechali se převést. Ubytování bylo krásné, byly tam moc milé paní. Jen ta pláž, která byla u hotelu nebyla moc hezká a přístupná. Byly tam takové obrovské betonové sestupy do vody, udělané spíš pro ty jejich kulatý roztomilý lodičky než pro vstup na pláž. Stejně jsme si tam našli místečko, kde jsme se vykoupali. Byli jsme natěšení na moře.

    V Mui Ne jsme hned na první pokus našli super restauraci. Na místě, kde nás vysadil autobus jsem zapnula google mapy, koukla jsem na recenze restaurací v okolí a zatáhla tam Aleše na oběd. Byl to takový menší roztomilý podnik, kde obsluhoval pán, jehož manželka to jídlo vařila v otevřené kuchyňce a pobíhali jim tam u toho jejich děti. Ten pán vždycky, když přešel z tý venkovní terasy dovnitř do domu, tak se zul. A když šel ven, tak se zase obul. A tak pořád dokola. Takže když šel člověk dovnitř na wc, tak se taky musel zout, aby neurazil. Moc se nám tam líbila atmosféra a jídlo bylo výborný, tak jsme vlastně oba dny jedli pořád tam :)

    Večer jsme se prošli kousek směrem k Mui Ne (my byli spíš u vesničky Ham Tien), ale zjistili jsme, že je to tam všude stejný - restaurace, bary, hotely a masáže. Prostě takové typické plážové městečko.
    Read more